Jan Houška: Uplatnění kolektivní viny? A od koho myslíte, že se to Romové naučili?
Je nespravedlivé očekávat od Romů, že budou překonávat následky více než 30 let dlouhého období, kdy se na nich uplatňuje kolektivní vina. Mám na mysli vnímání romské populace jako homogenní skupiny a aplikaci předsudků a stereotypů, které si česká společnost ve větší části vytvořila. A ty se projevují snad ve všech sférách života.
Například složitý přístup k bydlení. Rom jako nájemník? Problém. Ještě v roce 2023 se dočtete v inzerátech, že Romové nemají ani volat. Policie? Kdo z Romů někdy nezažil šikanu policistů nebo neuctivé chování? Latentní rasismus na úřadech? Ten vnímáme jako standard. Politika? Dejme si dohromady počty romských poslanců od dob Romské občanské iniciativy. Stačí nám na to prsty na jedné ruce. Tohle všechno je důsledek kolektivní viny, která je na Romech standardně uplatňována bez ohledu na to, o koho jde.
U části romské komunity začínají objevovat extremistické tendence, které vyplývají z pocitu, že i když se v Česku stane cokoliv, nejvíc to odnesou právě Romové.
Někdo se potom diví tomu, že Romové uplatňují kolektivní vinu. A často je to pravda. Je ale třeba si říct, kde se to Romové naučili. Třicet let jsou terčem kolektivní viny a často už to berou jako standardní věc.
Udělá něco Rom v Aši? Terčem viny se stane i Rom v Ostravě. A tak to prostě je. Tato tendence byla patrná například během přílivu uprchlíků z Ukrajiny, kdy česká romská komunita byla mezi prvními, kteří pomáhali Ukrajincům na hranicích. Přesto byli Romové z Ukrajiny často ponecháni o samotě na nádražích a odmítáni při společných převozech do Čech.
Tohle všechno nám vytváří obraz země, která má pro Romy jiné zákony. Je proto pochopitelné, že si to Romové také myslí. Evropské a světové instituce kritizují přístup k menšinám, někteří poslanci nebo ombudsman to bagatelizuje. A podobné je to napříč časem a vládami.
Tento přístup představuje potenciální časovanou bombu, kterou dlouhodobě nikdo neřeší. V důsledku toho se u části romské komunity začínají objevovat extremistické tendence, které vyplývají z pocitu, že i když se v Česku stane cokoliv, nejvíc to odnesou právě Romové. A to je alarmující pro mnoho Romů, kteří se obávají o své děti. Mají pocit, že se k nim válka přesouvá a že se začíná bojovat proti nim. A to je skutečně vážná věc!
V této souvislosti je zřejmé, že ministr vnitra si není plně vědom toho, koho přijímá do této země společně se slušnými Ukrajinci, což je jedna z věcí, která opakovaně zaznívá na demonstracích. Do USA se nedostanete ani jako válečný uprchlík bez toho, abyste byli prolustrováni. Podobně to dělá třeba stát Izrael.
Principem je, aby se do země spolu s uprchlíky nedostal také potencionální vrah, jako se to stalo v případě aktéra brněnského tragického konfliktu. Víme, jestli byl někdy trestaný? Víme, jestli se někdy dopustil násilí? Rasismu? Víme, jestli to nebyl jeden z těch, kteří se dopustili pogromu proti Romům v Mukačevu? Ne, nevíme o nich nic.
Tohle není jediné selhání úřadu pana Rakušana. A mám za to, že by měl svůj post opustit.
