Buzerant. Poprvé to autor textu uslyšel na základce v maloměstě. V žebříčku
nadávek stálo ono slovo výš než standardní „vůl“ a „hajzl“, znamenalo to tehdy
množinu jakýchsi uslintaných odporných lidí, co se rojí v noci na nádražních
záchodech. Tak vypadala kulturní úroveň společnosti zvané „reálně socialistická“
v 70. letech, kdy socialisté a zelení na Západě prosazovali zákony na
zrovnoprávnění čtyřprocentní menšiny a učinili z ní svoji voličskou oporu.
Sobotní karneval homosexuálů v Brně ukázal obrovský pokrok. Přetrvávající česká
xenofobie vůči Romům, Ukrajincům a lidem z Balkánu (tedy chudším a „nižším“ )
zasluhuje složitější rozbor, celkově však dnes vzdělanější obyvatelstvo a větší
města netrpí odporem proti homosexuálům, Židům či lidem ze Západu. Což je fajn.
Přesto nezaškodí pár popíchnutí k akci:
Zajímalo by mě, jestli zde znovupřítomná Džamila Stehlíková trochu popřemýšlela,
zdali její katastrofický styl z doby vlastního lidskoprávního ministrování tehdy
věci spíš neublížil.
A ještě, zdali některé lesbicko-feministické účastnice akce zas příště přendají
ze svých stánků na jiná „vhodnější“ místa (taky)menšinový časopis Romano hangos
s odůvodněním, že jsou v něm všude na fotkách Miss Roma a vyzývavé ženské (což
je pravda a redakční PRzáměr :).
Stejně tak, proč se slovo buzerant v některých romských lokalitách stále používá
jako šťavnatá nadávka…
Ono se totiž i uvnitř menšin jiným menšinám někdy těžko dýchá, na což by se
nemělo zapomínat.
Publikováno s laskavým souhlasem autora
Vyšlo v Brněnském deníku Rovnost, 28. 6. 2010
KAM DÁL?
Queer Pride: Průvod 600 gayů a leseb prošel Brnem, policie odvedla perfektní práci
