Emil Voráč: Pomocí čistek se občas vyřazují z financování ty neziskovky, které vykazují dobré výsledky při integraci Romů
To, jak jsou Romové chápaní, není jen chybou politiky daných států. Mohou za to i Romové samí, ale více než oni neziskové organizace (NNO), krajské úřady, města, obce, ministerstva a také donátoři. Ti všichni umožnili těm, kteří čerpají prostředky na integraci Romů, korupci. Představují veřejnosti města a obce, které mnohdy nesou vinu za současný stav, jenž se někdy rovná středověku, aby byly považovány za největší odborníky – a to i v takovém případě, kdy po místních volbách zvítězí pravicoví radikálové, kteří razí protiromskou politiku.
Stav a nenávist se nikdy nezlepší, neboť zdroje financí pro oblast integrace Romů se v současné podobě udržuje co nejdéle, vlastně donekonečna. Mezi NNO, městy, obcemi, křesťanskými spolky nebo městskou policií se vytvořila konkurence, všichni tito mohou čerpat z dotačních titulů od obecních, až po evropské, nebo dokonce od světových donátorů. Objem těchto prostředků je veliký, ale i tak omezený, proto “je potřeba” mezi těmi, kteří se integrací zabývají, občas činit čistky.
Čistky, ano přesně tak, vyřadit nepohodlné, vyřadit ty, kteří ve prospěch cílových skupin obyvatel mají potencionál vykazovat kladné výsledky. Pokud by totiž donátoři zjistili, že, v určité oblasti jsou již Romové v naprostém pořádku a integrování, priorita potřebnosti by se rázem snížila, a tudíž i objem vyčleněných prostředků pro tuto oblast. Pro ty, kteří se v této sféře nepohybují, bude asi tento příspěvek španělskou vesnicí.
Za pětadvacet let jsem se setkal s mnoha lidmi pohybujících se v těchto vodách, s takovými, kteří chápou toto poslání opravdu vážně, ale mockrát i s těmi, pro které je to byznys, kteří jsou ve skutečnosti nenávistní k romské menšině, a ještě více s těmi, kterým faleš ční z očí. Aby to z mé strany nevypadalo nenávistně, musím podotknout, že zkorumpovaní a nenávistní nejsou jen někteří Neromové, ale, že mezi nimi jsou i Romové.
Dlouho se snažím vysvětlit příjemcům služeb od těch, kteří jsou financováni v rámci zmiňovaných projektů integrace, aby na nich vyžadovali skutečné vyřešení jejich neutěšené situace. V rámci pravidel nastavených ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), jak jsem již výše zmínil, jsou NNO nucené lézt do pozadí i takovým městům a obcím, které momentálně razí xenofobní politiku. Ano, tvrdě řečeno, ale je to skutečnost, neboť žádná NNO, která by nesouhlasila s takovým městem, nedostane doporučení k státním a krajským projektům, někdy i k evropským, ale hlavně doporučení k zařazeni do krajských síti sociálních služeb. A tudíž by přišla o prostředky od těchto donátorů, takže jednodušší je lézti do zadku a spolu s takovými městy razit xenofobní politiku a hlavně udržovat nepříznivý nebo neměnný stav pro danou cílovou skupinu obyvatel.
Vážení, jestli si klademe otázku, zda v současné situaci a přístupu politiky budou Romové chápání jako rovnocenní s většinovou částí společnosti, tak s lítostí musím oznámit, že dokud se nezmění pravidla MPSV, dokud zákon 108 o poskytování sociálních služeb bude stejně nastavený a bude nahrávat těm, kteří mohou za neutěšený stav, tak opravdu nikdy.
Totiž NNO by měly fungovat nezávisle na městech a obcích, měly by ve prospěch cílových skupin vykazovat výsledky a to naprosto odlišnými způsoby a přístupy než právě ta města. Měly by jim jít příkladem a každý byť i malý náznak zkorupovanosti by měl být důvodem k ukončení spolupráce s nimi. Zatím je opak skutečností. A dokud to tak bude, není šance zbořit pomyslné hranice názoru, že Romové jsou neintegrovatelní.
