Mediální honba na ruské agenty dezinformace nezastaví. Řešme raději sociální problémy
Šéf BIS Michal Koudelka na začátku týdne řekl, že ruský agent platil tisíce eur za šíření proruské válečné propagandy a využíval k tomu i známé osobnosti. BIS podrobnosti odmítla komentovat a nikdo neví, jak Česko s agentem naložilo ani o jaké osobnosti šlo. Koudelka tak do již dosud zmatené debaty o dezinformacích přidal další prostor pro spekulace. Česká společnost by přitom potřebovala přesný opak.
„BIS se podařilo odhalit, že jeden z dlouhodobých ruských vlivových agentů v České republice rozdal úplatky v hodnotě několika tisíc eur za šíření ruské propagandy,“ řekl Koudelka na konferenci o dezinformacích v Poslanecké sněmovně s tím, že to zmíněný agent udělal „na žádost jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci“.
Cílem mělo být šíření příběhů a informací, které „podporují zahraničně politické zájmy Ruské federace v souvislosti s válkou na Ukrajině“. K šíření propagandy údajně přitom využíval i známé osobnosti. BIS měla také zaznamenat přímou snahu o navázání vztahů s jedním z organizátorů protivládních demonstrací na podzim 2022.
Mystický ruský vliv
Další podrobnosti už ale Koudelka nezmínil. Mluvčí BIS na pak dotazy HlídacíPes.org jen dodal, že „nad rámec řečeného už nebudou poskytovat další informace, aby neohrožovali zájmy sledované službou“.
Ruské vlivy na českou dezinformační scénu tak nadále zůstávají nekonkrétní a zahaleny jistou mystičností. Nikdo neví v podstatě nic o agentovi ani lidech, které měl uplácet.
Pouze Ladislav Vrabel, pořadatel zmíněné demonstrace, na svých sociálních sítích přiznal kontakt s ruským agentem: „Nešlo o snahu kontaktovat moji osobu a kultivovat ten kontakt. Šlo o snahu kontaktovat mou osobu a já to odmítl,“ řekl ve videu.
I tak zůstává řada otázek: Co je nyní s údajným agentem? Pohybuje se i nadále v Česku? A jakým způsobem zajišťoval šíření proruských narativů? Ale také, kdo jsou ty další zmíněné osobnosti? Jde o zvolené politiky, mimoparlamentní politiky, novináře či celebrity?
Jde o otázky, na které si česká veřejnost zaslouží znát odpovědi podpořené konkrétními důkazy. Předešlo by se tak spekulacím a zmatku v podobě falešného obviňování – což je právě cíl dezinformací.
Pozitivní zprávy
O skutečném vlivu Kremlu na českou dezinformační scénu se toho příliš neví a osvětlení problematiky v podobě konkrétních příkladů by mohlo pomoct zefektivnit strategii, jak se s ním vyrovnat.
Bez podrobnějších detailů o působení zmíněného agenta a jeho cílech je tak v tuto chvíli zásadnější jiná informace z Koudelkova vyjádření: Česká dezinformační scéna je podle něj roztříštěná a bez jasného vedení či jednotící myšlenky.
„Část dezinformačních webů přebírá mimo jiné i obsah z ruských zdrojů a ruských státních médií, čímž se do českého prostředí dostávají některé prokremelské narativy,“ řekl s tím, že cílem je primárně snaha na sebe upozornit a získat finanční profit.
A dodal: „Dle aktuálních poznatků BIS tvoří přímé zásahy Ruské federace do českého informačního prostoru, co do četnosti, menšinu oproti domácí produkci dezinformací a konspirací.“
Když se tyto informace zasadí do kontextu s výzkumem Českého rozhlasu Společnost nedůvěry, podle kterého dezinformacím propadá zhruba třicet procent lidí, a silných proruských důvěřivců je dokonce „jen“ šest procent, pak se ruská propaganda nezdá tak úspěšná a všemocná.
Spíše než mediální honbě za agenty by proto možná stálo věnovat větší pozornost řešení sociálních a politických problémů. Dokud lidé budou potřebovat hledat informační, politickou a společenskou alternativu, protože současnému stavu zkrátka nevěří, budou tady i dezinformace. A to nejen ty podporované penězi z Ruska, ale především ty „Made in Czech Republic“.
Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
