Zpráva o extremismu: Za výrazným nárůstem aktivit extrémní pravice stály krajské volby

V období od července do září letošního roku bylo Odborem bezpečnostní politiky ministerstva vnitra zaznamenáno celkem 79 akcí přímo pořádaných politicky motivovanými extremistickými subjekty anebo s jejich výraznou účastí. Z uvedeného počtu celkem 46 akcí uspořádala uskupení pravicově extremistická, pouze 22 pak iniciativy a skupiny levicově extremistické. Tzv. protiislámské a protiimigrační populistické subjekty uspořádaly celkem 11 akcí. Volby do krajských zastupitelstev představovaly impuls pro zvýšenou aktivitu extremistů, sjednotit se ale nedokázaly. Extrémní pravice zůstala výrazně fragmentovaná i v tomto období.

Za výrazným nárůstem aktivit u extrémní pravice stály zejména říjnové volby do krajských zastupitelstev, hodnotí zpráva sledované období, v němž bylo zjištěno celkem 34 trestných činů s extremistickým podtextem, z čehož objasněno bylo dosud 9 trestných činů. Od počátku roku tak bylo spácháno celkem 121 trestných činů s extremistickým podtextem. Obdobný počet evidoval odbor i v loňském roce. Oproti předchozímu čtvrtletí, kdy bylo zjištěno 45 trestných činů s extremistickým podtextem se jedná o výrazný pokles.

V září byla také zveřejněna výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015. V ní zpravodajská služba informovala o ruském informačním působení v českém prostoru, jehož cílem bylo mj. „vyvolávání či přiživování vnitro-společenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit)“.

V této souvislosti je třeba upozornit na pokračující produkci tzv. alternativních médií, která často nemají transparentní financování a nezatěžují se uváděním zdrojů informací. Bylo možné vysledovat, že zprávy uveřejňované těmito weby byly zcela nekriticky přebírány některými extremistickými subjekty. Rovněž lze dojít k závěru, že tyto informace nacházely nezřídka odezvu u osob, které usilovaly o zakládání domobran či již v takových uskupeních působily.

Dezinformační kampaň byla v uplynulém čtvrtletí koncipovaná tak, že vyhovovala zejména pravicově extremistickým a dále pak protiislámským a protiimigračním subjektům. Společným prvkem alternativní zpravodajské produkce byla kritika Evropské unie a NATO. Uvádí zpráva shrnující šetření zpravodajských služeb ministerstva vnitra za třetí čtvrtletí tohoto roku.

Dělnická strana sociální spravedlnosti ve spolku s LEV 21

V souvislosti s volbami do krajských zastupitelstev extrémně pravicové subjekty zintenzivnily svou činnost, konstatuje se ve zprávě. Dělnická strana sociální spravedlnosti se prioritně koncentrovala na Ústecký kraj, kde vytvořila koalici se stranou Národní socialisté – LEV 21. Stranu nadále limitoval odliv nebo nezájem členů a příznivců. Mezi hlavní příčiny neúspěchu patřily zejména osobní spory a finanční krize strany. Straně navíc konkurovaly jiné, obdobně zaměřené, subjekty. Navzdory úsilí Dělnické mládeže udržovat kontakty s podobně smýšlejícími subjekty prestiž Dělnické strany sociální spravedlnosti v rámci pravicově extremistické scény nadále klesala. Významnější veřejnou akcí Dělnické strany sociální spravedlnosti a Dělnické mládeže bylo pouze shromáždění v Ústí nad Labem dne 28. září, kterého se zúčastnilo přibližně 150 osob.

Národní demokracie a Adam B. Bartoš v ústraní

Podobně klesala v posledních měsících i podpora Národní demokracie. Ta podala do říjnových voleb do krajských zastupitelstev kandidátní listiny ve 13 krajích. Sázela zejména na protiimigrační rétoriku. S úpadkem zájmu veřejnosti o toto téma ovšem opadl i zájem participovat na akcích strany či jí jiným způsobem vyjadřovat podporu. Tématu se navíc chopily i jiné politické strany, jejichž činnost měla rozsáhlejší dopad. Předseda strany Adam B. Bartoš čelil trestnímu řízení v souvislosti s jím údajně spáchanými trestnými činy s extremistickým podtextem.

Národní domobrana a samozvaná konzulka Lisková

Aktivní zůstala i Národní domobrana, která vznikla původně jako projekt Národní demokracie. Podobně jako Národní demokracii se jí ale nedařilo získávat nové příznivce. Výrazněji na sebe upozornila Nela Lisková, členka řídícího orgánu, tzv. Rady Národní domobrany, která poté, co byla jmenována konzulkou samozvané Doněcké lidové republiky, otevřela dne 1. září v Ostravě „zastupitelské centrum“ tohoto neuznaného východoukrajinského subjektu.

Ódinovi vojáci sázejí na provokaci a zastrašování

Koncem roku 2015 začala zejména na Mostecku působit první buňka tzv. Ódinových vojáků. Uskupení, které se inspirovalo stejnojmennou organizací vzniklou ve Finsku a v současné době má zhruba 30 členů původem z neonacistické a hooligans scény, orientovalo své akce zejména do Teplic, kde pobývají lázeňští hosté z muslimských zemí. Kromě veřejných shromáždění se Ódinovi vojáci zapojili i do tzv. hlídek. Ty byly navenek interpretovány jako obrana evropské kultury a tradic před islámem. Reálně ale působily velmi provokačně vůči muslimské komunitě, ale i odpůrcům extrémní pravice. Aktivity Odinových vojáků mají jediný zřejmý dopad, a sice eskalaci napětí a vytváření atmosféry strachu a nenávisti.