Jan Houška: Rasistické výroky proti Romům musí řešit zákon, ne omluvy ani rezignace
Rasismus je politická teorie založená na představě, že lidstvo lze na základě biologické determinace rozdělit do skupin – ras – a že tato biologická determinace ovlivňuje různé duševní a rozumové schopnosti příslušníků těchto ras nebo etnik. Definice rasismu tvrdí, že si rasy nejsou rovny, a příslušníkům některých z nich proto nelze přiznat stejné schopnosti, práva ani podíl na politické moci. Upírání stejných duševních či rozumových schopností etnikům, včetně romského etnika, je tedy jasným projevem rasismu.
AUDIO ČLÁNKU
Přesto jsme byli svědky toho, že veřejné výroky, které upírají stejné duševní či rozumové schopnosti Romům, pronesené z úst politika, nejsou vnímány jako rasismus, ale pouze jako neetické či nekorektní jednání. Stačí omluva a následné odstoupení, které je provázeno radostným, blahosklonným jásotem ostatních, že alespoň někdo konečně odstoupil.
Ústava České republiky jasně stanoví, že každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Pokud však výroky o Romech nepostavíme před efektivní aplikaci právních norem, které postihují trestné činy z nenávisti, budeme i v budoucnu takové výroky slýchat.
Právě díky této společenské otupělosti, která se týká rasistického chování vůči Romům, dochází k “normalizaci” rasistických a zcela pomýlených tezí o romském etniku. Tyto lži jsou pak přijímány jako fakta a v očích části společnosti posilují negativní pohled na Romy. Výsledkem je, že nenávistné výroky či chování jsou vnímány jako něco v pořádku – vždyť přece “jen říkají nebo píší svůj názor”. Bohužel, mají zatím částečně pravdu, protože až právní rámec nastavuje mantinely, které není možné beztrestně překročit.
Rasismus v jakékoliv podobě je nebezpečný. Vytváří odporné, nedemokratické prostředí, kde není prostor pro diskuzi ani změnu. Tato bariéra je postavena z narůstajících předsudků, přičemž pouze důsledná aplikace zákonů může ukázat, zda je takové vyjadřování v rámci práva přípustné, či nikoliv. Pokud k tomu nedojde, dáváme politikům, kteří pronášejí protiromské výroky, v očích společnosti roli mučedníků. Nejde však o politickou korektnost ani o svobodu slova – jde o dehumanizující postoje, které je možné a nutné posuzovat podle zákona.
