Bývalá zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková k případu smrti Stanislava Tomáše: Křeček mě tlačil k ukončení šetření, výsledek vyšetřování GIBS je pro mě nepochopitelný
Podle bývalé zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové je nepochopitelné, že Generální inspekce bezpečnostních sborů v případě smrti Stanislava Tomáše v Teplicích nekonstatovala žádné pochybení. Šimůnková to uvedla v prohlášení na páteční tiskové konferenci k tomuto případu. Upozornila i na to, že na ní byl činěn nátlak ze strany současného ombudsmana Stanislava Křečka, aby se případem vůbec nezabývala, nebo aby šetření ukončila. Šimůnková zopakovala, že šetřením došla k závěru, že postup policie byl chybný, a to naprosto zásadně, a mohl přispět ke smrti pana Tomáše.
Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje prohlášení Moniky Šimůnkové v plném znění.
Vyjádření Moniky Šimůnkové k TK dne 27.10.2023 k odhalení náhrobku Stanislava Tomáše v Teplicích
Ráda bych poděkovala panu Vymětalovi a panu Berdychovi, že se rozhodli nezapomenout na život pana Stanislava Tomáše. Jeho odchod z tohoto světa se odehrál velmi tragicky, a je nutno o těchto věcech hovořit, připomínat je, ale také se ptát.
Živé video týkající se policejního zákroku na panu Tomášovi a jeho následná smrt se mě velmi dotkla, zanechala ve mně otazníky, a proto jsem se rozhodla ve své minulé pracovní pozici zástupkyně ombudsmana využít své oprávnění prošetřit okolnosti postupu Policie právě při tomto zákroku, a to v okamžiku, kdy příslušné instituce, kterým i tato povinnost příslušela, nečinily nic, případně považovaly celý zákrok za zákonný.
Výsledky mého šetření jsou známy z médií, zpráva o něm byla zveřejněna. Po velmi pečlivém šetření, kterému jsem se svými bývalými kolegy věnovala mnoho času a energie, jsme došli k závěru, že postup policie byl chybný, a to naprosto zásadně a mohl dle mého názoru přispět ke smrti pana Tomáše.
Konstatovala jsem několik pochybení policie jak při zákroku přímo na místě, tak při prošetřování zákroku nadřízeným policejním orgánem.
Zejména došlo k prodlevě s přivoláním zdravotnické záchranné služby, nedošlo k monitoringu zdravotního stavu pana Tomáše, včas nebylo zjištěno, že přestal vykazovat známky života, nebyla mu sejmuta pouta a zahájena okamžitá resuscitace vlastními silami.
Dále příslušný nadřízený policejní orgán při interním šetření události nedostatečně zjistil skutkový stav, když zcela opominul absenci výpovědi osádky prvního vozidla záchranné služby, která měla pro hodnocení celé věci naprosto zásadní význam a která konstatovala, že v okamžiku příjezdu na místo zákroku pan Tomáš byl již bez známek života.
Policie bohužel s mými závěry, za kterými si zcela a jednoznačně stojím, ani s navrženými opatřeními, nesouhlasila. Po Policii jsem požadovala:
– znovuprošetření celého zákroku s tím, že by měly být zohledněny i výpovědi zdravotníků,
– za účelem zabránění vzniku podobných situací v budoucnu zajištění proškolení všech policistů, kteří se s podobným druhem zákroku mohou setkat a upozornění je na nutnost sledování vědomí a dýchání, přivolání lékařské pomoci ihned, jak to situace dovoluje, upuštění od použití donucovacích prostředků, jakmile pominou důvody k jejich užití a včasné zapnutí záznamové techniky (což se v případě pana Tomáše též nestalo, ač policista disponoval kamerou na své uniformě), případně metodické vedení policistů v tomto duchu ze strany vedení Policie.
Jak toto vše dále pokračovalo nevím, neb jsem se kvůli zásadním názorovým rozporům s ombudsmanem Křečkem rozhodla rezignovat ze své pozice. Mj. i při tomto šetření jsem byla z jeho strany vystavena nátlaku, abych případ vůbec nešetřila, případně již započaté šetření ukončila, což jsem neudělala a jsem za to velmi ráda.
Ombudsman a jeho zástupce zde má být právě pro tyto případy, aby pomohl jednotlivcům v takto závažných případech zjistit, zda nebyla porušena jejich práva orgány státní moci. Je tedy nutné se ptát pana ombudsmana, zda v tomto případě jakkoli dále postupoval.
Výše uvedená opatření pro další činnost Policie, která jsem výše zmínila a požadovala po policii, by měla být předmětem otázek, které bychom dnes měli klást právě zástupcům Policie, abychom měli jistotu, že se nic podobného již nemůže stát. Že můžeme mít důvěru v to, že Policie i v případě zákroku na osobě, která je v problematické situaci, bude postupovat lege artis a tak, abychom se nemuseli obávat dalších ztracených životů při policejních zákrocích.
Je smutné, že všechny dosavadní možnosti právní obrany pozůstalých pana Tomáše selhaly. Ani Generální inspekce bezpečnostních sborů nekonstatovala žádné pochybení, což je pro mě nepochopitelné. Je zde však právní zástupce sestry pana Tomáše, skvělý advokát, který se nevzdává, a jehož práce a vytrvalosti dobrat se spravedlnosti si velmi vážím. I přesto, že dosavadní právní možnosti obrany včetně podané ústavní stížnosti byly neúspěšné, věřím, že podaná stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva proti České republice týkající se porušení mj. práva na život, úspěšná bude.
Pan Tomáš, jehož celý životní příběh neznáme, a který mohl být i důvodem toho, proč se dostal do velmi nelehkých životních situací, které skončily tragickou smrtí při policejním zákroku, si to určitě zaslouží.