Zavítaly jsme tento týden s kolegyní do Škodovy ulice, abychom se zdejších
Romů zeptaly na jejich pocity v souvislosti s vystěhováním z této čtvrti. Když
jsme navštívily jednu z místních obyvatelek v jejím skromném příbytku, nikdy by
mě nenapadlo, že přijdu do útulného a čistého bytu. Padl tedy první z předsudků
– Romové umí žít spořádaně, slušně a hlavně v čistém prostředí.
V dojmu, že se na přerovské Romy dívá majoritní společnost shora, mě utvrdil
další zážitek. Nevinná hra romských dětí s pop cornem v přerovském kině Hvězda
totiž skončila zásahem policistů. V té souvislosti mě napadlo, jakou šanci může
mít třeba Rom s pěti dětmi, který si chce v naší společnosti najít klidné
bydlení, když téměř všichni je máme za vandaly. Po situaci v kině mě
nepřekvapuje, že po mně romské děti pokřikují na ulici ne příliš lichotivá
slova. Co bychom ale od nich asi mohli jiného slyšet, když jim dáváme najevo,
jak se je snažíme z Přerova vystrnadit….
