Zpráva o extremismu za 2. pololetí 2023: Tzv. "romští lajfkaři" se podíleli na radikalizaci romské komunity proti Ukrajincům. Mezi oběťmi napadení z nenávisti bylo nejvíce Romů
České extremistické scéně dál dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nerespektují český stát, mnohdy obdivují ruský režim a prezentují nepravdivé či zavádějí informace a konspirační teorie. Nově se na scéně objevily spory mezi některými členy romské a ukrajinské komunity kvůli skutečným i smyšleným incidentům, které někteří dezinformátoři zneužívají na sociálních sítích. Vyplynulo to z informací ministerstva vnitra v dnes zveřejněné zprávě o extremismu za druhé pololetí loňského roku. Podle ní policie loni zaznamenala 181 nenávistně motivovaných trestných činů a stíhala 98 lidí, nejčastěji za násilí proti skupině osob. Mezi oběťmi napadení z nenávisti převažovali Romové, kterých bylo 25.
Novým prvkem na extremistické scéně se staly neshody mezi Romy a Ukrajinci
Situaci mezi Romy a Ukrajinci se podle zprávy snažili vyhrotit dezinformátoři, kteří pro tento případ začali účelově vystupovat jako ochránci práv Romů. “Na druhé straně se pak na radikalizování části romské komunity podíleli i někteří tzv. „lajfkaři“,” uvedlo vnitro s tím, že jedná o tzv. romské influencery, kteří prostřednictvím živých vysílání na sociálních sítích prezentují své názory. “Některé osobnosti romské komunity se naopak napětí snažily tlumit,” uvedlo ve zprávě vnitro.
Ve druhé polovině loňského roku také autoři zprávy zaznamenali více negativních projevů vůči Ukrajincům. “Byla jim přisuzována vysoká kriminalita, nevděk vůči českým občanům, sympatie k (neo)nacismu nebo byla bagatelizována bezpečnostní situace v jejich domovině,” uvedlo ministerstvo. Ukrajina od února 2022 válčí s Ruskem, které zemi napadlo.
Pokračovaly také tradiční nenávistné projevy proti muslimům a migrantům. “On-line prostor stále častěji zahlcují i různé antisemitské konspirační teorie. Ze zahraničí bývají přejímány různé výmysly o tajných zákulisních plánech Židů na ovládnutí světa či západní civilizace,” napsalo ministerstvo vnitra. Po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás v Izraeli loni na podzim zahájila česká policie v několika případech úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu.
Autoři zprávy také uvedli, že české bezpečnostní složky nezaznamenaly informace, které by nasvědčovaly radikalizaci tuzemské muslimské komunity.
Extremistické scéně dále dominuje antisystémové hnutí
Antisystémové hnutí stejně jako již dříve zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. “České neonacistické hnutí se veřejně nijak neprojevovalo. Starší veteráni se účastnili pouze soukromých akcí,” uvedlo ministerstvo. Představitelé antisystémového hnutí se naopak zviditelňovali na různých veřejných shromážděních a aktivitami na sociálních sítích. Jejich činnost pokrývala zejména dezinformační média.
“Jednotícím prvkem tohoto hnutí je kritika, nerespektování či neuznávání institucí českého státu a dále také adorování současného režimu v Ruské federaci,” napsalo vnitro ve zprávě o extremismu. Osobnosti antisystémového hnutí ale podle ministerstva nenabízejí žádný konkrétní politický program, pouze prezentují zavádějící informace a konspirační teorie. Někteří zveřejňují výhrůžky či páchají trestnou činnost.
Nejvýraznější byl případ Tomáše Čermáka odsouzeného pro několik trestných činů, včetně podpory a propagace terorismu. Muž nenastoupil do vězení a následně ho policie zadržela v Polsku. “V rámci antisystémového hnutí pak byl prezentován jako hrdina a mučedník a byla na něj organizována finanční sbírka,” uvedlo vnitro. Policisté a státní zastupitelství se také věnovali kauze lidí, kteří se účastnili výtržností na soudním jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou.
“Paleta prokremelsky zaměřených projevů u příznivců antisystémového hnutí je široká,” napsali autoři zprávy o extremismu. Zahrnuje obdiv k ruskému režimu, kopírování proruských postojů k válce na Ukrajině nebo prezentování symboliky tzv. Wagnerovy skupiny. Představitelé také často vystupují proti Ukrajině a Ukrajincům.
Policie loni zaznamenala 181 nenávistných činů,
Policisté loni zaznamenali 181 nenávistně motivovaných trestných činů, stíhali 98 lidí, nejčastěji za násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.
Policie podle zprávy obvinila kvůli násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci 23 lidí. Dalších 19 začala stíhat za hanobení národa rasy, etnické, jiné skupiny osob a stejný počet za podněcování k národní a rasové nenávisti. Mezi obviněními jsou také lidé, kteří se dopustili úmyslného ublížení na zdraví či nebezpečného vyhrožování.
Nejčastějším trestným činem, který policie evidovala, bylo podněcování k národní a rasové nenávisti. Mezi oběťmi napadení z nenávisti převažovali Romové, kterých bylo 25. Následovali Židé – 18 a příslušníci LGBT+ komunity – 13.
Nejvíce trestných činů s nenávistným podtextem, které zaznamenala policie, se stalo v Praze. Bylo jich 92. Následoval Ústecký kraj s 22 činy. Nejvíce stíhaných lidí bylo také v hlavním městě, dále pak v Moravskoslezském a Plzeňském kraji.
