Tato otázka se vynoří vždy, když se vynoří útoky na romské etnikum.
Samozřejmě, že není nutné mít rád Romy, stejně jako není nutné mít rád Rusy. Ale
jak se s tím vyrovnat? Cožpak známe všechny Romy, Poláky, Vietnamce?
Je třeba mít rád jednoho určitého Roma? Na to je stejná odpověď: ne, jednoho
určitého Roma nemusíte mít rádi. Otázka je v jádru špatná. Vychází z
předpokladu, že každý Rom má tytéž vlastnosti, a ty se vyskytují u všech. Cožpak
se Němci právem nebránili obviňování, ze „jsou všichni nacisté“, že „jsou
antisemité“? Oprávněně odmítají kolektivní vinu a paušální odsuzování.
Mnozí se mohou ptát, v čem je ten podstatný rozdíl, pokud řekneme, že nemáme
rádi Věru Bílou nebo nemám rád Romku Věru Bílou. Rozdíl je nabíledni.
Samozřejmě, že máme právo nemít rád nějakého člověka. Můžeme k tomu mít důvody,
ale také nemusíme. Lze uvádět vlastnosti kritizované osoby, které se nám nelíbí,
nebo aniž bychom byli schopni řici nějaké důvody, je nám ta osoba prostě
nesympatická či nepůsobí důvěryhodně. Můžeme tedy prohlásit: „ Nemám rád
zpěvačku Věru Bílou, protože je gamblerka a podvádí sociální úředníky.“ V tom
není problém. Stejně tak v tvrzení: „Nemám rád zpěvačku Věru Bílou, protože moc
ječí.“ Ovšem problematické se jeví stanovisko: „Nemám rád zpěvačku Věru Bílou,
jelikož je typická Cikánka." Jedno s druhým totiž vůbec nesouvisí. Je to
totožné, jako bychom řekli: „Nemám rád moderátorku Lucii Borytovou, protože je
blondýna.“ Takový znevažující útok a urážení určité osoby za něco, co s věcí
nesouvisí a nemá vliv na vlastní rozhodování člověka, je prostě diskriminující.
Věra Bílá je prostě už jednou Romka a Lucie Borhyová blondýna.
Je pochopitelné, že skupina, která je tímto po dlouhá staletí postižena, se
hlasitě brání. Je třeba si uvědomit, že díky podobným předsudkům byli Romové v
mířidlech nacistické zvůle a v českých zemích takřka vyhubeni.
Patrik Banga, kolega blogger je často obviňován, že jeho texty jsou
rasistické či že rasismus podněcuje, a že ospravedlňuje chování některých členů
komunity, ke které patří, případně, že on jako Rom má především spolu s
ostatními řešit problémy této komunity. Toto tvrzení samotné je především
rasistické a navíc již letitou a obehranou písničkou otevřených či latentních
rasistů. Jak máme rozumět tomu, že Patrik Banga rozdmýchává rasismus či omlouvá
přečiny některých Romů? Jak máme rozumět tomu, že on má za něco nekalého
příslušníků svého národa nést odpovědnost a napravovat jejich návyky?
Toto vychází z domněnky, že každý Rom musí pykat za to, že jiný Rom není bez
vady. Že Romové jedni jsou odpovědni za Romy jiné. Jako by Patrik, či kdokoliv
jiný, měl tu moc ovlivnit chování několika set tisíc občanů, které ani nezná, se
kterými má společný jen etnický původ.
Často se uvádí, že kritické postoje k Romům by neexistovaly, kdyby se chovali
lépe. To by prý žádný rasismus ani nenávist vůči nim neexistovala. Zbývá jen
odpovědět, jak se má vlastně Rom chovat, aby byl oblíben, přijímán a uznáván.
Je zvláštní, že se to ještě žádnému Romovi nepodařilo. Ano, často čteme, i u
těch nejvíce radikálních autorů, že jsou „slušní“ Romové, dokonce snad i
nějakého takového znají. Samozřejmě, že mezi Romy je řada lidí slušných, milých,
pracovitých, vzdělaných, dobrosrdečných a odpovědných, ale ještě to jaksi nikdy
v dějinách nevedlo k odstranění předsudků.
On totiž ten „slušný“ je takový jen pro ty, kteří ho znají. Pro ostatní je
stále a navždy jen Cikán. Ten neslušný, líný, nevzdělaný a neodpovědný. Vážení,
zkuste si s tím žít alespoň jeden den.
