Jan Husák, nový místopředseda "romské" rady: Přebírám radu v nelehké době. Problémy lidí je nutné řešit v každé době, a to více v dobách těžkých

Vyjádření místopředsedy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za občanskou část Mgr. Jana Husáka k jeho jmenování

Členem Rady vlády pro záležitosti romské menšiny jsem se stal na začátku tohoto roku a o jmenování místopředsedou Rady jsem se dozvěděl v květnu tohoto roku. Jmenování místopředsedou Rady mi zatím nebylo fyzicky předáno. O podpisu jmenovací listiny jsem byl telefonicky informován vedoucím kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

V této souvislosti mě napadala kacířská myšlenka. Pokud bych tvrdošíjně trval na formální potvrzení svého jmenování, pak bych v tuto chvíli nespojoval své členství v Radě s pozicí místopředsedy Rady. Tento závěr je možné považovat za úsměvný, obdobně jako hořce úsměvnou je možné považovat odbornou podporu, která je poskytována členům Rady, v některých souvislostech spojená až s přepjatým formalismem, v kterém spatřuji jednu z bariér pro efektivnější práci Rady.

Optimalizace vztahů mezi členy Rady a zástupci státní správy je jedním z prvotních úkolů, na který zaměřím své úsilí a pozornost.

V rámci slušnosti si dovolím říci málo k mé osobě. Původně jsem vyučeným elektromechanikem. Vždy jsem však tíhnul k přímé práci s lidmi. Proto jsem se rozhodl k dálkovému studiu na střední škole. V té době jsem pracoval na směny v Keramických závodech v Teplicích a měl již rodinu. Po pětiletém studiu jsem se dostal na vysokou školu. Nejprve na Masarykovu univerzitu v Brně a poté na pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem.

Mou profesní dráhu v přímé práci s lidmi jsem začínal v neziskovém sektoru. Začínal jsem s prací v terénu s dospělými, poté jsem pracoval s dětmi, byl vedoucím několika služeb, pracoval jsem i s cizinci, psal projekty.

Byl jsem též úředníkem. Nejprve asistentem primátora města Ústí nad Labem, pak koordinátorem pro etnické menšiny a vedoucím oddělení koncepcí na Odboru strategického rozvoje. Byl jsem v různých pracovních skupinách na MŠMT a MPSV, poradcem a externím spolupracovníkem neziskových organizací, různě přednáším, zvláště se zaměřením na sociální politiku a zhruba deset let jsem externím vyučujícím  na Katedře řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Karlovy univerzity. Bylo by toho jistě více, nicméně toto není důležité.

Převzal jsem Radu v nelehké době. Vím o překážkách, kterým čelila má předchůdkyně Bc. Martina Horváthová a zároveň vnímám a ctím její započaté kroky v úsilí posílit a zviditelnit činnost Rady. Netajila se důvody, pro které odešla a též jejím vztahem k předsedovi Rady Ing. Andreji Babišovi. Osobně chápu její postoj, nicméně jsem v tuto chvíli přesvědčen, že problémy lidí je nutné řešit v každé době, a to více v dobách těžkých.

Ptáte-li si na mé priority, pak musím striktně oddělovat mé osobní zájmy od zájmů a cílů všech členů Rady. Své cíle budu podřazovat cílům vyplývajícím minimálně z konsenzu. Jsem na stejné lodi s ostatními členy Rady. Nejsem solitérem, chci být důstojným a týmovým hráčem, a totéž očekávám od všech svých partnerů.

Pravomoci místopředsedy jsou vymezeny statutem Rady. Nicméně mé cíle s členstvím spojuji zvláště s odbornou podporou a zázemím pro činnost občanských členů Rady, vytvořením podmínek pro důstojnou a efektivní spolupráci se všemi aktéry, kteří se budou nebo mají podílet na plnění úkolů, které byly či budou stanoveny nejen v oblasti politik s dopadem na Romy a Romky. V této souvislosti předestírám, že mou osobní snahou je minimálně vyvolat odbornou debatu věnovanou efektivitě nastolených opatření v oblasti integračních a inkluzivních politik, které se ukazují býti nepříliš efektivními, a proto vyžadují určitou revizi.

Své pověření vnímám též s nutností spojovat lidi na tvorbě klíčových priorit, být slušným a zároveň tvrdým vyjednavačem, hledat a nabízet věcně správná, splnitelná a efektivní řešení.

Toto jsou mé základní priority, s kterými vstupuji do pozice místopředsedy Rady.