Krmítko, násypka a žrádlo - příspěvek k polemice o vzdělávání
Začínají zápisy do prvních tříd. Můj syn také půjde k zápisu. Stejně jako
necelých 100 000 dalších dětí. Některé z nich rodiče zapíší rovnou do školy,
která bude na jejich vzdělávací dráze školou poslední.
>>> ČTĚTE ČLÁNEK NA BLOGU AUTORA – AKTUÁLNĚ.CZ
Kolega bloger Zdeněk Brom se zde okrajově zmínil o bývalých zvláštních
školách (ZvŠ) a uvedl několik příkladů ze své učitelské praxe, kdy rodiče či
žáci samotní si přáli navštěvovat zvláštní školu. Tyto případy jsou z mé
zkušenosti časté, nicméně nám neříkají nic o tom, jakým způsobem systém
vzdělávání přispívá svou konstrukcí k lehkosti takové neperspektivní volby.
Kolega Brom také navrhuje systémová řešení směřující ke zlepšení situace, obávám
se však, že oblast bývalých zvláštních škol nejde vyřešit jinak než z pozice
zřizovatelů a veřejné moci a tímto směrem žádný z jeho návrhů nesměřuje. Nechci
rozpoutat širokou debatu pod blogem nad všemi možnými okolnostmi vzdělávání
dětí. Nabízím k úvaze vliv jediné okolnosti a tou je iluze o transformaci
bývalých zvláštních škol. Nechci se nijak dotknout učitelů, neboť ti pravidla
neurčují a o jejich práci zde nepíši. Vyhnu se také okolnostem na straně rodičů
či žáků současných základních škol praktických, jejichž motivace i potřeby,
vedoucí je do jejich poslední školy v životě, jsou různé.
Doufám, že jsem jasně vymezil pole možné polemiky a ambici této poznámky.
Okolnost systémová první: Krmítko
V České republice je 406 základních škol praktických, tedy těch, které
vzdělávají děti podle
vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené (RVP ZV LMP). Tyto školy
stojí, topí, mají zaměstnance, kuchařku, školníka. Systém zvláštních škol má v
Čechách dlouhou tradici, pod tlakem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
DH a ostatní proti České republice systém změnil název škol ze školy Zvláštní (ZvŠ)
na Základní školu praktickou, přičemž bývalé osnovy ZvŠ se po kurikulární
reformě přetavily do vzdělávacího programu pro děti s LMP. Nedošlo k žádné
redukci tohoto typu škol či jejich transformaci, nedošlo ani k významné změně
vzdělávacího modelu. Zřizovatelem těchto škol jsou kraje a obchodním zájmem
managementu školy je mít plnou kapacitu. To samo o sobě vytváří v systému tlak
na umístění stále stejného počtu dětí do tohoto typu vzdělávání, připomínám, že
jde o vzdělávací program pro děti s organickým poškozením.
>>> ČTĚTE ČLÁNEK NA BLOGU AUTORA – AKTUÁLNĚ.CZ
Okolnost systémová druhá: Násypka
Systém pedagogicko-psychologického poradenství (PPP a SPC), který je obrazně
násypkou dětí do systému je jednak zatížen stereotypy stejnou měrou jako zbytek
populace, na druhou stranu s testovacími modely používanými v diagnostice dětí
by měl potíž nejeden čtenář aktuálně.cz, natož pětileté či šestileté dítě.
Vyzývám čtenáře tohoto textu, aby si představili své vlastní dítě v tomto věku,
jaká by byla jeho "normalita" v závislosti na jeho momentálním naladění nebo
stresu z neznámého prostředí. Nejenže jsou to testovací modely z pravěku, kdy
diagnostika byla konstruovaná na testaci rozdílů v rámci stejných sociálních
entit, i ty současné a připravované takzvaně sociálně nezatížené testy (budou-li
nezatížené jak zastánci těchto metod tvrdí) neodstraní chyby na druhé straně
součásti testovacího systému – testovače samého. Současné starší, zkušené
psychology nutně vzdělávali na vysoké škole absolventi socialistické eugeniky a
i v systému přípravy pedagogů je „genetická“ determinace školní úspěšnosti
přeceňována. Nad pedagogicko-psychologickými poradnami metodicky bdí Institut
pedagogicko-psychologického poradenství, o kterém eugenický kompliment platí
jakbysmet. A celý systém také stojí, topí, zaměstnává.
Je nad slunce jasné, že děti socializované do prostředí, kde potřebujete pro
přežití specifické (ne-normální) dovednosti a znalosti, vykazují jiné
charakteristiky než děti ze soukromé školky. Například je třeba vědět kdo je
lichvář a jak se k lichvářovi chovat. Zato nemají doma nůžky, omalovánky a
nejezdí s rodiči na výlety na hrady a zámky. Necestují. Neznamená to, že jsou
tyto děti na tom intelektově jinak. Děti vyrůstající v mládežnických oddílech
mají hrami rozvinuté dovednosti nad průměr populace. Kdo si zapamatuje 35
předmětů na stole?
Počet dětí s mentálním hendikepem je ve všech populacích stejný, stejně tak i
distribuce intelektu. Klasická Gaussova křivka. Je zajímavé, jak lehce
profesionálové opomíjí základní statistické konstanty svého řemesla.
Předpokládám, že Nové Sociálně Neutrální Testy děti, které znají lichváře a
nemají omalovánky, vymalují jako mentály. Protože nepoznají dostatečně rychle,
že na obrázku chybí stromku stín, psovi ucho a krávě čárka na kopytu.
>>> ČTĚTE ČLÁNEK NA BLOGU AUTORA – AKTUÁLNĚ.CZ
Okolnost systémová třetí: Adaptace na nové systémy obstarávání krmiva
Rekrutování dětí a rodičů zvláštními školami v době jejich institucionální
existence bylo předmětem časté kritiky a běžnou praxí – a zůstalo praxí i po
cedulové reformě. Následovala praxe přípravných tříd. Zřízení přípravné třídy na
zvláštních školách v případě plynulého přechod dětí z přípravné třídy do prvního
ročníku zvláštní školy bylo typickou ukázkou státem zavedeného vyrovnávacího
opatření se segregačním dopadem. Hrozivou novinkou je ovšem vylepšení
rekrutování o přímé zápisy do prvního ročníku škol se vzdělávacím programem pro
mentálně hendikepované. Ukázka školního marketingu například
zde.
Zápisy do prvních tříd škol s programem pro lehce mentálně hendikepovavané,
jejichž celková kapacita je v Čechách třikrát vyšší než může statisticky být v
populaci dětí s mentálním hendikepem, je novou zvrhlou aktivitou, která nedá
dětem šanci ani „neuspět“ na základní škole.
Ministryně školství by měla tuto rekrutační praxi bezodkladně omezit. Hned
potom podpořit systémové změny, které naruší poklidný statut quo a omezí tlak
systému na rekrutaci dětí do škol s RVP ZV LMP. To by pro toto jaro stačilo.
KAM DÁL?
Amnesty International vyzývá české úřady: už žádné další dítě s nedostatečným vzděláním
