Je neděle odpoledne, zuří bouřka a já jsem spokojený. Prožil jsem koncert Ivy
Bittové a teď klidně můžu umřít….
Koncert v kostele spolu s doprovázejícím jazzovým triem byl prostě, a jedním
slovem, úžasný!
Pro mě osobně to byl vrchol festivalu a je mi už úplně jedno, jestli uvidím a
uslyším nějakou další kapelu, či ne. Tenhle hudební orgasmus nemůže prostě nic
překonat.
Musím se přiznat, že jsem Ivu Bittovou ještě nikdy naživo zpívat neviděl a
neslyšel. Takže jsem byl hodně moc zvědavý a ona mě nezklamala. Naopak!
Už se mi opravdu dlouho nestalo, abych měl chvílemi při jejím zpěvu pocit, že
se snad rozpláču úžasem, radostí…, prostě taková malá osobní nirvána.
Iva a její spoluhráči tvořili velice kompaktní těleso. Interakce mezi nimi
byla živá, opravdová, improvizace a sóla byly nádherné a ještě jsem neviděl
zpěvačku, ze které by takovým obrovským způsobem tryskala radost, energie a
souznění se spoluhráči i obecenstvem.
Iva tančila po jevišti sem a tam, „provokovala" hudebníky a občas k nim jen
tak přistoupila a poplácala je po ramenou… Prostě pocit z ní byl něco naprosto
neuvěřitelně silného… Opakuju se, ale tohle byl vážně vrcholný zážitek..
Publikum to asi ostatně cítilo dost podobně, protože byly ovace ve stoje a
několik přídavků, kdy během posledního Iva seskočila do uličky mezi lavicemi a
zpívala a tancovala přímo mezi lidmi.
Neuvěřitelné!
Takže Ivo – děkuju za skvělý koncert a můj osobní vrchol festivalu!
KAM DÁL?
Blog Radka Bednaříka na iDNES.cz
Oficiální stránky festivalu Colours of Ostrava
Dnes začíná hudební festival Colours of Ostrava