Julius Zajac: Majorita a Romové jsou si podobní více, než si myslíme. Proč se úspěšní Romové musí bát svých vlastních?
Poslední dobou jsme svědky nedobré atmosféry mezi Romy a Ukrajinci. Je zajímavé poslouchat, co si o tom lidé myslí. Z řad majority můžeme často slyšet nebo číst, že Romové se jen bojí o své sociální dávky. Z řad Romů se dozvídáme, že stát podporuje Ukrajince, kteří chtějí Romům jen ubližovat nebo je dokonce zabíjet. Obě názorové strany jsou podle mě mimo realitu.
Ukrajinci utekli před válkou. Rozhodně ne proto, aby opustili své domovy kvůli sociálním dávkám v EU.
Na druhou stranu Romové ví, jak se ukrajinští Romové na Ukrajině před válkou měli. Že na ně byly páchány útoky, jaké jsou v Evropě už dnes nemyslitelné. Ale i tak nemůžeme házet Ukrajince do jednoho pytle. Sami moc dobře víme, jaké to je.
Když se z “bílého“ stává fašista (ve smyslu přehnaného nacionalismu), nikoho to nepřekvapí. Pokud začne na demonstraci řvát podobná hesla Rom, přijde to všem divné. Přitom ten společný faktor proč se oba chovají podobně máme stejný. Tušíte správně, že je to vzdělání. Lidé bez vzdělání podlehnou tlaku dezinformací podobně, jako když nůž projede máslem.
Většina majority si podle mě myslí, že jsme tlupa, která stojí vždy při sobě a že smýšlíme kolektivně. Ona je to svým způsobem obdoba házení do jednoho pytle. Bohužel si to ti lidé většinou neuvědomují. Když se pak Romové začnou hádat mezi sebou, mají v tom pak totální zmatek. Všimli jste si, že úspěšným a vzdělaným Romům často nadávají nevzdělaní Romové a viní je ze zrady svého národa? Tvrdí, že se chtějí jen zalíbit Čechům a že vše dělají jen pro peníze. A to je pouze jeden z příkladů, kdy Romové nedrží při sobě.
Černá síla
Vždy si vzpomenu na skandál kvůli facebookové skupině s tímto názvem. Psala o tom dokonce média. Nikoho v médiích ale nepobouřilo, že v té době existovaly i jiné skupiny, např. jedna s názvem Cikáni do plynu. Od té doby se ale internet (co se týká rasismu) změnil a někteří pochopili, že už nemohou porušovat zákon jak se jim zachce. O posílání do plynu a volání po beztrestném střílení Romů už se v diskusích jen tak nedočteme.
Nedávno se “černá síla“ objevila v Krupce. Opět kolem toho panovalo velké překvapení, že se někteří Romové radikalizují. Naprosto souhlasím s Patrikem Bangou, který řekl, že je jedno, zda se jedná o Tušla, nebo Horvátha. To jsou ty chvíle, kdy vedle sebe může stát fašista a Rom a budou “bojovat“ za stejnou věc. Oba budou mít nejspíš jen základní vzdělání, budou frustrovaní a naprosto pomatení dezinformační scénou. Hloupost si barvu kůže ani původ nevybírá. V tom jsme si podobní více, než si myslíme.
Ústecký trolejbus
V médiích se objevila zpráva, že dopravní podnik města Ústí nad Labem ruší trolejbus, který jezdí do vyloučené lokality Mojžíř. Toto jsou podle mě důležitější a desítky let trvající problémy. Problémy se soužitím Ukrajinců a Romů podle mě odezní stejně jako demonstrace proti Romům na severu Čech před Covidem.
Proč trolejbus přestal jezdit? Kvůli zlým Čechům? Nebo spíš proto, že se v něm především romští puberťáci neuměli chovat? Před několika lety se k vyloučeným lokalitám vyjadřoval v České televizi Karel Schwarzenberg. Řekl, že by byl rád, kdyby taková místa vůbec nebyla. Hezká slova, kterých měli a mají politici v zásobě dost. Bohužel to vždy u slov skončí.
Za tři desetiletí v ČR vyrostla ghetta v obrovském množství. Je pravda, že Romové mají při shánění bydlení velký problém. Sám jsem to zažil, takže vím, o čem píšu. Vždy se pak usmívám, když se k tomu někdo vyjadřuje a začne způsobem „…mám kamaráda Roma“. Ne. Kdo nebyl v kůži Roma, o tomto problému nemá ani páru.
Za posledních 20 let v těch ghettech vyrostla jedna generace. Z těch mladých lidí se stali rodiče dětí, se kterými se musí pracovat, doučovat je, dávat jim jiný a lepší obzor. Pokud to rodiče sami nedovedou nebo nechtějí (to je ve výsledku jedno), měly by konat neziskovky s daleko větší podporou, než jakou mají nyní. Měl by se do toho vzdělávání zapojit i stát, pokud nechce rozdávat sociální dávky donekonečna. Dále je nutné, aby mladí rodiče měli zaměstnání. Ruku na srdce, většina lidí, která nadává na Romy, že nepracují, by je paradoxně nikdy nezaměstnala.
Závěrem si dovolím doporučit všem, kdo řeší vztahy mezi Romy a Ukrajinci v rámci své profese, aby se pokusili oba tábory spřátelit. Nástrojů se nabízí hodně. Od dětských her, přes vaření až po hudbu.
