Kateřina Mahdalová: Hádka Muska s Trumpem. Techbros budují technofašistický režim – co čeká menšiny v nové éře moci?
Donedávna to fungovalo. Donald Trump a Elon Musk, dvě ega v jedné aréně, která si navzájem nabízela dosah a viditelnost ve veřejném prostoru a obrovský mocenský vliv. Jenže teď to vypadá, že aliance končí a že se schyluje k vnitřnímu rozvratu v této části politické pravice. Na jedné straně Trump se starým typem politické moci, opřený o kmenovou loajalitu a státní aparát. Na druhé straně Musk, Thiel a spol., tedy technologičtí miliardáři s přístupem ke klíčovým zdrojům dat a stále většími ambicemi zasahovat do veřejného dění. Pokud Trump skončí, nebude to kvůli Demokratům — ale kvůli těm, kteří ho kdysi podporovali a teď chtějí jeho místo.
Článek si můžete poslechnout také v audioverzi
Zatímco dříve technokrati podporovali Trumpa jako zbraň proti systému, teď by si systém nejradši přivlastnili sami. Jenže ne jako stát — spíš jako platformu. A to má velmi konkrétní dopady. Nejde jen o mocenskou výměnu na vrcholu. Jde o to, co čeká všechny, kdo se do jejich nového designu společnosti nevejdou.
Autoritářství 2.0: Startupový stát bez slabých
V klasických diktaturách je jasné, koho se bát: vůdců, armády, policie. V této nové diktatuře — technokratické — to ale nemusí být hned zřejmé. Vládnutí se outsourcuje, získávání i zpracování dat je automatizované už dávno, ale nyní už jsou automatizovaná i rozhodnutí. Občané se měří podle algoritmů. Co to znamená pro lidi, kteří z různých důvodů nevyhovují normám?
Všichni, kdo jsou pro systém „komplikovaní“, nepředvídatelní nebo nákladní, postupně začnou mizet z viditelného prostoru. Ne proto, že by to někdo výslovně nařídil. Stačí, že nejsou ve správných datech, že mají špatné skóre, že algoritmus jejich existenci neumí dobře zpracovat.
To se týká:
- menšin (etnických, náboženských, genderových)
- lidí s postižením nebo neurodiverzitou
- těch, kteří nemají stabilní identitu v digitálním systému (migranti, lidé bez domova)
- osob odmítajících digitální identitu nebo nesdílejících svá data
Ve výsledku vzniká svět, kde “svoboda” znamená právo těch nejsilnějších expandovat bez překážek — a kde zbytek společnosti slouží jako tréninková sada pro kontrolu, dohled a selekci.
Musk, Thiel a spol.: Ambice, které nekončí u byznysu
Peter Thiel je americký miliardář, technologický investor a spoluzakladatel PayPalu. Stojí za firmou Palantir, která vyvíjí nástroje pro zpravodajské služby a je kritizována za využívání sledovacích technologií. Thiel dlouhodobě podporuje pravicové kandidáty s autoritářskými tendencemi a netají se odporem k liberální demokracii. Hlásí se k ideji technologické elity, která má právo společnost řídit efektivněji než stát.
Elon Musk je sice nejviditelnější postavou digitálního autoritářství, ale není sám. Jiný technologický miliardář Peter Thiel se dlouhodobě angažuje ve financování pravicových kandidátů s anti-demokratickým nádechem. Jeho firma na analýzu dat, Palantir, má kontrakty s americkou vládou a její technologie se používají k cílenému sledování a profilaci lidí. Loni v dubnu se například objevila obvinění, že Palantir poskytuje AI nástroje izraelské armádě pro cílení v pásmu Gazy.
Pokud se dnes mluví o tom, že Musk zvažuje vytvoření vlastní strany nebo podporu alternativních kandidátů, není to náhoda. Trump se pro „broligarchy“ (pojem zavedla Carole Cadwalladr, britská novinářka, držitelka Pullitzerovy ceny) čím dál méně výhodný. Neřízený, pomstychtivý, a hlavně — příliš nepředvídatelný. JD Vance je naproti Trumpovi konzervativec s technologickým zázemím a o dost hladší image – a je tedy pro technologické autoritáře daleko vhodnější figurou. Je totiž lépe ovladatelný než Trump.
Kam mizí práva “neužitečných”
Technofašistický režim nevznikne tak, že někdo vyhlásí konec práv. Vznikne tím, že práva budou podmíněná výkonností, daty a algoritmickým chováním. Kdo nebude pasovat, ten nebude vidět. A kdo nebude vidět, na toho se „zapomene“ a nebude mít ochranu.
Nejzranitelnější lidé patřící k menšinám, migranti apod. by byli mezi prvními, na které by tento systém dopadl. Už dnes jsou často těmi, na kterých se testují nové technologie dohledu, často bez jejich vědomí či souhlasu. (Letos v dubnu získala Thielova firma Palantir od ICE kontrakt ve výši 30 milionů dolarů na vývoj systému ImmigrationOS, který umožňuje téměř v reálném čase sledovat pohyb migrantů a identifikovat osoby k deportaci.)
Zranitelní lidé se pak obtížně dostávají k různým, jinak běžně dostupným službám, protože jejich identita neodpovídá tomu, co IT systémy očekávají — nebývají snadno zařaditelní, předvídatelní nebo jejich identita vůbec není digitalizovaná. Digitální systémy totiž předpokládají, že každý člověk má stálou adresu, legální a snadno ověřitelný status, jednoznačné jméno a příjmení, standardní rodinné uspořádání. A právě tohle lidé bez domova, migranti, trans osoby nebo lidé s neobvyklým právním statusem (např. žadatelé o azyl) nesplňují tyto předpoklady a často vypadávají z databází nebo jsou systémem označeni jako „neplatní“ či „podezřelí“.
Co může zastavit nástup této nové moci?
- Pokud se najde silný kandidát, který osloví širší veřejnost bez potřeby algoritmických zkratek.
- Pokud občanská společnost začne chápat moc algoritmů jako veřejný problém.
- Pokud se samotná technosféra začne štěpit — a někteří hráči začnou mluvit proti kultu efektivity.
Zatím ale všechno hraje do karet těm, kdo si myslí, že svoboda je jen jiný název pro absolutní kontrolu nad všemi ostatními.
Text vznikl jako reakce na aktuální mocenský konflikt mezi Trumpem a Muskem. Ale jeho dopady se týkají všech — především těch, kteří už teď nejsou slyšet.
Autorka je datová novinářka a analytička.
