František Kostlán: Povinná matematika u maturity? Ano! Zvýšení platů učitelů? Okamžitě!
Docela vážně se hovoří o tom, že z matematiky by se nemělo maturovat, je to prý zbytečné. Ministryně školství Kateřina Valachová je přitom ze současné vlády v podstatě jediná, kdo se snaží o něco užitečného pro naši budoucnost. A když se jí něco i povede, stane se fackovací panenkou těch politiků, kteří namísto práce hodují, plkají a honí úspěch ve volbách populistickými hesly. Ke zvýšení prestiže matematiky přitom existuje více racionálních argumentů.
Hodnoty a ideologie
Napřed argument, který se týká minulosti: Dnešní absolventi vysokých škol by na tom teoreticky měli být lépe než třeba studenti z devadesátých let či prvního desetiletí nového času. Na školy se postupně dostávají pedagogové se zahraničními zkušenostmi, vzdělanější a nepoznamenaní starým režimem. I studenti sami mají více možností vzdělávání, více pestrosti ve výběru oborů než bezprostředně po listopadu 89.
Když ovšem s některými z nich hovořím, zjišťuji, že nejsou silnějšími osobnostmi než jejich předchůdci, protože škola je k rozvíjení osobnosti nevedla lépe a cílevědoměji než se tak dělo dříve. Můj první dojem při vážnějších rozhovorech s nimi je, že neumějí logicky uvažovat a pletou si i základní pojmy. Většina z nich se přitom chce věnovat vědecké práci.
Jeden z mnoha možných příkladů: obzvláště u studentů společenských věd mě často zaráží, že výraz „hodnoty“ je pro ně synonymem výrazu „ideologie“. (Ptám se jich na to.) Podle mého to svědčí o tom, že jsou vzděláváni spíše ideologicky, než hodnotově. A to je u vědců špatně.
Slovní spojení „levicový / pravicový politolog, sociolog, historik atd.“ je nesmyslné, stejně jako levicový / pravicový fyzik, matematik atd. Odborník buď přistupuje ke své práci vědecky, v tom případě dává stranou jakoukoli ideologii. Věda prostě zkoumá, co bylo a je, nerozhoduje o tom, co je „správné“ a co a jak má být v budoucnu. Ideologie je na tom opačně: přináší návod do budoucna, co se musí udělat, aby bylo (údajně) lépe. V tom spočívá podstata jakékoli ideologie.
Ideologie se samozřejmě odvolávají i na nějaké hodnoty, to ovšem neznamená, že můžeme tyto dva výrazy libovolně zaměňovat. Hodnotou je třeba lidskost (dobro), lidská práva, důstojnost života či dobrá rodina, hodnotami jsou víra v Boha, láska, svoboda, vzdělání, schopnost pomáhat druhým, umění promýšlet důležité věci, k hodnotám patří i zdravé sebevědomí, pokora, schopnost empatie, vstřícnost, tolerance, přijatelná sociální situace atd. apod. – to vše bez ohledu na to, jak s těmito a dalšími hodnotami pracují pravicové či levicové ideologie. Jistě, všechno se dá ideologizovat, i hodnoty, ale to právě není vědecké.
Vědec, který přemýšlí ideologicky (ale má díky svému špatnému vzdělání za to, že uvažuje „hodnotově“), není vědcem, ale ideologem. K těmto závěrům postačuje krátká logická úvaha, které ovšem někteří absolventi vysokých škol nejsou schopni. A je to právě opomíjená matematika, která logické myšlení rozvíjí. V tomto směru jsme toho nepochybně hodně zanedbali.
Noví pedagogové
Argument k současnosti: Někteří noví pedagogové humanitních předmětů evidentně nejsou takovým přínosem pro vzdělávání, jak jsme si v devadesátých letech od nové generace slibovali. Pokud tedy budoucí studenti společenských věd absolvují na střední škole ve zvýšené míře matematiku (logiku), můžeme za to být vděčni.
Popravdě řečeno nevím, jaká je úroveň učitelů matematiky, to nedokážu posoudit. Má-li někdo za to, že bude trvat dlouho, než se najdou dobří učitelé matematiky, kteří by byli schopni připravit studenty na maturitu, může mít pravdu i se mýlit. Je docela dobře možné, že výborných středoškolských učitelů matematiky máme dost, ale protože matematika byla odsunuta na vedlejší kolej, nemohli svůj předmět prosazovat tak, jak chtěli.
Ale právě kvůli té nejistotě, nakolik jsou učitelé matematiky schopni připravit své studenty na maturitu, ministryně školství odložila zavedení povinné matematiky u maturity o několik let, aby se školy mohly dobře připravit.
Úkol č. 1: radikálně zvýšit platy učitelů
Argument týkající se budoucnosti: Svět se kvapem mění, jeho hlavním rysem je nebývalý a velmi svižný technologický pokrok. A s ním i radikální proměna životního stylu, chápání světa a dění. Snad se nikdo nedomnívá, že se člověk v nedaleké budoucnosti obejde ve všedním životě bez základů matematiky, bez logiky a schopnosti elementárního programování. Nebo ano? Rozhodně je sympatické, že si to z politiků uvědomují alespoň někteří, počínaje ministryní Valachovou. To je dobrá zpráva, která znamená, že se i u nás najdou politici, kteří vidí dál než k příštím volbám.
Argumentů bychom jistě snesli více, ale dnes je třeba něco dělat namísto věčného převalování tématu v politických bažinách. Valachová na to jde dobře: začala tím, co je pro zlepšení našeho školství momentálně to nejpodstatnější: zvyšování platu učitelů všech úrovní. Na naše školy nedostaneme lepší pedagogy, pokud bude mít učitelské povolání tak malou prestiž a ohodnocení. A bez kvalitnějších učitelů nebudou vzdělanější studenti.
Je ostudou všech dosavadních vlád, že neustále zvyšují platy státních úředníků, policistů, lékařů… a na učitele zbývají jen sem tam nějaké ty drobné. Platy pedagogů je třeba zvýšit radikálně, pro společnost nejsou méně důležití než lékaři, policisté či úředníci. Dalo by se dokonce říci, že nyní jsou pro nás nejdůležitější, nechceme-li zanedlouho skončit mezi rozvojovými zeměmi.