Gabriela Hrabaňová: Krok zpět v začleňování Romů. Romská platforma EU nedokáže řešit rostoucí problémy

Síť ERGO uspořádala přípravné setkání, na kterém se sešli zástupci romské a proromské občanské společnosti, což je postup, který se v minulosti osvědčil. Bohužel se ho z důvodu cestovního zajištění mohlo zúčastnit jen několik z nich, přestože jsme se na tom předem dohodli s organizátory platformy. I když jsme vyjednali včasný příjezd, cestu si mohli zajistit a zúčastnit se jen ti, kteří od nás obdrželi oznámení předem. Přípravy se věnovaly složité otázce územního plánování, která přináší řadu výzev. Vyjádřili jsme také obavy z aktuální politické situace, především z jmenování nových komisařů a nedostatečného zaměření na rovnost v připravované politické agendě. Tento nedostatek bude mít pravděpodobně negativní dopad na romskou komunitu. Například od roku 2020 přišlo Romské oddělení o dvě pracovní pozice, což způsobilo nedostatky ve vedení a řízení programu. Evropská komise však dosud neupřesnila, zda budou tyto pozice obnoveny, nebo trvale zrušeny.

Když přemýšlím o 17. ročník Romské platformy EU, s nostalgií se mi vybavuje první platforma, kterou jsem organizovala jménem české vlády ve spolupráci s Evropskou komisí v Praze – byla plná nadšení a energie. Zdá se to už jako věčnost. Byli zde přítomni vysocí úředníci, komisaři i ministři, byl cítit hmatatelný závazek EU. I mnoho dalších ročníků platformy mělo podobný náboj.

Tentokrát nám bývalá komisařka Dalli zaslala jen videopozdrav a komisařka Jourová se k nám připojila online, ale mám pocit, jako bychom sledovali, jak se dveře pomalu zavírají a romská občanská společnost zůstává v boji osamocená. Nepřítomnost dalších vysoce postavených úředníků nevysílá dobrý signál o tom, jaká politická podpora této agendě do budoucna zůstane.

Maďarsko aktuálně předsedá EU, ale na programu jednání nespolupracovalo. Jako symbolickou urážku vyslalo na platformu Attilu Sztojku, státního tajemníka úzce spjatého s režimem premiéra Orbána. Přítomnost Sztojky, navzdory jeho romskému původu, upozornila na hlubší problém – využívání romské identity vládami, které aktivně podkopávají práva Romů. Je to odraz širšího zneužívání moci Orbánovou vládou, která se projevuje rozsáhlou korupcí, diskriminací Romů, zákony namířenými proti LGBTQ+ komunitě, porušováním práv uprchlíků a ústupem od demokracie.

Napětí na platformě bylo ještě vyostřeno malým protestem organizovaným občanskou společností. Když Sztojka mluvil o potřebě jednoty v naší komunitě a o tom, že by naše reprezentace neměla být politizována, někteří z nás zvedli červené karty na znamení nesouhlasu. Tvrdí-li někdo, že jsme tak učinili kvůli jeho projevu v romštině, nepochopil podstatu našeho nesouhlasu. Je důležité si uvědomit, že nemůžeme podporovat ty, kteří zastupují vlády podkopávající naše práva.

To nás přivádí k zásadní otázce: mohou Romové kritizovat jiné Romy? Často se setkávám s kritikou, a to i od členů vlastní komunity, přesto věřím, že moje integrita zůstává nedotčena. Z Úřadu vlády České republiky jsem odešla ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že pro mou práci neexistuje politická podpora a že bych se stala pouhou loutkou.

Naopak, česká zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková sklidila pozitivní odezvu. Její projev byl povzbuzující a podpořil náš společný boj proti anticiganismu. Víme, že Lucie je pracovitá a veškeré své úsilí investuje do prosazování práv Romů v Česku. Mít romské hlasy zastoupené v diskusních panelech o romských otázkách, ale i mimo ně, je podle mě nezbytné. Přítomnost Romů ve vládních funkcích bychom měli uznávat a vážit si jí, zejména v době, kdy je odpovědnost často opomíjena a přijímají se zákony namířené proti Romům a neziskovým organizacím.

Musíme však také uznat nárůst romského populismu a země, které proti němu vystupují. Bohužel rozpory mezi Romy často odrážejí rozpory v širší společnosti. Mnohdy máme problém se sjednotit a vzájemně se podporovat. Jednoduše proto, že nejsme homogenní komunita. Neshody jsou přirozené; dokonce i v politických stranách, kde členy spojuje společná ideologie, může docházet k rozkolům a veřejným sporům.

Čelíme sílící vlně anticiganismu a rostoucímu vlivu krajně pravicových hnutí v evropských vládách, a proto si musíme uvědomit vážnost naší situace. Chybějící zastoupení Romů v Evropském parlamentu jen zdůrazňuje, jak důležité je, aby instituce jako Evropská komise pochopily tyto palčivé problémy a podnikly rozhodné kroky. Je třeba zajistit, aby jednaly citlivě a podporovaly posílení postavení Romů – což se v současné podobě romské platformy neděje. Paradoxně v prvním tematickém panelu nevystoupil ani jeden romský řečník, což jen prohlubuje naši marginalizaci.

V tomto boji jsme sami! Jak bychom se měli vzájemně podporovat? Jak povzbudit více romských osobností, aby se aktivně zapojily do politiky a ukázaly opravdové odhodlání hájit práva Romů? Při reflexi letošní platformy a řešení těchto otázek nesmíme zapomínat na pokrok, kterého jsme dosáhli, ani na potenciál ke změně, který stále máme. Jako romská občanská společnost musíme usilovat o silnější spojenectví jak uvnitř naší komunity, tak i mimo ni, aby naše práva nebyla dále oslabována politickou lhostejností.