„Nenávist roste. Odpovědí musí být vzdělávání,“ uvedla romská vládní zmocněnkyně Lucie Fuková v Letech u Písku

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková během dnešního pietního aktu v Letech u Písku vyzdvihla význam paměti i konkrétní odpovědnost státu v současnosti. Připomněla, že právě uplynul rok od otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů, který označila za „jeden z nejvýznamnějších okamžiků novodobé romské historie“. Zároveň varovala před vlnou nenávistných komentářů, kterou otevření památníku vyvolalo na sociálních sítích, a připomněla přijetí definice anticikanismu jako důležitý krok státu vůči přetrvávajícím protiromským postojům.
Fuková zdůraznila, že odpovědí na současnou situaci musí být především vzdělávání, které se nebude bát pracovat s předsudky, jež si děti přinášejí z domova. Ocenila snahu začlenit romskou historii do školních osnov, zmínila prodloužení lhůty pro odškodnění protiprávně sterilizovaných žen a ohlásila první ročník ceny Roma Friendly pro firmy podporující diverzitu. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje její projev v plném znění.
VIDEO
Projev Lucie Fukové na pietním aktu v Letech u Písku, 11. 5. 2025
Lačho ďives,
vážené dámy, vážení pánové,
vážení potomci a blízcí těch, jejichž osud je spojen s tímto místem,
Vaše Excelence, pane předsedo,
zdravím vás jako vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny – i jménem předsedy vlády Petra Fialy. Do Letů u Písku se vracím rok od chvíle, kdy jsme společně otevírali tento památník.
Byl to jeden z nejvýznamnějších okamžiků novodobé romské historie. Vzniklo důstojné místo paměti. Místo, které patří těm, kdo tu trpěli nebo byli obětí holokaustu – a těm, kdo nezapomněli. Děkuji všem, kteří dlouhodobě a vytrvale bojovali o jeho vznik.
Před rokem se odehrála také další důležitá událost. Česká vláda a další instituce oficiálně přijaly definici anticikanismu. Tím jsme jako stát jasně řekli, že protiromské postoje u nás stále existují – a my je nesmíme přehlížet.
Přesto právě otevření památníku spustilo na sociálních sítích vlnu nenávistných komentářů. Podle monitoringu organizace ARA ART šlo o nejčastější zdroj protiromské nenávisti v první polovině roku 2024. Druhé místo obsadila reforma sociálních dávek.

Co s tím? Jednou z cest je vzdělávání. Spolu s Ministerstvem školství a dalšími partnery jsme prosadili, aby se romská historie a kultura staly běžnou součástí školní výuky. Doufám, že se i téma romského holocaustu dostane do širšího povědomí dětí i dospělých. Návštěva památníku v Letech u Písku nebo v Hodoníně u Kunštátu by přitom měla být pro školy samozřejmostí.
Ovšem v osnovách nestačí jen říct, co učit. Musíme také mluvit o tom, jak učit. Jak reagovat na předsudky, které si děti nesou z domova. Jak zvládnout rasistickou poznámku ve třídě. Jak pracovat i s vlastními stereotypy.
Tato témata nejsou jen o Romech. Jsou obohacením pro všechny děti. A mohou být i zdrojem hrdosti pro ty, kteří se dosud báli ke své romské identitě veřejně hlásit.
Za poslední rok se podařilo i několik dalších důležitých kroků. Poslanecká sněmovna prodloužila lhůtu pro podání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Stovky žen tak dostaly druhou šanci – na spravedlnost, nebo alespoň na malou náplast za těžkou křivdu, která na nich byla spáchána.
Spolu s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny jsme schválili definici komunitní práce a participace jako klíčových cest ke změně. A už brzy poprvé oceníme firmy, které se aktivně hlásí k podpoře diverzity a rovnosti – cenou pro Roma Friendly firmu.
Přesto si musíme přiznat, že mnoho věcí se mění pomalu. Segregace ve školách dál ničí životy celých generací romských dětí. Diskriminace a obchod s chudobou brání lidem důstojně bydlet.
Dnes jsme tu, 80 let od konce druhé světové války. Ve světě, který se znovu otřásá. V čase, kdy za hranicemi opět zuří boje. O to důležitější je připomínat si, na jakých hodnotách stojí naše společnost.
Na lidskosti. Na soucitu. Na respektu. Na demokracii.
A znovu chci říct: Podpora těch zranitelnějších se vždy vrací – nám všem.
Děkuji.