Miroslav Brož: Lidé, kteří přijdou o doplatky na bydlení, nezmizí. Chudé rodiny propadnou do ještě větší chudoby

Ústí nad Labem je město, jehož trh s nájemním bydlením je charakteristický vysokou mírou diskriminace a segregace na základě etnicity. Ve městě existují hezké čtvrti, kde je možné si pronajmout byt 3+1 za cca. 6 – 7000 Kč a kde nebydlí téměř žádní Romové, protože jim v těchto čtvrtích prostě nikdo z důvodů etnické diskriminace byt nepronajme. Potom existují čtvrti města, kde si Romové byt pronajmout mohou, ale jde o byty nižší kvality a za ceny mnohem vyšší než v „neromských“ částech města.

To že na území města v podstatě neplatí antidiskriminační zákon, jeho platnost není nijak vymáhána a pronajímatelé, kteří ho porušují nejsou nijak postihováni a sankcionováni, je bráno jako běžný stav věcí a instituce (policie, státní zastupitelství, neziskové organizace, instituce města a státu) to nijak neřeší.

Důsledkem situace, kdy si Romové z důvodu své etnicity nemohou pronajmout většinu bytů, které jsou k pronájmu nabízeny, je takový, že ve městě existují podnikatelé, kteří skupují nemovitosti ve „špatných“ (rozuměj romských) částech města a pronajímají je za horentní sumy. Romové v těchto nevýhodných nájmech bydlí, nemají jinou možnost. Jejich rodinné rozpočty jsou těmito předraženými nájmy doslova devastovány.

Nedávno se město Ústí nad Labem připojilo k dalším městům, které
vyhlašují na svém území takzvané „bezdávkové zóny“. Tedy místa, kde nelze při uzavření nové nájemní smlouvy získat dávky určené na bydlení, respektive doplatek na bydlení. Ústí nad Labem tyto „bezdávkové“ zóny vyhlásilo téměř ve všech místech, kde žijí Romové, respektive kde mají možnost pronajmout si byt. Obecně by se dalo říct, že Ústí nad Labem tyto zóny vyhlašuje v chudých částech města.

Tyto „bezdávkové zóny“ by měly být vyhlašovány v místech s vysokou mírou sociálně patologických jevů, je však veřejným tajemstvím, že je města vyhlašují v místech, ze kterých chtějí vystrnadit Romy, slovníkem rasistických politiků označované slovem „nepřizpůsobiví“. Perličkou je, že právě slovem nepřizpůsobiví označovali němečtí nacisté osoby a skupiny osob určené k fyzické likvidaci.

Ústí nad Labem chce tyto „bezdávkové zóny“ vyhlásit v celkem 22 lokalitách. Takováto lokalita může být celá část města (několik ulic), ulice, nebo jednotlivý dům. Jaké budou dopady tohoto opatření? Politici si to zřejmě neuvědomují, nebo nedokáží domyslet.

Předně toto opatření nedopadne pouze na Romy. To že doplatek na bydlení pobírají hlavně Romové je mýtus. Doplatek na bydlení pobírá široké spektrum občanů, kromě rodin, kde není nikdo zaměstnán, například matky samoživitelky, někteří starobní i invalidní důchodci. Na ty, v případě, že žijí v chudé části města, v takzvané „bezdávkové zóně“, dopadne toto opatření stejně tvrdě, jako na Romy.

Dalším omylem, který se traduje o „bezdávkových zónách“ je, že pouze zabrání stěhování nových příjemců doplatku na bydlení do lokality, kde je vyhlášena. Lidé s platnou nájemní smlouvou doplatek na bydlení mohou pobírat dále. Ve skutečnosti je realita taková, že jen malé procento nájemníků v chudých částech města má smlouvu na dobu neurčitou.

Člověk, který žije v nájemním bytě a smlouva je mu prodlužována každých několik měsíců, v případě, že pronajímatel bude chtít v jeho nájemní smlouvě udělat změny a místo stávající smlouvy mu vystaví smlouvu novou, ztrácí nárok na doplatek na bydlení a bude se nucen odstěhovat mimo „bezdávkovou“ zónu, popřípadě najít způsob, jak získat peníze na nájem. Specifikem chudých lokalit v České republice a v Ústí nad Labem obzvláště, je přitom právě to, že nájemní smlouvy jsou tu uzavírány na krátkou dobu a pronajímatelé je často obměňují.

Další věcí, kterou politici, kteří „bezdávkové“ zóny v Ústí nad Labem prosazují, nedokázali domyslet, je to, že lidé, kteří přijdou o doplatky na bydlení, nezmizí. Neodstěhují se z města, jak by si asi rasističtí politici přáli. Budou dál potřebovat někde bydlet. Velká část z nich v Ústí bydlí dlouhou dobu, ne-li celý svůj život a ve městě budou chtít dál zůstat.

V podstatě budou mít dvě možnosti – nájem dál platit, ale už bez doplatku na bydlení. Peníze na úhradu nájmu budou muset vzít z peněz, které mají na jídlo, popřípadě na potřeby dětí. To bude znamenat propad chudých rodin do ještě větší chudoby. A pravděpodobně také nárůst kriminality na území města, protože někteří lidé v zoufalé situaci, kdy budou potřebovat nakrmit své děti, budou volit všechny dostupné a třeba i nelegální možnosti, jak získat peníze.

Také je možné, že obchodníci s chudobou, tedy pronajímatelé specializující se na pronajímání bytů chudým Romům za extrémně vysoké nájmy, si koupí nemovitosti v neromských částech města (tedy v místech kde nejsou „bezdávkové“ zóny) a chudí se přestěhují do těchto nemovitostí. Dojde k přesunu chudoby a k vzniku nových sociálně vyloučených lokalit v doposud „hezkých“ částech města.