Segregace sociálně znevýhodněných, převážně romských dětí v Čechách je jako
dinosaurus, který ne a ne vyhynout. Systém, který je kritizován ze všech stran a
který by neměl v demokratické společnosti vůbec existovat je uměle udržován při
životě nejen nezájmem o osud romských dětí ze strany čelných politických
představitelů, ale také jejích strachem o ztrátu volebních preferencí, ke které
nutně musí dojít při zavádění tak nepopulárních kroků, jako je integrace
romských dětí do normálních škol. Soudný člověk se musí pozastavit nad morálním
charakterem politiků, kteří staví své politické ambice nad morální (ale i
zákonné) právo dětí na inkluzivný výchovu, ať už pocházejí z jakéhokoliv
prostředí.
Pozice současného ministra školství, pana Dobeše k inkluzi, která vyústila
začátkem června v odchod padesáti odborníků ze skupiny Národního plánu
inkluzivního vzdělávání (NAPIV) je toho zářným příkladem. NAPIV nebyl ideální.
Romové v něm byli zastoupeni jen minimálně a nebylo tam jasně řečeno, že
segregace romských dětí by se měla řešit jinak a odděleně od problému inkluze
dětí s tělesným, nebo mentálním postižením a to proto, že k ní dochází na jiném
základě. Přesto to byl slibný začátek, na kterém se dalo budovat. Nezájem pana
ministra o komunikaci a posléze jeho snaha o reorganizaci donutila polovinu
členů NAPIVU rezignovat, čímž pan Dobeš v podstatě ukončil snahy o inkluzivní
vzdělávání v Čechách a nepřímo tím potvrdil, že Česká republika nevyhoví rozudku
Evropského soudu pro lidská práva ve sporu D.H. a ostatní versus Česká
Republika.
To také potvrdilo mlžení, ke kterému došlo týden po rezignaci odborníků
NAPIVu na schůzce Komise ministrů při Evropské Unii (Commitee of Ministers),
organizace, která dozoruje dodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská
práva, a tedy i sporu D.H. a ostatní versus Česká republika. Tam se zástupci ČR
pochválili, co všechno pro inkluzi udělali, včetně zmínky o utvoření skupiny
odborníků. Jaksi ale pozapoměli sdělit, že týden předtím polovina odborníků
rezignovala…
Co dál dodat? Stalo se téměř pravidlem, že od pádu komunismu přichází každá
nová vláda s koncepcí o tom, jak začlenit nás Romy do společnosti, jak zlepšit
naše vzdělávání, jak bojovat proti diskriminaci. Poté následující vláda
předchozí koncepci zruší a vytvoří se koncepce nová, jenom aby byla nahrazena
novou koncepcí vlády další. Pro ty dole se ale nic nemění. Segregace ve školách,
sociální vyloučení, skrytá i otevřená diskriminace bují dále. Co bude dál, nikdo
neví. Jen jedna věc je jistá. 1.září opět nastoupí do speciálních škol romské
děti, které tím pádem ztratí jakoukoliv šanci na smysluplné začlenění do
společnosti, děti, které v dospělosti s velkou pravděpodobností skončí na
sociálních dávkách. Další ztracená generace, jako mnoho generací předtím.
E segregacija la cipaha, so savoro ľikerel avri
Sar dinosauros hiňi pro Čechi e segregacija, te džal pal o čhavore nekhbuter
romane nalačhe socialne postoha, o dinasauros na the na te merel. O sistemos pre
savo perel savore serendar e kritika, the savo andre demokracija na kampel,
barol, bo pal romane čhavore ňiko na bajinel the oda les džiďarel upre. Na
bajinen o šerale khatar poľiticka seri, bo daran hoj našavena o preferenciji,
sar kamena romane čhavoren te integrinel andre normalne školi. Te hin manušes
lačhi goďi, ta na paťal, savo moralno moresis hin le šeralen andre poľitika, vaš
oda, hoj thoven čhavorengero moralno čačipen (the justično) pre inkluzivno
školsko sikhľuvipen, the na kampel te dikhel, pre savo socialno postos o čhavore
dživen.
E pozicija, savi o miňistros pal o školi o Dobešis kije inkluzija ľikerel,
the vaš savi pro agor andro junos odgejle penda špecialisti khatar e grupa
Nacionalno planos vaš inkluzivno silkľaripen (NAPIV), sikhavel, hoj sa nane avka
sar kampel. O NAPIV na has nekhfeder. Has andre čepo Roma the na has mištes
phendo, hoj romane čhavorengeri segregacija kampel te dikhel avra seratar, sar o
problemos la inkluzijaha, te džal pal o čhavore, sasťipneskere hendikepoha, vaš
oda, bo oda hin aver principos. The avka oda has lačho agor, the šaj olestar has
lačhi buťi. O miňistros na bajinelas pal e komunikacija the paľis kamelas te
kerel e reorganizacija. Pal adi aktivita dine jepaš manuša khatar o NAPIV e
rezignacija. Predal o miňistros Dobešis preačhiľa e aktivita andro inkluzivno
sikhľuvipen pro Čechi, the na andro jakha avka phenďa, hoj e Čechiko repubľika
na dikhela o verdiktos, so diňa Evropsko sudos vaš manušengere čačipena andre
skarža D.H the aver versus Čechiko repubľika.
Has čačipen, hoj jekh kurko pal e rezignacija, savi dine o špecialisti khatar
o NAPIV pro bešťipen la Komisijaha, kaj hine o miňistra Evropska Unijatar (Commitee
of Ministers), e organizacija savi dikhel sar o verdiktos Evropskone sudostar
vaš manušengere čačipena hin ľikerdo, the oja skarža D.H the aver versus Čechiko
repubľika, na has phendo savoro. Pro bešťipen pen čechika zaačhade ašarenas, so
savoro predal e inkluzija kerde, phenenas, hoj len hin grupa le špecialistenca.
Ča bisterde te phenel, hoj jekh kurko anglal jepaš špacialista dine e
rezignacija…
So mek te phenel? Hin oda akorestar sar imar nane o komunista ajsi reguľa,
hoj sako nevo rajaripen avel avra neva koncepcijaha, sar le Romen te integrinel
maškar sa manuša, sar te kerel feder o sikhľuvipen predal o čhavore, sar te džal
mujal e diskriminacija. Paľis avel nevo rajaripen, e koncepcija čhivel het,
kerel nevi, the avka oda džal pale the pale. Le manušen tele olestar nane ňisavi
chasna. E segregacija andro školi, socialno postos pre agor maškar o manuša,
garuďi the na garuďi diskriminacija barol the barol. So avela, ňiko nadžanel. Ča
jekh džanas. Andro 1. septembris pale džana romane čhavore andro špecialna školi,
the našavena avka e šancija pro lačho postos maškar o manuša. Sar barona avri,
šaj užaras, hoj chudena ča o socialne love. Aver našaďi generacija, avka sar
imar but anglal lende.
