Alena Zieglerová, IPSI: Tisíc Romů na kůrovce. Jak to provést a neporušit zákon
Nový ministr zemědělství Toman slíbil zaměstnat v lesích při boji s kůrovcem
tisíc Romů. Zhruba tak lze popsat vyznění tiskové
zprávy Ministerstva zemědělství převzaté třeba Romea.cz.
Jde o odpověď na dopis
a následné jednání Asociace romských podnikatelů a spolků s ministerstvy
zemědělství a životního prostředí, aby stát namísto dovozu pracovní síly ze
zahraničí zaměstnal místní Romy:
“Nabízíme lidi jako pomocné síly. Převážně se jedná o zaměstnance našich
členských firem, případně ty, co pracují na dohodách pro jiné firmy a kteří jsou
na úřadech práce,“ říká prezident Asociace romských podnikatelů a spolků ČR
Vladimír Leško. „Chtěli bychom, aby naše firmy získávaly práci a zakázky napřímo,
ne přes drahé a nevýhodné zprostředkovatele,“
dodává Leško.
Veřejné zakázky zadávané napřímo romským firmám jsou snem mnoha
z nich ještě z doby, než Česká republika přijala zákon o veřejných zakázkách.
Přijetí tohoto zákona bylo nejprve podmínkou pro vstup ČR do EU v roce 2004 a
poté pro čerpání v programovém období 2007-2013, kdy se to na poslední chvíli
povedlo v polovině roku 2006. Od té doby není
možné, aby se veřejné subjekty, nota bene ministerstva, jen tak rozhodly, že
nějaký objem prostředků obdrží romské (nebo jakékoli jiné) firmy „napřímo“ jen
proto, že jsou sdružené v nějakém, byť veřejně prospěšném, uskupení.
Asociace romských podnikatelů a spolků, z.s. (IČ 04711971), která se tváří,
že „má pod palcem“ romské firmy, není
registrovanou agenturou práce, aby mohla „nabízet zaměstnance“. Kdyby to
dělala, dopustí se přestupku dle § 140 odst. 1 písm. b) nebo g) zákona č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti, za což jí hrozí pokuta až 10 mil. Kč. Totéž by se
týkalo zprostředkování zaměstnání v lesích osobám nezaměstnaným, tedy v evidenci
Úřadu práce.
§ 140 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
(1) Právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že
b) zprostředkuje
zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování
zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy, (pokuta až 2 mil. Kč)
g) zastřeně
zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g). (pokuta až 10 mil. Kč, nejméně 50
tisíc Kč).
§ 5 písm. g) zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby
nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě
nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování
zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b),
Ministerstvo
zemědělství nicméně patří mezi premianty ve vyhlašování společensky
odpovědných veřejných zakázek v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,
stejně jako jím řízené Lesy
České republiky , takže věříme, že způsob, jak využít možnosti zákona k
zaměstnání znevýhodněných osob najdou.
Jak lze podpořit zaměstnanost znevýhonděných osob na veřejných zakázkách?
1) Zadavatel (v tomto případě zejména Lesy ČR, tedy subjekt také s novým šéfem) se
může rozhodnout pro zadání veřejné zakázky rozdělené na dílčí části, do nichž se
mohou hlásit i menší firmy. Nejde o rozdrobení velké zakázky na malé, ale o
vnitřně rozdělenou velkou zakázku, což je povoleno, ba žádoucí.
§ 35 zákona č.
134/2016 Sb, o zadávání veřejných zakázek (ZoZVZ)
Zadavatel může rozdělit
veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto
zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím
řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v
jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.
2) Zadavatel dále může zvolit
jako kritérium pro výběr dodavatele nikoli jen nejnižší cenu, což zpravidla vede
k mizerným mzdám a přímo tak podporuje „peníze na ruku“ namísto řádné mzdy, ale
zvolit kromě aspektu ceny také hodnoticí kritéria kvality.
Kritéria kvality
(1) Pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality
je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní,
environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.
(2) Kritériem kvality mohou být zejména d) sociální, environmentální nebo inovační
aspekty,
3) Lze také vyžadovat přijetí určitého procenta osob dlouhodobě
nezaměstnaných, ať už dodavatelem nebo poddodavateli, a přímo ve smluvních
podmínkách si vyhradit právo kontrolovat doklady o řádné výplatě mezd těmto
pracovníkům.
(1) Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel
stanovit jako
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v
oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků
vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
4) Ve vztahu k poddodavatelům může zadavatel stanovit, že jim bude platit přímo,
nikoli přes dodavatele, což eliminuje „ztrátu“ veřejných prostředků v
dodavatelském řetězci – druhotnou platební neschopnost malých firem na konci.
Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit podmínky, při jejichž
splnění budou na žádost poddodavatele převedeny splatné částky úhrady veřejné
zakázky přímo poddodavateli, tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy.
CO ZATÍM
MOŽNÉ NENÍ, je vyhradit veřejnou zakázku SOCIÁLNÍM PODNIKŮM zaměstnávajícím
alespoň 30 procent znevýhodněných osob. Důvodem je, že Česká republika dosud
nepřijala zákon o sociálním podniku, který jednak vymezuje, co je sociální
podnik, a také, kdo je osobou znevýhodněnou (nejen zdravotně, ale i sociálně).
Na tento zákon se těšíme už mnoho let, psali
jsme o něm podrobněji v roce 2016 . Spoléháme na David Beňáka, ředitele
Agentury pro sociální začleňování, že svou prioritu poněkud popožene, jak za
předkladatele – Úřad vlády ČR – slíbil ve stejný měsíc, kdy
měl být zákon předložen vládě. Zatím pořád nic.
