Sobotní shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Přerově –
jako pokaždé – si vyžádalo mimořádná bezpečnostní opatření a na celý den v
podstatě paralyzovalo život ve městě. Pravicoví radikálové znovu vytáhli z kapes
daňových poplatníků milióny korun pro svoji pseudopolitickou kratochvíli
nesnášenlivosti a odporu.
V Přerově mají se shromážděními extremistů zkušenosti z roku 2009, tehdy se
při mítinku Dělnické strany město proměnilo v bojiště a policie zatkla několik
desítek extremistů. Letos stála preventivní opatření Magistrátu obecní kasu více
než dvě stě tisíc korun, a miliony korun na zásah 700 policistů včetně
policejního vrtulníku. Policisté několik hodin dopředu zahradili ohlášenou trasu
pochodu extremistů a de facto tak znemožnili komukoliv pohyb ve značné části
centra města. Komplikace při cestě přes město měli například ti, kteří spěchali
na blízké nádraží a cestu museli obcházet.
Přestože se představitelé DSSS pravidelně snaží budit zdání seriózního
politického mítinku, stranický projev předsedy Vandase mnoho pozornosti
nesklidil a 150 extremistů se soustředilo na pochod vedený kolem lokalit
obývaných Romy. Nacionalisté tak stále beztrestně pochodují českými městy a
vyvolávají rasovou nenávist při ohlášených pochodech s ochranou shromažďovacího
zákona a navzdory odporu osobností i obyčejných lidí, kteří odmítají fašizaci
veřejného prostoru.
Přesto představitelé DSSS neměli v sobotu téměř žádný důvod ke spokojenosti.
Vandas se na začátku mítinku rozčiloval do telefonu, že na shromáždění dorazilo
málo příznivců a chybělo „tvrdé jádro“. Policejní kontroly před vstupem na
náměstí, kde se mítink konal, navíc vedly k zabavení třech zbraní účastníků.
Vandas si při projevu dával velký pozor na slovíčka, aby nezavdal podnět k
rozpuštění akce kvůli porušení zákona. Před pochodem vyzval z obav před postihem
do mikrofonu, aby nikdo nepoužíval nacistickou symboliku či označení zakázané
Dělnické strany.
Mezitím se od rána zvyšovalo napětí mezi Romy v chudinských lokalitách, ke
kterým se měli za několik hodin vydat na pochod extremisté. Místní obyvatelé
společně s neziskovými organizacemi Člověk v tísni, Armáda spásy a Kappa-Help,
ve spolupráci s krajskou koordinátorkou romských poradců Renátou Köttnerovou a
Agenturou pro sociální začleňování přichystali v nádvoří jednoho z bloků domů
happening proti násilí „Společně v Přerově“. Nenásilnou formou,
vystoupením různých hudebníků a osobností v čele s olomouckým arcibiskupem Graubnerem, europoslancem Březinou, poslankyní Chalánkovou či primátorem Přerova
Lajtochem, se postavili proti pochodům neonacistů českými městy. Mezi
vystupujícími byli i osobnosti z místních obyvatel – úspěšní podnikatelé či
terénní pracovníci.
Kolem poledne, ještě než nedaleko prošel extremistický průvod, se na happeningu
zdržovala jen asi stovka lidí, někteří vyhlíželi z oken. Napětí bylo cítit, lidé
zůstávali v obavách o zdraví doma, připraveni chránit svá obydlí. Teprve poté,
co pochod DSSS prošel okolo, a byl ukončen na nedalekém nádraží, se atmosféra
skutečně uvolnila – jen do okamžiku, kdy se dvě desítky neonacistů znovu
přiblížily k místu happeningu.
Prázdné město
Policie zvolila taktiku úplné izolace extremistů od obyvatel Přerova.
Neonacisté tak museli mít chvílemi pocit, že jsou v padesátitisícovém městě
úplně sami. Policie zamezila jakýmkoliv střetům, přesto stále zůstává za
sobotním shromážděním extremistů obrovský otazník: jak při respektu ke
svobodnému shromažďování čelit neonacistickým tendencím extremistů? Zdařilá
prvomájová nenásilná blokáda pochodu DSSS v Brně byla nahrazena úspěšným
happeningem, který by sám o sobě byl zajímavým kulturním svátkem Přerova, nebýt
jeho hlavního úkolu: nenásilně se postavit DSSS.
150 extremistů ovlivnilo Přerov přespříliš – lidé přeparkovali auta, uklidili
z ulic popelnice, zavřeli se ve svých domovech či opustili na odpoledne město.
Ti, vůči kterým byl pochod namířen zejména, zažili přes všechna opatření
policie, města a neziskových organizací den strachu. Jen málo Přerovanů nebylo
akcí 150 extremistů zasaženo. Vyjádření odporu proti extremistům by proto nemělo
by být věcí jen hrstky aktivních obyvatel, především napadených Romů, ale všech
lidí, kterým vadí, že kvůli neonacistům policie zavírá města, perlustruje občany
před vstupem na náměstí, utrácí daně za manévry těžkooděnců. Jak dlouho budou
díky lhostejnosti většiny náckové pochodovat českými městy a veřejně vzývat
rasové nerovnosti?
Sílící odpor veřejných autorit pomáhá k izolaci neonacistů, odsouzení řečníka
za hanobení rasy v Krupce zmírňuje veřejné projevy nesnášenlivosti představitelů
DSSS a snižuje jejich autoritu u části nejeextrémnějších sympatizantů. Vandas a
spol. však stále dokola vyhodnocují poptávku ve společnosti a snaží se
populisticky zacílit svou pozornost na slabá místa.
