Minulý týden jsem se skupinou Gipsy.cz hrál v rámci kampaně Udělej něco!,
kterou realizuje občanské sdružení Romea v nechvalně známém Chanově (více
zde… Kapela Gipsy.cz zahájila kampaň sdružení ROMEA Udělej něco!).
Již desítky let se o něm točí a píše jako o nejhorším romském ghettu se
špatnými hygienickými podmínkami, zničenými paneláky a obrovskou kriminalitou.
A tak jsem čekal drsný pohled na ghetto, proti němuž americký Bronx ve svých
nejlepších letech vypadal jako čtvrť miliardářů.
Jsme
několik stovek metrů od Chanova a vidíme panelák obraný až na kost, známý snad
ze všech reportáží televizních stanic a fotografií v médiích. Jenže poté, co
vjíždíme do srdce Chanova, s údivem hledíme na běžné sídliště, možná trošku
ušmudlané, ovšem rozhodně uklizenější než mnohá jiná paneláková obydlí. Pouštím
se do řeči s místními. Ti jsou již několik let naštvaní na média a rozhovory s
novináři odmítají. Není divu. Ačkoliv sídliště koupil romský podnikatel, který
mimo jiné zajišťuje pravidelný úklid a renovaci domů, o Chanově se píše a točí
pořád stejně. Není přece nic lehčího než najít dvě ušmudlané romské děti,
postavit je před zdemolovaný panelák a udělat pár pěkných fotek. Tomu se říká
mediální manipulace.
To ale není zřejmě nic mimořádného. Před dvěma lety se v reportáži o
Čunkových vsetínských kontejnerech objevil Rom žijící v Chanově, který ve
vicepremiérově baště nikdy nebyl. Nedávno zas Týden. cz článek o romských
zločineckých ganzích doprovodil fotografií Romů vynášejících ve francouzském
Saint de la Mer bohyni Kálí. Určitě bychom našli další případy. Začínám se bát,
že již nyní žijeme ve virtuální realitě, kterou nám vytváří média. Nevěřte
všemu, co vidíte a slyšíte, realita je často jiná.
