Milí čtenáři, volby do Poslanecké sněmovny jsou za námi. Jak
dopadly, víte. Pro některé vítězství, pro jiné prohra, nečekaná demise atd.
Důležitější je, a to vás pochopitelně zajímá nejvíc, jak se
výsledek voleb a vláda ODS, TOP 09 a VV odrazí na chodu této země a životech
jejich občanů. Budeme si samozřejmě chvíli muset počkat, ale již teď jsou
některé věci jasné. Tak například, že defi nitivně z vlády zmizí pozice ministra
pro lidská práva (dříve a menšiny, později jen pro lidská práva). V druhé
Topolánkově vládě toto ministerské „křeslo“ jako první obsadila v roce 2007
Džamila Stehlíková. Později ji vystřídal Michael Kocáb. Tato ministerská funkce
byla už jednou ohrožena – po vyslovení nedůvěry právě druhé Topolánkově vládě a
vzniku vlády „úřednické“, překlenovací na jaře 2009. Michael Kocáb nakonec ve
vládě Jana Fischera zůstal jako jediný člen předchozího kabinetu. Po své demisi,
kdy z vlády odešla SZ, se stal vládním zmocněncem a jeho předchozí pozici
zastával dočasně premiér Fischer. Kocáb se stal vládním zmocněncem pro lidská
práva. A jako takového jsme se jej ptali pro červnové vydání Romano voďi na
mezinárodní iniciativu Dekáda romské inkluze, o níž vás pravidelně v
jednotlivých číslech informujeme, a jíž má od června 2010 předsedat právě Česká
republika.
V tomto vydání přinášíme také reportáž Kateřiny Čopjakové od
ostravského soudu, kde probíhá soudní proces se čtyřmi žháři z Vítkova. Causa
rodiny Kudrikových a jejich malé dvouleté Natalky, která si doživotně ponese
fyzické a psychické následky zrůdného činu, jehož se obžalovaní dopustili v
noci, když rodina spala, vyděsila většinu České republiky. Teď se z ní příznivci
neonacismu zodpovídají. Jaromír Lukeš z Opavy a Ivo Müller, David Vaculík a
Václav Cojocaru z Horního Benešova. Posledně jmenovaný už v Horním Benešově
nebydlí, chodil tam však na základní školu, odkud se zná s Müllerem a Vaculíkem.
Naše reportérka přináší první část reportáže, v níž budeme pokračovat i v
číslech dalších až do konečného vynesení rozsudku.
Závěrem něco mnohem příjemnějšího! V Praze se uskutečnil
poslední květnový týden již 12. ročník Světového romského festivalu Khamoro.
Koneckonců naši pravidelní čtenáři tuto informaci, stejně jako program
festivalu, zaznamenali již v minulém čísle. Aktuální titulku RV zdobí fotografi
e pořízená na defi lé festivalu, který patří k jeho nejatraktivnějším částem.
Účinkující procházejí většinou v tradičních oděvech historickou částí Prahy,
před nimi kočár, ve kterém letos seděl vedle romské Miss také pražský primátor
Pavel Bém. Bylo den před volbami. Tanec, hudba a vlnící se ženy s penízky u
pasu, které ještě zdůrazňují taneční figury, jsou lákadlem pro mnohé turisty i
Pražany samotné. Není divu, je to opravdu krása, navíc počasí vydrželo a
rozpršelo se až po skončení průvodu. Praha tedy týden hostila, díky
organizátorům (o.s. Slovo 21 a Studio Saga Production), řadu vynikajících
odborníků, umělců, muzikantů, souborů. O přiblížení tohoto ročníku se ve své
reportáži snaží Lukáš Houdek. A v dalším materiálu vám Kateřina Andršová se
Zbyňkem Andršem v profi lovém rozhovoru představují jednoho z účinkujících,
fantastického tanečníka a choreografa Pétiu Iourtchenka.
Samozřejmě, že toto číslo nabízí mnohem víc článků, podle nás
zajímavých, profi l Marka Šarišského, který pracuje u Justiční stráže, události
z domova i ze zahraničí, Kulturní střípky. Zajímavá je určitě také rubrika
sport, která tentokrát představuje svěřence vzpěračské legendy Oty Zaremby. A za
přečtení jistě stojí komentář Jany Horváthové, ředitelky Muzea romské kultury v
Brně o tom, jak v tomto kulturním stánku probíhala muzejní noc. A literární
recenze a hudební a historie v datech…. Zkrátka, zkuste to přečíst všechno :).
A budete-li mít chuť napsat nám připomínky, reakce, tipy, budeme
rádi! Adresu – poštovní i e-mailovou – najdete v tiráži časopisu. Přeji vám
krásný zbytek června, dovolenou a prázdniny. A těm, co si ještě musí počkat, tak
ať to utíká!
Článek vyšel v Romano voďi č. 6/2010 –
http://www.romanovodi.cz
