Návrh na rozpuštění Dělnické strany (DS) vypracovaný ministerstvem vnitra se
nepovedl. Neonacisty infiltrovaná partaj má být rozpuštěna proto, že opakovaně
porušila zákon o právu shromažďovacím. To, že strana je trojským koněm Národního
odporu a že zcela cíleně rozdmýchává etnickou a náboženskou zášť za účelem
politického zisku, stojí jaksi mimo vládní návrh.
Neonacisté se nemusejí bát
Absence důkazů i relevantní právní argumentace stejně jako neschopnost
předjímat protiargumenty odpůrce činí z dokumentu cosi, co nemělo opustit brány
Strakovy akademie. Obavy z návrhu nemá ani šéf DS Tomáš Vandas, který návrh
vnitra, na rozdíl od ministerstva samotného, zpřístupnil tisku. Nelze se mu
divit. Dokument rozpuštěním strany opravdu nehrozí.
Čtyři strany
Dělnická strana, založená bývalými členy Sládkova SPR-RSČ, se s militantní
neonacistickou subkulturou začala propojovat koncem roku 2007. Loni už byla
oboustranně výhodná spolupráce (jedni získávají ukázněné voličstvo, druzí
legální prostor pro svoji činnost) neoddiskutovatelná.
Návrh na rozpuštění DS byl vládou schválen koncem listopadu 2008 jako
důsledek ,,poslední kapky" v poháru trpělivosti ministra Ivana Langera, do
kterého DS hojně přilévala v průběhu podzimu. Aktivitou, na kterou již nešlo
nereagovat, byly události v Litvínově, které vyústily v otevřený pokus o pogrom
na romských obyvatelích sídliště Janov.
Již samotný rozsah dokumentu (čtyři strany) dává tušit, že jeho obsah bude s
fakty i argumenty na štíru. Pro srovnání, senátní návrh na zrušení KSČM obsahuje
několik set stran důkazů. Odůvodnění rozpuštění Komunistické strany Německa mělo
více než 400 stran.
Špatný základ
Ačkoli ministerstvo vnitra dlouhodobě tvrdilo, že Dělnickou stranu sleduje a
o její činnosti sbírá důkazy, které by mohly vést k jejímu rozpuštění, návrh
obsahuje jen zlomek mediálně dostupných informací z posledních čtyř měsíců.
Fakticky se věnuje pouze demonstracím v Janově a Hradci Králové. Zcela opomíjí
analýzu webových stránek DS, nedostatečně se zabývá veřejnými projevy členů,
nepředkládá dostatek důkazů o propojení členské základny se špičkami Národního
odporu, pomíjí spolupráci s německými neonacisty a slovenskými neofašisty.
Zdůvodnění návrhu pak postrádá jakoukoli hlubší právní argumentaci. Právníci
vnitra zcela pomíjejí závazné mezinárodní dokumenty, nepodkládají své závěry
znalostí evropských ani vnitrostátních judikátů (odkazují pouze na jeden judikát
Ústavního soudu), Listinu základních práv a svobod užívají pouze pro forma.
Zdůvodnění je vystavěno na skutečnosti, že DS opakovaně porušila zákon o
právu shromažďovacím. To je sice pravda, ale vzhledem k zásadě proporcionality
tento argument neobstojí. Zcela jinak by působilo, kdyby se ministerstvu vnitra
podařilo prokázat antidemokratické směřování celé strany, její dlouhodobé úsilí
o násilné řešení problémů s menšinami či notorické spříznění s neonacisty.
Odpovědný odbor
Když se pekaři nepovede houska, nikdo si ji nekoupí. Když lékař špatně léčí,
přijde o pacienty. Pokud nebude rozpuštěna Dělnická strana, stane se Česko zemí,
v níž je možné veřejně hlásat nenávist vůči Romům a Židům a tuto nenávist
realizovat v pouličních střetech. Odpovědnost jednoznačně padá na hlavu Odboru
všeobecné správy ministerstva vnitra. Vyvodí ji ministr vnitra?
