Od okamžiku, kdy se veřejnost dozvěděla o ultimativním rozhodnutí vystěhovat
nájemníky z ostravské lokality Přednádraží, situaci spolu s přáteli z řad
nezávislých aktivistů a iniciativy ProAlt nejen sledujeme, ale také se v ní
intenzivně angažujeme.
Rozhovory s majitelem domů, jeho nájemníky a zainteresovanými nevládními
organizacemi a kompetentními úředníky nás upevnily v přesvědčení, že za celou
aférou je zájem jistých podnikatelských kruhů, propojených s místní radnicí,
uvolnit Přednádraží a jeho okolí pro jiné, lukrativnější využití a zbavit se
jeho vesměs sociálně slabých a majoritou negativně vnímaných obyvatel. A to bez
přiměřené náhrady a metodami, které jsou v rozporu nejen s dobrými mravy ale
zřejmě i zákony.
Potvrzuje to i skutečnost, že romský koordinátor magistrátu města Ostravy Jan
Chytil a pracovníci Poradny pro lidská práva a občanství, vedené Marií
Poláčkovou, jinak členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny již několik
měsíců, dlouho před rozhodnutím stavebního úřadu, hledají pro obyvatele
Přednádraží náhradní ubytování. Předem seznámení s neochotou Městského obvodu
Moravská Ostrava a Přívoz poskytnout obecní byty a záměrem vytěsnit Romy z této
lokality, zaměřují se vesměs na podnájmy v domech, kde již Romové žijí, nebo je
vlastní.
Problémy s dodržováním zákonů má evidentně stavební úřad. Opominul, že
rozhodnutí o okamžitém vystěhování musí posvětit soud. A protože havarijní
situace nenastala náhle, ale postupně se zhoršuje již přinejmenším od povodní v
roce 1997, měly mu předcházet aktivity stavebního úřadu, které by nutily
majitele řádně se o svůj majetek starat a odstraňovat závady. Když se stavební
úřad dodatečně obrátil na soud, ten mu žádost vrátil právě s poukazem na
nedostatky v jeho dosavadním postupu.
Tento pátek se stavební úřad pokusil toto napravit a vyzval majitele domů,
aby zjištěné závady odstranil ve lhůtě 60 dnů. Majitel Oldřich Roztočil to
veřejně před médii označil za další šikanu s tím, že nehodlá do oprav
investovat, když přetrvává tlak na vystěhování nájemníků. Hlavní problém,
nefunkční kanalizaci, kdy na nejméně 8 místech je zborcený hlavní uliční sběrač
a propadlá vozovka místních komunikací, ani nemůže sám opravit bez spolupráce s
městem, které je majitelem této části kanalizace. A to dlouhodobě odmítá
spolupracovat.
Přestože majitele pana Roztočila vnímají někteří zdejší sociální pracovníci a
úředníci jen jako dalšího typického provozovatele ubytovacího zařízení pro
„nepřizpůsobivé“, který vydělává na lidské bídě, musíme se ho zastat. Od doby,
kdy před dvěma lety domy koupil od předchozího soukromého vlastníka, svádí marný
boj s městskými úředníky, aby kanalizace byla opravena. Podal dokonce na ně
trestní oznámení. Bez účinku. Dotčení zůstávají na svých místech a naopak panu
Roztočilovi vyhrožují postihem. Přitom situace je dlouhodobě víc než kritická.
Jak nám sdělila Helena Balabánová, šéfka sdružení JEKHETANE, jehož terénní
sociální pracovnice v lokalitě působí, vypukla zde ne jedna, ale hned tři
epidemie žloutenky a nebezpečí nadále přetrvává. Sklepy domů, jak jsme se mohli
sami přesvědčit, zůstávají zaplaveny zahnívajícími splašky z havarované
kanalizace. Tento stav zůstává beze změny již několik let a svědčí o hrubém
zanedbání povinností stavebního úřadu, hygienické stanice a úřadu městského
obvodu, možná až o trestní odpovědnosti.
Je nějaká šance zachránit Přednádraží?
Mají jeho obyvatele jinou možnost, než odejít a uvolnit prostor spekulantům s
nemovitostmi? Majitel Oldřich Roztočil nemá dost síly a zřejmě ani finančních
prostředků, aby odstranil všechny závady. Za dobu jeho působení z více jak 100
bytů zůstávala větší část nevyužitá. Majitel je nedokázal opravit tak, aby je
bylo možno řádně pronajmout, ale ani zajistit, aby nebyly načerno využívány
lidmi, kteří zde bez úhrady čerpaly elektřinu a vodu a postupně rozebíraly ty
části domů, které šly zpeněžit.
Je pravda, že dnes může počítat s podporou těch, kdo řádně platili, zůstali
zde a spontánně se pustili do svépomocných oprav. Je ale třeba si uvědomit, že
jde jen o hrstku lidí, sotva dvě desítky rodin, s minimem práceschopných členů.
V jejich silách, ani při největším nasazení, prostě není uvést celé sídliště do
pořádku. Pro jeho torzo, kde většina z deseti domů podlehne zkáze, se již
nevyplatí obnovit kanalizaci a udržovat další inženýrské sítě. Současná sestava
majitele a hrstky posledních nájemníků nemá šanci trvale obstát před tlakem
developerů, kteří si na pozemky již nějaký čas brousí zuby.
Řešení existuje
Domy za záchranu stojí, Na svou dobu kvalitní architektura by v osvícenějších
zemích již měla památkovou ochranu. Režné zdivo fasád z kvalitních cihel
obstálo, přežilo povodně zasahující zde až do výše 1,5 m nad terénem, a může
klidně vydržet i dalších sto let. Dostatek volného prostoru v okolí umožňuje,
aby se stávající sídliště stálo jádrem budoucího komplexu sociálního bydlení,
doplněného o občanskou vybavenost i další bytovou zástavbu. Pozemky jsou obecní,
případně státní (nevyužívané části nádraží). Z urbanistického hlediska nic než
nedostatek politické vůle a administrativní překážky nebrání vzniku až
několikatisícového sídliště.
Předpokládalo by to vznik nového právního subjektu typu, stavebního bytového
družstva, kde hlavním vkladem člena družstva není finanční částka, ale vlastní
práce. Bylo by tedy určeno nejen Romům ale všem obtížně zaměstnatelným, kteří
delší čas nemohou získat práci a jsou odkázaní na podporu a sociální dávky.
Jednalo by se o určitou obdobu projektu Vesničky soužití Kumara Vishwanathana,
tentokrát nikoli pro vybrané již socializovanější a přizpůsobenější, ale opravdu
pro ty nejpotřebnější, často vnímané jako beznadějné případy, pro něž stávající
koncepce sociální práce znají jen „umístění do ubytoven pod stálým dohledem“.
Motivační efekt práce na vlastním, na získání jistoty bydlení pro sebe a své
děti, odkud mě už nikdo nevyžene, dokáže zdánlivé zázraky. Příležitost podílet
se na tvořivé práci, co přináší hmatatelné výsledky, které mi budou trvale
sloužit, možnost získat kvalifikaci v celé řadě řemesel, nejen získat vlastní
majetek, ale i podílet se na správě společného majetku, má socializační efekt,
nesrovnatelný s pouhým poučováním a mentorováním, o represivním nátlaku nemluvě.
Jedině takto lze vytvořit pozitivní vztah k práci a potřebné pracovní návyky,
nikoli při obvyklé formě tzv. veřejných prací, jako je zametání apod., vnímaných
vesměs jako ponižující a zahanbující. Zvláště pro mladé lidi, kteří již často už
v několikáté generaci nedostali šanci získat práci odpovídající jejich
schopnostem, by to byla jedinečná příležitost. Pro Romy účast na takovém
projektu pomůže obnovit hrdost a sebevědomí, zbavit se poníženého postavení a a
posílit emancipační úsilí.
Pro sociální pracovníky působící v sociálně vyloučených lokalitách, přijetí
takovéhoto projektu znamená mj. zbavit se obecně sdílené a i oficiálně
prosazované představy, že jedině rozptýlení takovýchto komunit.je řešení a
umožní jednotlivcům jakousi integraci do majoritní společnosti.
Pro politiky, představitele veřejné správy a kompetentní úředníky to znamená
najít dostatek politické vůle a ochoty překonat byrokratické překážky a vytvořit
legislativní prostor pro vznik a fungování takovýchto svépomocných a
samosprávných subjektů a sdružit prostředky ministerstva práce a sociálních
věcí, ministerstva pro místní rozvoj, krajů a obcí..Využít možností čerpání
evropských fondů místo na zřizování golfových hřišť apod., na podporu sociálního
bydlení.
Pro současného majitele domů znamená postup městských úředníků konec jeho
byznysu. Majitelem pozemků je město a sotva ho kdo odškodní za zmaření
podnikatelského záměru, když si ho spoluzavinil. Nebyl ochoten vzít na sebe
podnikatelské riziko a investovat vlastní prostředky do opravy kanalizace (mohl
by na městu zpětně vysoudit jeho podíl na nákladech). Prázdné byty ani neopravil,
ani je nenabídl zájemcům ochotným participovat na jejich zprovoznění. Nedokázal
ani alespoň zabránit jejich postupné devastaci. Zastavit tlak na likvidaci
Přednádraží sám nedokáže. Na to je příliš malá ryba , která narazila na velké
žraloky.
Šanci má jedině velkorysý komplexní projekt schopný získat širokou
podporu veřejnosti a institucí a dosáhnout na zdroje z domácích a též evropských
fondů. Tím rozhodně není zajištění soukromých bezpracných zisků. Kdyby se
podařilo něco podobného, co svého času též v Ostravě Kumarovi s Vesničkou
soužití, může mu dát současnému majiteli nově vzniklé družstvo férovou nabídku na odkoupení v podobě
měsíčních splátek ve výši jím dosud vybíraného nájemného po určitou dobu – dejme
tomu jednoho roku. Pokud by prokázal potřebné organizační a manažerské či jiné
schopnosti mohlo by ho družstvo zaměstnat a umožnit mu získat členský podíl.
Máte snad někdo jiný, lepší návrh jak pomoci těm nejpotřebnějším a jak je
dostat z pasti chudoby? Jak řešit problém sociálního bydlení tak, aby se nestal
zdrojem soukromého obohacování na úkor státu, jako se tomu stalo v případě
ubytoven s přemrštěnými platbami?
Nemohu si odpustit trochu smutný povzdech. Mnozí z nás znají a budou souhlasit
se známým výrokem filosofa Jana Patočky: „Všichni tak nějak cítíme, že pravda a
spravedlnost je na straně těch nejponíženějších a nejubožejších“. Ve schopnosti
vyvodit z toho tak zásadní důsledky pro své jednání je asi Kumar Vishwanathan
jedinečný. Naděje ale je. Právě s jeho pomocí se rodí první krůčky na cestě ke změně.
Mohly by k nim patřit i tyto dva dokumenty, které se zrodily v ostravském
Přednádraží.. Přáli bychom si, aby je média zvařejnila v plném znění.
Výzva
zastupitelstvu Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
My, níže podepsaní obyvatelé Přednádraží a jejich přátelé jsme se na společné
schůzi konané dne 16. 8. jednomyslně dohodli na výzvě starostovi a radním
městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, aby se dostavili na setkání, které
svoláváme na čtvrtek 23. 8. v 10:30 hod. do ul. Přednádraží. Žádáme, aby nám zde
tito představitelé jednoznačně a pravdivě sdělili, jaké záměry mají s lokalitou
Přednádraží a domů na ul. Palackého.
Důvody, které nám byly oficiálně sděleny,
považujeme za zástupné, neboť stav, na který se odvolávají, zde přetrvává již
řadu let, aniž by příslušné úřady situaci řešily dle svých zákonných povinností.
Podle neoficiálních informací máme podezření, že představitelé Městského obvodu
Moravská Ostrava a Přívoz postupují v rozporu s oprávněnými zájmy a zákonnými
nároky svých občanů.
Petice
„Zachraňme Přednádraží“
Protestujeme proti postupu orgánů státní správy a obecní samosprávy v případě
souboru bytových domů známých jako „Přednádraží“ v Ostravě- Přívoze. Dlouhodobě
přetrvávající spory o vlastnictví a o plnění povinností při správě majetku
způsobily vedle zanedbání běžné údržby další zbytečné škody. Vedle důsledků
postupně se šířící havárie kanalizace též úmyslnou devastaci té části budov,
která nebyla obsazena a zajištěna. Současný stav přetrvává již několik let, aniž
by jej příslušné orgány řešily. Aniž by došlo v poslední době k nějakému
výraznějšímu zhoršení stavu, pro obyvatele lokality naprosto nečekaně přišlo
nařízení stavebního úřadu o okamžitém vystěhování.
Nájemníci, i když řádně
plnili své povinnosti, nemají šanci najít odpovídající náhradní bydlení. Město
prý nemá obecní byty a protože se jedná v převážné většině o romské a další sociálně
slabé rodiny, nemají vzhledem k známé situaci, zejména předsudečným postojům
majority, reálnou šanci získat řádné nájemní smlouvy na bydlení srovnatelné
kvality na volném trhu s byty. Byly jim městem nabídnuty pouze ubytovny s
nesrovnatelně nižším standardem bydlení a naopak s několikanásobně zvýšenými
náklady. Ty by byly pro mnohé rodiny prakticky likvidační.
Z postupu úřadů a komunálních politiků je zřejmý záměr celé sídliště zlikvidovat
a uvolnit pozemek pro nové podnikatelské záměry. Přitom se jedná o soubor 10
třípodlažních budov kvalitní architektury i provedení, při řádné údržbě
nabízející i na dnešní poměry slušný standard bydlení. Okolní volné pozemky
umožňují doplnění o další výstavbu, jak občanské vybavenosti, tak, dalších
bytových domů. Lokalita by byla ideální pro vznik uceleného komplexu sociálního
bydlení. Záměr původního stavebníka – státních drah – zajistit pro své
zaměstnance kvalitní a finančně dostupné bydlení, ostře kontrastuje se současným
postojem obce a státu.
Požadujeme, aby příslušné orgány zastavily tlak na vystěhování obyvatel
Přednádraží a na likvidaci současné podoby lokality Přednádraží a naopak učinily
vše pro její záchranu jako jádra pro vznik komplexu sociálního bydlení
zbudovaného na principech samosprávy a svépomoci, spravované neziskovou
organizací s plnou participací jeho obyvatel.
