Na otázku z billboardu mosteckého lídra sociálně demokratické kandidátky
„Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou" už kriticky
reagovala v médiích řada odborníků a komentátorů. V LN naposledy Daniel Kaiser
připomněl, že politikům se takovou otázku vyplatí voličům předhazovat proto, že
pro samou pozornost menšinám (zejména Romům) pozapomínají na nižší střední
třídu, která si vydělá jen o málo více než životní minimum.
Heslo z billboardu je přitom kudla do zad obtížné a mravenčí práci v
sociálním začleňování, která se v posledních dvou letech v Mostě rozvíjí víc než
kdy předtím. Přínos z integračních aktivit mají nejen lidé z Chanova, ale také z
dalších sídlišť – takzvaných „Stovek" a „Sedmistovek", kam jsou aktivity také
směřovány. A má ho v podstatě každý občan Mostu – jednak se může spolehnout, že
v případě jeho osobní krize je dobrá šance, že jej podrží funkční síť sociálních
a zaměstnanostních služeb.
Před rokem začal Most využívat dostupné zdroje Evropské unie k tomu, aby
vyřešil situaci na sídlišti Chanov. Během několika měsíců loňského roku vznikl
podrobný plán desítek opatření, která se nyní usazují v terénu a sledují přitom
jeden společný cíl – jak to zařídit, aby se ti, kdo se snaží, snáze dostali k
možnosti získat práci, děti se úspěšně vzdělávaly a nepokračovaly v nevýhodných
strategiích rodičů, předlužení se dokázali oddlužit, atd.
Jedno z nejzajímavějších opatření, které Most zatím odzkoušel při dvou
veřejných zakázkách, je povinnost uchazeče nabídnout 10 procent pracovních míst
dlouhodobě nezaměstnaným lidem z evidence úřadu práce. To otevírá příležitost
pro ty, kteří by se na trh práce nedostali. Nejen pro Romy z Chanova, ale také
pro nižší střední třídu z majoritní populace.
Integrační opatření překročila hranice vyloučených lokalit a stávají se
součástí širší sítě na podporu začleňování. Kdo je tedy podle otázky z
billboardu v Mostě většinou a kdo menšinou? Patří mezi menšinu i ti, kteří
(zatím) bydlí v centrálním městě, ale ztratili práci a nemohou – při vysoké
nezaměstnanosti v regionu – žádnou sehnat a zůstali závislí na podpoře v
nezaměstnanosti?
Kde leží ta ostrá hranice mezi dvěma skupinami, z nichž jedna – ta menší a
chráněná sociálními dávkami – se má bezpracně dobře na úkor té druhé – větší,
nechráněné ničím?
Jedna věta jednoho politika z billboardu se postavila proti desítkám
pracovníků magistrátu, úřadů a neziskovek, kteří problém sociálního vyloučení
skutečně řeší. Jediná věta, která se dostane k obyvatelům Mostu daleko snáze,
než informace o náročných opatřeních na podporu sociálního začleňování.
A přitom je to věta, která má na společnost devastující účinek, narušuje
sociální soudržnost společnosti, vyzývá k extremním postojům a rozdělení
společnosti na dvě antagonní skupiny.
Zahalení do mýtů o bezstarostném životě na dávkách umožňuje populistům, aby
ignorovali skutečné problémy a skutečná řešení, která patří mezi jedny z
nejtěžších výkonů komunální i státní politiky. V souboji s těmi, kdo se skutečně
snaží situaci v romských vyloučených lokalitách měnit, chtějí vítězit lacinými
prohlášeními drnkajícími na nervy voličů, kteří se sami cítí ohrožení ztrátou
zaměstnání nebo mají nízký příjem.
Komentář byl ve zkrácené verzi uveřejněn 30. září 2010 v deníku
Lidové noviny.
KAM DÁL?
Mostecká ČSSD upraví svůj billboard, z 15 slov zbudou čtyři
Vedení ČSSD se dohodlo se zástupcem mostecké buňky na úpravě xenofobního
billboardu
Prohlášení Politického grémia ČSSD k politickému zneužívání problémů menšin
Kontroverzní billboardy mostecké ČSSD projedná vedení strany
Sobotka nejdříve xenofobní heslo hájil, nyní požaduje jeho stažení
Mostecká ČSSD rozehrává nebezpečnou hru s nenávistí vůči menšinám
Předvolební populismus: Korytáři všech stran se spojili
Kostlán: Někteří lidé mají xenofobii vrostlou pod kůži
Nulová tolerance nejslabší
