Karel Holomek: V Letech se proti prasečáku protestovalo oprávněně, hlas Paula Polanského nebyl slyšen
Nelze zastírat, že Paul Polansky, Američan a známý bojovník za správné uznání
památky obětí Romů v Letském táboře, zaslal dopis jednomu romskému českému
účastníku evropského protestu proti existenci vepřové farmy v blízkosti bývalého
tábora dne 24. června. Ten dopis je adresován Františku Lackovi, avšak z celého
textu je zřejmé, že se jedná o otevřený dopis. Proto se tímto dopisem může
zabývat i redakce Romano hangos, která ho má k dispozici. Každému může
být na požádání zaslán.
Není to dopis ledasjaký, jinak by se jím redakce Romano hangos nezabývala.
Paul Polansky totiž vyzývá účastníky tohoto shromáždění, aby neprotestovali
proti existenci prasečáku, protože ten v samé historii genocidy Romů v Letech u
Písku nic nezavinil. Nezmiňuje jiná místa a genocidou tento tábor ani jiná místa
nenazývá. Uniká mu evidentně fakt, že už umístěním v tomto táboře (i jinde) byli
Romové odsouzeni ke smrti, byť následně až v Osvětimi.
Paul Polansky má pravdu v tom, že prasečák nic nezavinil, protože jeho existence
se datuje až léty šedesátými, dávno po válce a postavili ho tam komunisté.
Ačkoliv dehonestační role prasečáku v současnosti je mu známa, sám již 22 let
usiluje o jeho odstranění, teď už je to vedlejší.
Pana Polanského by asi nepotěšilo, že se tímto stanoviskem postavil na stranu
prezidenta Zemana, který jeho stávající existenci dokonce podporuje. Jenže –
každý má své důvody: u Zemana zcela přízemní ekonomické, copak pieta za oběti a
k tomu ještě romské stojí za to? Paul Polansky činí odpovědné za smrt Romů tady
rodinu Schwarzenbergů, neboť na jejich panství tábor stál a v určité době se
Romové, stejně tak jako Židé, podíleli na pracích v lese, kde došlo v roce 1939
ke kalamitě.
Polansky taktně zamlčel, snad to neví, že panství Schwarzenbergů
bylo pod nucenou správou německé okupační moci a že na panství byl německý
správce. V Letech byli zase výhradně čeští bachaři, kteří však v řízení
organizaci prací pro německou moc zcela podrobeni jejich příkazům. To platilo
pro ně stejně jako pro Schwarzenbergy. Na rozdíl od českých bachařů, kteří se
chovali proti Romům násilně a zločinně, na panství se měli dobře a bylo s nimi
zacházeno lidsky. Pod hrozbou zbraní asi těžko může někdo zvolit správnou cestu
a svůj způsob řešení.
Za zločiny genocidy Romů a Židů nesou jednoznačnou odpovědnost nacisté.Vše
ostatní je odvozeno od tohoto zločinného imperativu.
Proto nelze přijmout argumentaci Paula Polanského a dnešníma očima hodnotit
historické události staré více než 70 let. Touto argumentací by musel Polansky
odsoudit za zločiny smrti Romů nejen v Letech, ale leckde jinde i část tehdejší
české společnosti a mnoha dalších lidí i institucí pod nucenou správou německé
administrativy a Protektorátu a často i bez ní.
Za zločiny genocidy Romů a Židů nesou jednoznačnou odpovědnost nacisté.Vše
ostatní je odvozeno od tohoto zločinného imperativu.
Jistě: I dnes po létech se mnozí lidé mohou cítit zahanbeni v tom lepším
případě, že se nedokázali chovat statečně, byť pod hrozbou zbraní a smrti. Mnozí
si to nepřipustí ani dnes, známe přece své pappenheimské!
Čeští bachaři v Letech i Hodoníně u Kunštátu jsou hanbou v historii české země
za světové války. A přesto nikdo z nich nebyl ani odsouzen i když jejich vina je
nepochybná.
Rodina Schwarzenberků na svých českých panstvích konala jen co musela. Prospěch
z toho jistě neměla. Ostatně nacistům byl dobře známý postoj této rodiny, stejně
jako mnohé z dalších šlechtických, které zachovávaly věrnost prezidentu
Benešovi.
Buďme vůči Paulu Polanskému spravedliví: V době, kdy o Letech mluvil jen
profesor Ctibor Nečas a nebyl slyšen, jako akademik, média poskytla publicitu
Paulu Polanskému, v tom je jeho zásluha. Škoda jen, že jeho texty jsou
nepřijatelné pro skutečné badatele – historiky. Je v nich mnoho výmyslů,
polopravd a jen náznaků něčeho, co tak mohlo být, ale nebylo.
Snad se najde i vědec, který na základě prokazatelných faktů ověří, jak vše
skutečně bylo. V zájmu obětí, v zájmu potrestání jejich katů i v zájmu těch,
kteří jsou mnohdy nespravedlivě osočováni.
Není nám známo, zda František Lacko dopis přečetl a zda mu vůbec porozuměl, je
psán anglicky. Je však známo, že shromáždění v Letech protestovalo oprávněně
proti zneuctění piety na romské oběti v podobě prasečí farmy v Letech a že hlas
Paula Polanského nebyl slyšen.
Dovětek: Pokud by slyšen byl, asi by z celé Evropy vyšlo jen pár statečných,
protože ti skutečně stateční mají většinou po smrti. A ti dosud živí se řídí
heslem: „Kdo jsi bez viny, hoď po mně kamenem“!
