Bernard Rorke: Rasismu proti Romům v Itálii, online nenávist a její reálné důsledky

V analýze o šíření nenávisti ve veřejném prostoru v Itálii o tom na serveru Evropského centra pro práva Romů (ERRC) píše Bernard Rorke.

Jen o několik dní dříve, 14. května, policie v Apulii označila zprávy o romských únoscích dětí za falešné. V aplikaci WhatsApp se šířila zpráva, která varovala rodiče, aby byli opatrní, protože v některých oblastech města Romové unášejí děti. Média informovala, že některé matky zpráva vyděsila natolik, že své děti raději nepouštěly ven. Policie v Cerignole ve svém prohlášení zprávu rychle vyvrátila jako nepravdivou a kategoricky popřela, že by k takovým případům došlo nebo docházelo.

Nebezpečí nenávistných projevů a souvislost mezi slovy a činy až příliš jasně ukázal italský Nejvyšší kasační soud v březnu 2021, když potvrdil rozsudky nad čtyřmi lidmi, kteří byli součástí davu, jenž v roce 2011 zcela zničil neformální tábor poblíž Turína a donutil jeho obyvatele k útěku. Davové násilí bylo vyvoláno falešným obviněním ze sexuálního napadení. Soud potvrdil prvoinstanční rozsudek i názor soudkyně Paoly Trovatiové, která vynesla verdikt, že spáchané zločiny z nenávisti byly “výsledkem zakořeněné a nikdy nepolevující etnické nenávisti vůči Romům”, která přiměla “normální občany” k “nelidským násilným činům”.

Zhoubný vliv nenávistných projevů na uvažování veřejnosti se projevil i v případu, kdy byla 13. května v římském metru téměř zlynčována Romka obviněná z kapesní krádeže. Cestující se na ženu vrhli a zkopali ji. Před zuřivým davem ji museli zachránit zaměstnanci dopravního podniku. Přítomná veřejnost považovala takové extrémní násilí za přiměřenou reakci na údajný trestný čin.

Nenávistné projevy povolené nebo dokonce podporované členy vlády

Zdánlivá beztrestnost, které se těší ti, kdo šíří nenávistné projevy, je obzvláště nebezpečná, protože jak varoval britský politolog Bhikhu Parekh: “Pokud lze o skupině lidí beztrestně říkat cokoli, lze jí také cokoli udělat. Pokud se totiž s nějakou skupinou může zacházet s opovržením, zbavovat ji důstojnosti, dehumanizovat ji, zacházet s ní jako s příslušníkem méněcenného druhu, vytváří se tak morální klima, v němž je ubližování této skupině považováno za správné a přiměřené a nevzbuzuje pocit pobouření.”

V posledních letech se nebezpečí znásobilo a fanatismus na sociálních sítích značně zesílil. Podle studie Evropského parlamentu rostoucí nenávistné projevy “otravují společnost” a dostávají se na povrch na nejvyšších místech a političtí aktéři i občané “vyjadřují své myšlenky bez zábran” na sociálních sítích. Evropská komise zase označila “prudký nárůst nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti v celé Evropě – offline i online” za obzvláště závažný a znepokojivý jev a navrhla rozšířit seznam trestných činů EU o nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti.

Pokud jde o Itálii, šokující je, do jaké míry se nenávistné projevy staly v posledních letech běžnou záležitostí. Nikoliv neobvyklým příkladem je politička strany Lega Giorgia Povolo, která v roce 2018 na sociálních sítích zveřejnila následující text: “Cikáni, ne Romové, ale cikánští hajzlové, klíšťata a paraziti, kteří jsou schopni všechno rozkrást…”.

Po návštěvě Itálie v roce 2019 vyjádřil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vážné obavy z nárůstu nesnášenlivosti, rasové a náboženské nenávisti a xenofobie, “které jsou v některých případech tolerovány nebo dokonce podporovány politickými představiteli a členy vlády”. V listopadu 2018 zvláštní orgány OSN zdůraznily, že “tuto atmosféru nesnášenlivosti nelze oddělit od eskalace incidentů z nenávisti vůči skupinám a jednotlivcům v Itálii, včetně dětí, na základě jejich skutečného nebo domnělého etnického původu, barvy pleti, rasy a/nebo imigračního statusu”.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zdůraznil, že výskyt nenávistných projevů “naznačuje, že nejde o ojedinělý jev. Spíše se tyto projevy vyskytují poměrně pravidelně ve veřejném diskurzu, a to i na vysokých politických úrovních, což vede k silnému riziku nárůstu rasové diskriminace a trestných činů z nenávisti ve společnosti jako celku”. To vedlo k situaci, kdy se “nenávistné projevy normalizovaly a projevy nenávisti se staly přípustnými”, poznamenal Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva

OHCHR přezkoumal četná podněcující prohlášení politiků, včetně členů vlády. Vyzdvihl pasáže s množstvím rasistických nadávek včetně výroků, že černoši a migranti “by měli pochopit, že jsme rasisté, a všichni jít domů”; a že islám je neslučitelný s italskými hodnotami a ústavou. Pokud jde o Romy, měli by si “nechat useknout ruce”, měli by “více pracovat a méně krást” a podle veřejných prohlášení italských poslanců Evropského parlamentu jsou “cikáni odpadem společnosti”.

Matteo Salvini a normalizace anticiganismu

V roce 2018 deník Guardian informoval o varování před nebezpečným nárůstem útoků na přistěhovalce a menšiny poté, co bylo během dvou měsíců od nástupu lídra Ligy Mattea Salviniho do funkce ministra vnitra zaznamenáno 12 případů střelby, dvě vraždy a 33 fyzických útoků. Při jednom z incidentů byla do zad střelena vzduchovkou třináctiměsíční romská holčička. Při nejméně dvou útocích na přistěhovalce pachatelé údajně vykřikovali Salviniho jméno. Salvini tehdy pohrdavě odmítl “vlnu rasismu jako pouhý výmysl levice” a v reakci na rostoucí kritiku napsal na Twitteru “mnoho nepřátel, mnoho cti” – odkaz na citát Benita Mussoliniho, který zazněl v den výročí narození fašistického diktátora. Salviniho prvním krokem po nástupu na ministerstvo vnitra 1. června 2018 bylo prohlášení: “Dobré časy pro ilegály skončily.”

Míra normalizace protiromského rasismu v Itálii byla patrná nejen v přetrvávajících masových vystěhováních a demolicích romských táborů, ale i v dehumanizujícím jazyce, který doprovázel hrozby vyhoštění a vykázání namířené proti Romům z nejvyšších politických míst, jako byla Salviniho proslulá výzva z roku 2018 k “masovému čištění ulice po ulici, náměstí po náměstí, čtvrť po čtvrti”.

V době před parlamentními volbami v roce 2022 se mezi všemi spekulacemi o důsledcích vítězství údajně “postfašistického” Fratelli d’Italia téměř neobjevily zmínky o italských Romech. Bylo to o to pozoruhodnější ve světle výsledků koaličních partnerů Meloniové, Silvia Berlusconiho a Mattea Salviniho, jejichž zacházení s romskými komunitami odhalilo mnohé o významu normalizace fašismu v Evropě 21. století.

Tato koalice se podle předpokladů na mezinárodní scéně chová jako vzorný členský stát EU. Ale doma, aby odvrátila pozornost od hospodářské stagnace a zmařených předvolebních slibů, bude bojovat proti menšinám, protože krajní pravice se rozhodla vést kulturní válku proti multikulturalismu a genderové ideologii na obranu “Boha, vlasti a rodiny” a podpoří to nacionalistickými útoky a nenávistnými projevy proti přistěhovalcům, LGBT “lobby” a dalším viditelným menšinám, v neposlední řadě Romům, uzavírá analýza Barnarda Rorka na serveru Evropského centra pro práva Romů.