Michal Miko: Vzdávám hold hrdinům romského národa, kteří v roce 1971 položili základy mezinárodního romského hnutí
Před 50 lety se shromáždili romští intelektuálové a v polovině „studené války“, aby zahájili proces uznávání Romů po celém světě. Cesta, která byla tehdy započata stále pokračuje. Dnes nejde jen o tanec a zpěv, ale hlavně o uznání dědictví, které nám dali lidé jako MUDr. Ján Cibuľa, etnografka Eva Davidová, novinář Slobodan Berberski, novinář a právník Juan de Dios Ramirez Heredia, aktivista za práva Romů Grattan Puxon, historicky 1. prezident IRU Vanko Rouda, lingvista, pedagog, výzkumný pracovník Donald Kenrick a spisovatel Mateo Maximoff. Tito lidé byli těmi, kteří v minulosti nastavili cestu romského hnutí.
Tito lidé jsou hrdinové našeho národa a dovolte mi vzdát hold těmto významným osobnostem, které se postavily za naše generace.
8. duben je významným dnem kvůli prvnímu kongresu, který proběhl v roce 1971, ale historie oslav tohoto vzácného dne není tak dávná. Mezinárodní den Romů byl ustanoven až v roce 1990 ve Varšavě během IV. Kongresu Mezinárodní romské unie, kdy tajemník a následný prezident Emil Ščuka tento den označil za Mezinárodní den romského národa. Děkujeme!
Sice se nám dostává mezinárodního uznání, ale co se týká uznání problémů, s nimiž se Romové každodenně potýkají, je velká potřeba posílit politiky týkající se Romů na národní a místní úrovni. Už není čas ztrácet čas.
OPRE ROMA!
Anglomis penda beršenge pes sgele o Romane intelektuala, maškar „o šilalo mariben“ the z’ačhade o proceso aglal e rokognizacija vaš savore Roma pre luma.
O drom, savo sas zathodo džas savore dži adaďives, o 8tato Aprilis nane ča pal o kheľiben the giľaviben, kada ďives hin pal oda so amen dine o manusša so pes sgele andro berš 1971 maškar save peren o dochtoris Jan Cilbula, e etnografka Eva Davidovo, novinaris Slobodan Berskog, o novinaris the fiškaľis Juan de Dios Ramirez Herredia, o aktivistas vaš o romane čačipena o Grattan Puxon, peršo prezidento khatar o IRU Vanko Rouda, o lingivistas, sikhado the experto Donadl Kenrick, th’o lekhado Mateo Maximoff, kale manuša amenge sikhade akor o drom saveha kamas te džal.
Kale manuša šaj vičinas hirešne Roma the kamas lenge te hazdel o kalapi bo has the hine bare romane manuša the z’acčhade pes vaš amare generaciji.
8tato Aprilis, hin but importantno ďives na ča anglal o peršo kongreso savo has andro berš 1971, aľe e historija kana keras o mulatišagos pal kada ďives nane but puraňi. Maškarthemutno romengero ďives pes z’athoďa sar sokašis andro breš 1990 Varšavate pro IV. kongreso khatar o IRU kana o generalno sekretaro the avindo prezidento khatar e IRU o fiškaľis JUDr. Emil Ščuka kada ďives zathoďa sar Maškarthemutno romano ďives anglal e romaňi nacija, Vaš kada leske paľikeras!
Može hoj amen o maškathemutne organizaciji den respekto, aľe oda so pes le romenca ačhol pro narodno the lokalno than pes našti rachinel sar le romengeri inkluzija the vaš oda kampel te zoraľarel o poľitiki the le romengeri participacija kaj jekhetanes te keras anglal o Roma feder than. Imar amen nane buteder vrama so šaj našavas!
OPRE ROMA!
