Gabriela Havlůjová k projevu předsedy ČSBS během terezínské tryzny: Mým jménem nehovoří

Jako členka Základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Kladno musím reagovat na projev předsedy ČSBS Jaroslava Vodičky, který jménem nás všech – členů ČSBS – zazněl během oficiálního projevu při Terezínské tryzně 15. 5. 2016.

Vodička požádal o ochranu hranic před uprchlíky a vyzýval k ochraně naší kultury jako reprezentant ČSBS. Není to poprvé, co zneužil své postavení a použil nás, členy, jako štít při prezentaci svých vlastních názorů.

První kritika z našich řad zazněla, když veřejně podpořil v prezidentské kampani jménem ČSBS současného prezidenta ČR Miloše Zemana, aniž by širší členská základna mohla zaujmout své stanovisko. Přesto, nepoučen, znovu vystoupil s projevem, ve kterém se zásadně vymezil k současné mezinárodní situaci a navíc k tomu použil xenofobní a stereotypní názory, které jsou v dnešní době tak nebezpečné.

Jeho projev rovněž mohl budit dojem, že se jedná o názor všech lidí, které zastupuje. Nikoliv. Ostře se vymezuji proti výrokům Jaroslava Vodičky a ihned jsem požádala o projednání jeho projevu na zasedání Ústředního výboru ČSBS 17. 5. 2016. Český svaz bojovníků za svobodu totiž není pouze bývalým Svazem protifašistických bojovníků, ale svým názvem jasně naznačuje, že naše snahy a aktivity mají širší zaměření – samozřejmě i boj proti rasismus a xenofobii.

Předseda ČSBS by měl být vzorem pro nás, řadové členy a zároveň by si měl uvědomit, že zastupuje stále ještě řadu hrdinů a přeživších 2. světové války, rovněž sestry a bratry, kteří se často nacházeli v podobných podmínkách jako dnešní uprchlíci. Živě si vybavuji slova jedné z našich členek na naší kladenské schůzi, kdy ve svých 90. letech a po prožitých třech letech v koncentračním táboře řekla, že ji mrzí, že není mladší a nemá více sil – že by hned u sebe doma ubytovala jednu z rodin, která utíká před válkou.

Předseda ČSBS zneužil svého postavení i Terezínské tryzny k prezentaci výroků, se kterými se neztotožňuji a proto dodávám – mým jménem nehovoří.
Chtěla bych poděkovat za slova vrchního zemského rabína Karola Sidona, tak komentátora Terezínské tryzny na České televizi, Michala Frankla ze Židovského muzea v Praze za jejich kritický komentář k projevu Jaroslava Vodičky.