Jan Houška: Většina Romů pracuje, posílá děti do školy a neničí byty. Nesuďte všechny Romy podle malé problémové skupinky

Jsou označováni slovem „nepřizpůsobiví“ a objevují se zprávy o tom, že většina Romů údajně nechce pracovat a raději pobírá sociální dávky, neposílá děti do školy, ničí byty a má toho mnoho zdarma – od vstupu na koupaliště až po léky v lékárnách. Samozřejmě, že jsou to nesmysly – pojďme se podívat na konkrétní čísla. 

V České republice žije v sociálně vyloučených lokalitách přes 100 tisíc obyvatel, tedy necelé 1 % všech obyvatel. Podle kvalifikovaných odhadů žije v Česku asi 250 tisíc Romů (některé odhady uvádí i číslo 350 tisíc), z nichž většina „problémová“ být ani nemůže – i kdyby všichni obyvatelé sociálně vyloučených lokalit byli Romové, což nejsou, i když jak víme, tvoří značnou část jejich obyvatel, pořád by šlo o méně než polovinu všech v Česku žijících Romů. Většina Romů tak často bývá nespravedlivě nařčena z něčeho, s čím nemá vůbec nic společného.

Je podle mě zarážející, že si stát neumí dlouhodobě poradit se 100 tisíci osobami, které mají sociální problémy – přestože finanční tok na “řešení” je opravdu nemalý. Nebál bych se to nazvat debaklem. Problematika těchto lokalit neprávem vztahovaná na všechny Romy přispívá ke generalizování, vytváření zbytečných stigmat pro celou romskou komunitu a snižuje možnost konstruktivního dialogu mezi majoritou a romskou menšinou.

Sociálně vyloučené lokality generují negativní jevy nehledě na barvu kůže všude na světě. U nás prakticky nemáme relevantní výsledky, pouze velmi malé dílčí úspěchy. Proč u nás v těchto lokalitách část Romů žije, je téma samo o sobě. Důležité je si ale uvědomit, že sociálně vyloučené lokality jsou dlouhodobě složitý problém a přenášení jejich specifik obecně na všechny Romy nepomůže ke zlepšení situace v nich samotných, ale ani nepřispěje k lepším vztahům ve společnosti jako takové.