Už jsou tady. Zatím se ozývají nesměle a hloupě. Ale ozývají se. Pochopili,
co mají dělat. Hned ve dvou městech nezávisle na sobě socialističtí kandidáti do
komunálních voleb použili hesla přihřívající nenávist. Tu chtěli vyhnat
bezdomovce a narkomany. Jinde se zas prohlásili za národnostní většinu (ve
zřejmé narážce na Romy).
Je třeba připsat ke cti vedení ČSSD – a Bohuslavu Sobotkovi zvláště – že své
soukmenovce (schválně to tak píši) seřvalo. Přes finanční mizerii, do níž uvrhl
socialisty Tvrdík, mají být divné plakáty přelepeny.
Nepřijde ale doba, kdy budou straničtí šéfové (a nejen leví) své partajníky k
rozdmýchávání vášní ještě nutit? Všechno v naší politice už je vyčerpáno. Sliby,
nálepky, házení špíny, mobilisace, ba i nabídka pohádkových knížat, coby
spasitelů národa plebejů.
Jenže tento národ plebejů má obrovský potenciál ne snad nenávisti, ale
netolerance. Většinou je ta netolerance nepříliš nebezpečná. Fyzické násilí
většinou nesnášíme ještě víc než práci, takže to nanejvýš skončí u nějaké facky.