Na noční svátek dorazili do Muzea romské kultury především Romové

Letošní muzejní noc přilákala do Muzea romské kultury v Brně
za pouhých šest hodin 2200 návštěvníků. Oproti minulému roku
dorazili především romští návštěvníci, jako by skutečně začali
chápat, že Muzeum romské kultury je jediné jejich vlastní široko
daleko. Už loni jsme v davu do budovy se tlačících lidí tu a tam
slýchali nevybíravé spílání adresované Neromům. “Běžte si do
svého gádžovského muzea, my to naše máme jenom jedno, vy
jich máte spoustu,“ ozývalo se. Tehdy přišly téměř čtyři tisíce
návštěvníků, a to už bylo příliš vzhledem ke kapacitě muzea.

S ohledem na možnosti našich prostor jsme proto letos volili sice atraktivní
program,
ale takový, u kterého jsme neočekávali „davové šílenství“. Dobrá hudba je
ale vždy tahák, který nezklame! U Ľudové kapely M. Kováče ze slovenské Hrochotě
(nemocného primáše zastoupil Rado Zachar z Ponik) se neustále vytvářel obří
chumáč posluchačů, někteří z nich tančili i ve vstupní hale muzea. Kapela hrála
v blocích v průběhu celé noci a byla první atrakcí pro další a další příchozí.
Na dvoře muzea měli rozložený svůj stánek romští korytáři z rodu Kanalošů
z východu Slovenska, předváděli tu výrobu dřevěného nádobí. Hned vedle byla
také během celé noci ochutnávka tradičních romských pokrmů, které obstarala
fi rma Františka Barkociho. Nabízela se grilovaná goja, tradiční placky marikľa
a zelná polévka.

V knihovně, respektive studovně muzea, probíhala dětmi i dospělými hojně
navštěvovaná
dílna s výukou romských písní. Pod vedením charizmatického brněnského
hudebníka a spisovatele Gejzy Horvátha se romsky rozezpíval kdekdo.
V dětském ateliéru se sypaly obrázky z barevných písků vycházející z originální
metody používající barevnou skleněnou drť patentovanou známým romským
výtvarníkem
Rudolfem Dzurkem.

V přednáškovém, a tedy největším sále muzea, byly k vidění kromě pokračování
výstavy (Plátna pro velké černé oči. Cikáni v díle Míly Doleželové) tři
samostatné
pořady. Nejprve to byl písňový recitál berlínského Dua Bohemia. Zazněly melodie
světových hudebních velikánů (J.Brahms, G. Rosini, A. Dvořák, V. Novák),
které inspiroval cikánský živel. Soprán Marty Vávrové doprovázel na klavír Petr
Vašíček.

Vyvrcholením noci byly dvě módní show, při nichž romští modelové a modelky
předvedli tanečními kroky oděvy rozličných romských skupin světa. K vidění byl
třeba současný a tradicí výrazně poznamenaný oděv fi nských romských žen,
tradiční
oděv Romek z Ruska, oděv maďarských Romů či specifi cký a velmi elegantní
oděv německých Romů-Sintů nebo současný a stále ještě hodně tradiční oděv
romských žen ze skupiny Kalderašů (měditepců) z rumunské Transylvánie (oblast
Fagaraš). Vedle oděvů a šperků si návštěvníci mohli prohlédnout i předměty
z fondu dokumentace řemesel (kotle, pánve, koše) nebo klenoty – symboly moci
romského vajdy, kterého skvěle ztvárnil Jožka Bagár, jinak také cimbalista
kapely
Ivana Gašpara Hriska a noční strážce naší muzejní budovy. Obrovský úspěch
obou módních přehlídek byl jistě způsoben také skvělým tanečním předvedením
nadaných tanečníků-modelů: Miss Roma Morava 2005 a Miss Roma ČR 2007
Renata Čonková, profesionální tanečník (absolvent taneční konzervatoře) a její
manžel Radek Čonka, studentka střední odborné školy Ilona Barkociová,Martin
Diro chystající se na Střední průmyslovou školu (obor informační systémy), Mário
Čonka směřuje na konzervatoř (obor hra na klavír) a paní Veronika Čonková
s dětmi, jež věrně předvedla romskou maminku ze Slovenska. Hudební doprovod
obstarala kapela Paramisara pod vedením Milana Horvátha, jinak také druhého
strážce budovy muzea.

Kromě toho byly po celou muzejní noc zdarma přístupné všechny výstavy muzea,
na nichž provázely průvodkyně oděné v tradičních krojích. Většina našich
externích
pomocníků se řadí k budoucí romské inteligenci, alespoň v to doufáme. Jsou
minimálně na dobré cestě – studují Střední odbornou školu managementu a práva
v Brně. Letošní muzejní noc se vydařila i díky vám!