František Kostlán: Okamura zůstává, ale demokraté nám dávají naději
Nesesazení Tomia Okamury ze sněmovního trůnu s sebou nese tři zprávy:
špatnou, dobrou a zásadní. Schůze, na níž by proběhla diskuse a hlasování o
odvolání Okamury z postu místopředsedy sněmovny, nebyla schválena. Ale věšet
kvůli tomu hlavu nemá valný smysl.
Špatná zpráva
Špatná zpráva spočívá v nesesazení samém. Předseda SPD, který popíral romský
holocaust a který neférovým způsobem útočí na Romy a uprchlíky velmi často, tak
zůstává jedním z nejvyšších ústavních činitelů demokratické země – a bude dále
hovořit i za nás, demokraty. „Zasloužili“ se o to populisté (ANO) a extremisté
(KSČM a SPD), kteří proti uskutečnění schůze společně hlasovali. Okamurovci
stáli za vůdcem jako jeden muž. Komunisté se zdrželi, až na mlátičku Ondráčka,
který byl rovnou proti. A Babišovci byli proti či se zdrželi, čímž také
znemožnili konání mimořádné schůze. Pro byl jen Rostislav Vyzula. (Jmenovité
hlasování
najdete zde)
Pokrytectví a faleš dokonalo hnutí ANO pozoruhodným způsobem. Zatímco poslanci
ANO umožnili setrvat ve vysoké státní funkci fašistovi,
Andrej Babiš a ministr
spravedlnosti Robert Pelikán se namísto poslanecké schůze zúčastnili v Muzeu
romské kultury pietního aktu, který připomněl, že se před 75 lety uskutečnil
první hromadný transport více než 1000 Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
U Babiše to nepřekvapuje, je to bezcharakterní ohybač páteře, udělá cokoli, co
mu získá nějakou výhodu. Jednou řekne, že Lety nebyly koncentračním táborem,
podruhé drží smutek za oběti romského holocaustu. O Pelikánovi je známo, že má
problémy se spoluprací s SPD. Ovšem i on dal nakonec přednost politickému
kšeftaření: Babiš Okamurovce potřebuje, aby jeho vláda získala důvěru ve
sněmovně. Naši zemi nyní čeká to, co si nezaslouží: společná hlasovací mašina
populistů, komunistů a fašistů.
Dobrá zpráva
Velmi dobrou zprávou je to, jakým způsobem se demokratičtí politici chopili
tématu. Udělali to, co nám u nich dříve tolik chybělo: zastali se slabých, kteří
se sami neubrání. Nahlas a jednoznačně. Okamuru chtěli odvolat poslanci KDU-ČSL,
TOP 09, ČSSD, Starostů, Pirátů a ODS. Celá iniciativa pocházela od Jana
Bartoška, předsedy klubu lidovců. Okamuru odsoudil jak on a předseda KDU Pavel
Bělobrádek, tak Miroslav Kalousek, Jan Chvojka z ČSSD, Ivan Bartoš z Pirátů a
Petr Gazdík ze Starostů. A nejen to, výslovně se i zastali Romů.
Bělobrádek: "Je to zásadní souboj o to, jak bude vypadat demokracie v České
republice… Jde o to, aby tu nebyla tyranie většiny, protože demokracie musí
myslet i na menšiny"
Jan Bartošek ve svém precizním a na faktech založeném projevu řekl krom jiného i
toto: „Vážený pane Okamuro, trestní oznámení podaná na vás a vaše stranické
kolegy, všechna ta veřejná odsouzení a negativní reakce jsou pouze důsledkem
vašich slov a jednání. Byl jste to vy, kdo o táboře v Letech nejprve řekl, že ho
nikdo nehlídal a později že tam byly sice ploty, ale s dírami. Byl to váš
stranický kolega poslanec Rozner, kdo o Letech mluvil jako o neexistujícím
pseudokoncentráku a koneckonců byl to i váš byť dnes již bývalý tajemník
poslaneckého klubu SPD pan Staník, kdo zde v parlamentní restauraci opilý
vyřvával, že všichni židi, cikáni a homosexuálové by měli skončit v plynu, což v
současné době šetří policie.“ Podle Bartoška je takové chování velmi nebezpečné:
„A pro celou naši společnost to může také mít fatální důsledky. Tady jde o
popírání smrti, o přivírání očí nad utrpením mužů, žen a dětí, kteří měli tu
smůlu, že se nenarodili s blond vlasy a modrýma očima.“
Miroslav Kalousek vedle projevu pouštěl poslancům i video,
na němž Okamura říká:
„Za posledních 70 let stoupl počet Romů v České republice 32 krát. Ano, slyšíte
dobře. Je to skutečně neuvěřitelný nárůst. Zatímco v roce 1945 u nás žilo 10 000
Romů, tak letos je to podle odhadů 320 000. Jen za posledních 14 let se jejich
počet zdvojnásobil. Podle mého názoru je stávající strmý růst romské populace
jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku. Samozřejmě
tím druhým jsou nepřizpůsobiví imigranti.“
A poté Kalousek kladl otázky: „Položil jste si, pane místopředsedo Okamuro,
otázku, proč tady v roce 1945 bylo těch Romů tak málo? A nebylo tady náhodou
taky málo Židů? A nebylo to náhodou z úplně stejného důvodu? Z důvodu největšího
zvěrstva v historii lidské civilizace, které vy zlehčujete a popíráte. Když jste
natáčel tuhle řeč pro svůj facebook, tak jste neměl horečku… Nechtěl byste nám
vysvětlit, proč jsou naši spoluobčané jedním z těch dvou největších
bezpečnostních rizik? A nechci domýšlet, jak přemýšlíte o eliminaci a likvidaci
tohoto, podle vás, bezpečnostního rizika.“
(Celé znění projevů Jana Bartoška, Miroslava Kalouska a dalších poslanců, kteří
k Okamurově popírání romského holocaustu hovořili před schvalováním schůze,
nalezete zde)
Zásadní zpráva
Zásadní zprávou je, že včerejší střet mezi demokraty a autoritáři byl přelomovou
událostí. A to především tím, že demokraté konečně pochopili, o co tu po letech
jejich mlčení k protiromské a protiuprchlické hysterii vlastně jde: že právě
kvůli tomuto jejich dřívějšímu alibistickému přístupu se tu začíná roztahovat
levoboček obou totalit, které se na nás krutě podepsaly ve dvacátém století.
Výstižně to vyjádřil Pavel Bělobrádek na následné tiskové konferenci KDU-ČSL:
„Je to zásadní souboj o to, jak bude vypadat demokracie v České republice… Jde o
to, aby tu nebyla tyranie většiny, protože demokracie musí myslet i na menšiny.
Vidíme, kdo stojí na straně demokracie a kdo cynicky a bezskrupulózně chce
uchopit moc, s kýmkoli.“ Bělobrádek přitom pojmenoval jednu z důležitých
křesťanských hodnot: právo na zachování lidské důstojnosti pro každého, tedy i
pro Romy.
Přesně tak, je to zásadní souboj o to, jak bude vypadat demokracie v České
republice, pokud tu tedy demokracie přetrvá. Nadějí do budoucna je skutečnost,
že demokraté se znovu berou za demokratické hodnoty. A že my kvůli těm hodnotám
mrzneme na náměstích.
