Miroslav Zima k volbám: Na komunální úrovni se rozhoduje o základních potřebách lidí
Každý, kdo v Česku žije a má volební právo, by si měl uvědomit, že na
komunální úrovni se rozhoduje o základních potřebách lidí.
Zde se rozhoduje o tom, zda a jak bude probíhat výstavba městských bytů, zde
se rozhoduje o způsobu jejich přidělování občanům. Zda se budou stavět obecní
byty nebo jen komerční za přemrštěné ceny. Zde se rozhoduje o spádovosti škol,
která má vliv na to, zda se na některých školách ve zvýšené míře kumulují romští
žáci.
Na komunální úrovni se také odehrávají rozhodující jednání z hlediska
bezpečnosti a pořádku v jednotlivých lokalitách. A v neposlední řadě se
rozhoduje i o kvalitě života každého jejího obyvatele. A to jsou věci,
které se nás každodenně dotýkají.
Velký význam má především to, že každý občan může dění ovlivnit, a to nejen
účastí ve volbách, ale při každodenním životě obce. Každý občan má právo
zúčastňovat se jednání zastupitelstva města a může předkládat své návrhy,
podněty a upozorňovat na nedostatky a problémy v regionu. Lidé se v obci
sjednocují na základě společného problému, který chtějí řešit. Vyžaduje to
určitou dávku společného sdílení prostoru, činnosti nebo názoru. K tomu
využívají stávající politické subjekty nebo zakládají nové.
V sociálně vyloučených lokalitách je tomu poněkud jinak. Žijí zde lidé, kteří
jsou mnohdy cílovou skupinou dealerů drog, lichvářů, obchodníků s chudobou, ale
také cílovkou pro kupčení s volebními hlasy. V sociálně vyloučených lokalitách
jsou lidé, kteří neznají své komunální politiky. Jen ve výjimečných případech
znají politiky z osobního jednání při řešení vlastních problémů.
Jsem moc rád, že se vedle bydlení a zaměstnanosti dostávají do popředí zájmu
řady Romů témata školství, spádovosti škol, bezpečnosti, drogové závislosti a
především zájem o hledání společných řešení. Zejména mě těší, že se na
kandidátky politických stran ve městě Brně dostávají i Romové.
Při komunálních volbách zpravidla volím osobnosti, které znám osobně nebo ze
společné práce, příslušnost k politické straně je u mě až na druhém místě.
Me džav! A so tu?