Historický propad: Evropský parlament poprvé od roku 2004 bez romských zástupců

Měli jsme několik kandidátů do Evropského parlamentu z různých zemí. Za Českou republiku kandidovali David Beňák za hnutí ANO, Ivana Batthyány za Levici a Jaroslav Miko za Starosty. Ze Slovenska se o místo v Evropském parlamentu ucházeli Peter Pollák a Dominik Lakatoš za stranu Volt. Maďarsko reprezentoval Bogdán Csaba z hnutí Tisza. Za Bulharsko kandidovala Vanya Grigorová a za Belgii Dejan Stankovic Kralj z CD&V. Nikdo z nich neuspěl.

Nejblíže ke zvolení měl Bogdán Csaba, který byl na 8. místě kandidátky, nicméně jeho strana získala pouze sedm křesel. Nicméně Csaba by se nakonec europoslancem stát mohl, protože je možné, že jednička kandidátky odstoupí a křeslo tak získá právě Bogdán Csaba.

Celkové výsledky voleb do EU nepřinášejí dobré zprávy – Evropa se stáčí doprava. I když navzdory obavám si velké strany dokázaly udržet více méně podobnou pozici. Střed je posílen, středopravicové strany neutrpěly velkou porážku, ale levice přišla o více křesel – například zelení jsou velmi oslabeni.

Očekávaná výhra radikálních pravicových stran není tak katastrofická. Je tu ještě šance, že na některá zásadní rozhodnutí bude možné vytvořit velkou koalici orientovanou okolo středu politického spektra. Na to, jak se dohodnou, a také jaké důsledky tato sestava bude mít na složení Evropské komise, si budeme muset ještě chvíli počkat.

Nicméně tato politická skladba v EP ovlivní celkovou agendu lidských práv a dopad na menšiny bude velký. Práce mezinárodních romských a proromských organizací bude ztížena. Nemít žádnou politickou reprezentaci znamená i ztrátu politického vlivu.

Evropský parlament, ať se to nezdá, ovlivňuje naše životy a bez zastoupení mají menšiny menší vliv na politická rozhodnutí, která přímo ovlivňují jejich životy, což může udržovat cykly nerovnosti a vyloučení. Může se stát, že bude menšinám věnována menší pozornost a prosazování zájmů Romů bude mít za následek pomalejší pokrok v klíčových otázkách ovlivňujících tyto komunity. Bohužel dopad bude nejen na menšiny, ale ve velkém například i na životní prostředí.

V posledních dvou volebních obdobích byla v Evropském parlamentu speciální pracovní skupina založená bývalou europoslankyní Sorayou Post napříč parlamentními stranami s názvem Proti rasismu a pro diverzitu (Anti-Racism and Diversity Intergroup – ARDI). Její existence byla důležitá, její členové – více než 200 členů EP – prosazovali společně rasovou rovnost, bojovali proti rasismu a diskriminaci ve vzdělávání. Ve vedení byli právě hlavně romští členové EP. Tato skupina a její existence jsou výrazně ohroženy.

V tomto volebním období se bude rozhodovat o dalším rozpočtu Evropské unie od roku 2028, také Rámec pro evropskou romskou politiku je platný jen do roku 2030. Když další volby do EP budou v roce 2029, příprava a schvalování mohou projít již současným parlamentem.

Bude nyní velice záležet na tom, kdo se bude ochoten profilovat jako proromský politik, s kým bude možnost navázat spolupráci a jak tato spolupráce bude fungovat napříč politickými frakcemi v EP. Zatím to bylo tak, že i Romové byli rozděleni v různých frakcích, ale přesto mezi nimi fungovala velmi dobrá spolupráce.

Uvidíme, co nás čeká, nicméně je jasné, že současná Evropa vůbec neodráží realitu složení zastoupení menšin a diversitu, která by měla být i evropským dědictvím. Bohužel také vidíme, že je potřeba udělat více i pro naší mobilizaci. Naši kandidáti potřebují lepší místa na kandidátkách, a my musíme jít volit – přeci není možné, aby šesti milionový romský národ neměl své zástupce v nejvyšším voleném orgánu Evropské unie.