To byl tehdy takový nápad, někdy možná v roce 2007, jaké by to asi bylo,
kdybychom pro naše klientky, které vinou okolností, partnera a často také svou,
přicházely o možnosti důstojného bydlení a naše sociální pracovnice čím dál
obtížněji sháněly pro ně a jejich děti místa v azylových domech, krizových
bytech či běžné komerční pronájmy; kdybychom měli takový vlastní prostor s
několika pokoji a přijatelným nájmem…
NEPŘEHLÉDNĚTE
Benefiční koncert v Retro Music Hall 7. 12. 2009 od 18:30
Dokud městská část Prahy 11 nezrušila nesmyslně jeden z nejlépe fungujících
azylových domů v republice, stále ještě bylo kam naše klientky posílat. Potom už
ale nebylo. V Praze v tu chvíli chybělo více než 150 míst a nezdálo se, že by
jakákoliv městská část měla tendenci tento stav zvrátit. Voličská skupina je to
neatraktivní, nepočetná, děti hlučí a ve většině azylových domů žije velká část
romských matek a dětí – tedy dohromady sled voličsky nepopulárních faktorů. To
se koneckonců projevilo i během likvidace jiných azylových zařízení, kdy na
jejich obranu vystoupilo mnoho osobností, ale široká veřejnost zůstávala
povětšinou potichu. V těch týdnech se u nás v R-Mostech myšlenka zřízení
vlastního azylového domu opět vydrala napovrch. Po prověření možností, odkud by
na takový monstrprojekt mohla přijít koruna, jsme ale opět podobné nutkavé
myšlenky zasunuli do kategorie zbožných přání či chcete-li vědeckofantastické
literatury. Nu a pak se takhle autor článku vracel odněkud a do auta mu zavolal
jeho spoluhráč, jazzový kapelník Luboš Malý, který povrchně obeznámen s faktem,
že jeho basista koná profesně cosi „sociálního“, dal mu na ucho jistého Filipa
Slavíčka.
A jistý Filip Slavíček se pak na schůzce svěřil, že už rok obchází státní
instituce s nabídkou vložení peněz svých a své rodiny do projektu, který bude
pomáhat nějak potřebným lidem.
A tak začal vznikat azylový dům R-Mosty. Bez podpory veřejné správy, bez
podpory nadací i evropské unie. Partyzánsky, za pochodu, jen díky náhodě. Peněz
páně Slavíčkovy bylo tak akorát na pěkné dva domy v Mladé Boleslavi a jejich
rekonstrukci (hádanka: Myslíte si, milí čtenáři, že některá z oslovených
městských částí v Praze poskytla finančně zvýhodněný objekt, když měla Azylový
dům pro matky s dětmi v prioritě svých komunitních plánů?). Rekonstrukci provedl
náš mecenáš zejména svým a několika ukrajinskými páry rukou a od září 2009 je
dům připraven k provozu. Ještě ale musíme přežít ránu pražského magistrátu,
který na jaře myšlenku posvětil, službu registroval a na podzim na ni nevěnoval
ani pětikorunu.
A tak, kdo nám chcete pomoct, přijďte se za přívětivé vstupné pobavit 7.
prosince od půl sedmé večer do pražského Retra. Vystoupí tam špičkové kapely,
které se zřekly honoráře, aby nám zachránily zimní provoz. Jedeme totiž bez
dotací (s čestnou výjimkou Rady vlády pro záležitosti romské komunity, která od
září honoruje správce a sociální pracovnici) a zima bude dlouhá, plyn je drahý a
v eráru se, jak známo, energií nikdy moc nešetří. Také děti (a bude jich tam
požehnaně) nezavírají dveře, neutahují vodu, furt někde courají a hlučí… My jim
to ale zazlívat nebudeme, protože takové už všechny děti jsou. Spousta matek v
azylových domech je v nich také proto, že prostě nemají dostatek sociálních
kompetencí k dobrému řešení svých životních situací.
Spousta partnerů si tam taky bude jezdit vyřizovat se svými ženskými
protějšky nějaké nedořešené věci, sem tam se pokusí přespat a my je budeme muset
vyhazovat. Děti občas někde něco ukradnou nebo rozbijí a se sousedy bude zle.
Občas nám také některá z maminek včas nezaplatí symbolický nájem nebo jinak
poruší provozní řád a bude muset odejít (jak nás spousta lidí z oboru v dobré
víře strašila řkouce: Víte, co o vás budou říkat, když vyhodíte romskou matku na
ulici? Neblázněte, jen ne azylák…!) Zkrátka bude tam veselo a o konfrontační
situace ani o noční policejní příjezdy se zbitými partnerkami násilnických
protějšků tam jistě nebude nouze. Ale v tom je právě ten vtip, že jakákoliv
sociální služba prostě má svoje rysy nebo chcete-li atributy. Jako bezdomovci
většinou nevoní, mentálně postižené děti občas nekontrolovatelně zakřičí, v
hospicu se umírá, tak i azylový dům pro matky s dětmi má pro okolí své pro a
proti. Úkolem státu, obce či jakéhokoliv společenství je proto tyto služby,
které může jednou potřebovat kdokoliv z nás, zřizovat, podporovat, udržovat a
trpělivě zmenšovat třecí plochy. Vykonávat je pak mají profesionálové, kteří to
umí a kteří se řídí přesnými odbornými i etickými pravidly. Stát a obec jim k
tomu mají poskytovat optimální podmínky, je-li taková konkrétní služba pro
občany obce zapotřebí. V Mladé Boleslavi si, zdá se, tyto věci uvědomují a nás
to zatím mile překvapuje. Snad už brzo skončí stav, kdy podobné projekty řeší
sled šťastných náhod, osobní iniciativy a partyzánských technik, tak jako ten
náš. Přijďte se tedy podívat na koncert, uslyšíte interprety romské, české i
jiných národností, stejně jako tomu bude u skladby klientů azylového domu. Dle
hesla Evropské unie – Jednota v rozmanitosti.
AZYLOVÝ DŮM R-MOSTY, MLADÁ BOLESLAV
Příjem žádostí: R-Mosty, o.s., Havlíčkovo nám. 300, Praha 3 Tel.: 222 581 242.
E-mail: pavlina@r-mosty.cz,
www.r-mosty.cz
KAM DÁL?
Benefiční koncert v Retro Music Hall 7. 12. 2009 od 18:30
