Tři v noci 18. dubna ve Vítkově hozené „Molotovovy koktejly“ znetvořily
dvouleté děcko a zesílily tak společenskou debatu o pravicovém extremismu.
Plameny vítkovského útoku ale vrhly světlo i na jeden dosud skrytý detail.
Debata se vede o 4 zadržených, řadových nýmandech, obviněných z provedení
akce. Ale co reakce náckovských hlavounů? Server Národního odporu předstíral, že
neví, kdo vítkovští paliči jsou, od ataku se vlažně distancoval a psal, že
zadržení se přiznali až „v policejních kobkách“. Web Autonomních nacionalistů
uveřejnil (ale během dne zase rychle stáhl) manifest Násilí škodí věci národního
hnutí, litující „dvouletou holčičku“ a „nevinné civilisty“, psaný údajně stylem
jednoho z neformálních vůdců „nazis“, Filipa Vávry. Nejvíc opatrnicky se
projevili bývalí Sládkovi kumpáni ovládající dnes tzv. Dělnickou stranu (DS). Ti
se snaží náckům zalíbit radikálním řečněním na demonstracích, šikovně
naaranžovanými fotkami mladé „hrdinky z Janova“ Lucie Šlégrové na svém webu či
založením „Dělnické mládeže“ pořádající bojové hry a výlety. Ve skutečnosti ale
mladé raubíře potřebují spíš jako voličskou základnu a zadarmo, jen kvůli
adrenalinu pracující propagační sílu, která pouličním kraválem dostane stranu do
médií a přitáhne k ní voliče a tím pádem státní příspěvek za získané hlasy
(přesněji za překročení 1 % v „evropských“ a 1,5 % v parlamentních volbách). Šéf
DS Vandas se od zapálení domu romské rodiny vícekrát distancoval: „My jsme
opoziční strana a ne žádná teroristická skupina. To, co se stalo na Vítkově,
odsuzujeme. Není to v souladu s našimi principy.“
Pěšáci z akce Vítkov tak byli více méně hozeni svými führery přes palubu.
Vandas, Šlégrová, Vávra a další je nepřímo desítkami svých projevů a článků,
symbolikou a hesly k akci směrovali a provokovali, jejich šedivým životům v
zapadlém koutě severní Moravy jakoby dodávali vyšší smysl. Nakukali jim – jeden
z nich pracoval u technických služeb a druhý v pětadvaceti zdárně absolvoval
učiliště – že jsou národní elita, pověřená úkolem potírat zlořád. Pěšáci se
nechali vyprovokovat k akci, možná čekali od vlastního vedení uznání – tak proč
teď od nich dávají vůdci ruce pryč? Inu, z podobných důvodů, ze kterých nechal
ten s knírkem v roce 1934 zlikvidovat své někdejší věrné velitele SA. Prostě
špinavou práci udělali a pak se mu najednou nehodili. Snad si teď ti, kteří sedí
doma na podpoře a s obdivem hltají „pravdu“ z webů pseudodělnické strany, aspoň
občas otevřou nějakou solidní knihu o historii 30. let. Snadněji pochopí, že
problém vězí úplně jinde, ne v domě obývaném Romy.
Vyšlo v deníku Rovnost 22. srpna 2009. Uveřejněno se souhlasem autora.
KAM DÁL?
Lukeš házel výbušky v Přerově, neonacisté vyhrožují svědkům v kauze Vítkov
Tři ze čtyř neonacistů se přiznali v kauze Vítkov, jeden se účastnil i pokusu o
pogrom v Janově
Oči, které žalují
Jména všech čtyř pravděpodobných žhářů z Vítkova jsou známa
Pape: Obvinění žháři z Vítkova jsou jen pěšáci, vykonávali rozkazy
Natálku z Vítkova čekají další operace, podle lékařů jde o zázrak
Žháři z Vítkova patří k Autonomním nacionalistům, kteři jsou napojeni na
Dělnickou stranu
Čtyři neonacisté obviněni z pokusu o rasovou vraždu, někteří se přiznali
