Zpráva o extremismu: Policie zaznamenala loni 17 nenávistných útoků vůči Romům. Extremisté využívají dezinformace k podněcování nenávisti
Policie v roce 2024 evidovala 17 trestných činů motivovaných nenávistí vůči Romům. To je o osm skutků méně než v roce předchozím. Přesto zůstává anticikanismus podle ministerstva vnitra jednou z klíčových forem předsudečné nenávisti ve společnosti. Vyplývá to ze Zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti, kterou koncem května projednala a schválila vláda. Dokument konstatuje, že vedle útoků proti Ukrajincům a Židům patří právě Romové k nejčastějším terčům nenávistných činů.
V roce 2024 policie zaznamenala celkem 159 nenávistných trestných činů, o 22 méně než v roce 2023. Počet osob podezřelých z nenávistně motivovaných skutků vzrostl oproti roku 2023 o 21 – celkem jich policie v roce 2024 evidovala 119.
Z celkového počtu činů bylo 71 motivováno nenávistí vůči Ukrajincům, 33 mělo antisemitský podtext a 14 skutků směřovalo proti LGBT+ komunitě. Romové se s 17 evidovanými skutky nacházejí na třetím místě mezi cílovými skupinami. Nejčastějšími právními kvalifikacemi byly trestné činy násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, hanobení národa, rasy a etnické skupiny a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Anticikanismus poprvé definován oficiálně
Zpráva upozorňuje také na přetrvávající roli tzv. předsudečné nenávisti, která se podle ministerstva vnitra vyskytuje i u subjektů, které nelze jednoznačně označit za extremistické. Právě z této dynamiky vychází i nově přijatá pracovní definice anticikanismu, kterou vláda schválila v dubnu 2024 na základě doporučení Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA).
Podle této definice je anticikanismus vyjadřováním či jednáním jednotlivců nebo institucí, které vedou k marginalizaci Romů, fyzickému násilí či stigmatizaci.
Kvazi-média, dezinformace a sabotáže jako nástroje hybridní války
Ministerstvo rovněž zaznamenalo pokračující činnost tzv. kvazi-mediální scény, která podle jeho závěrů významně napomáhá nepřátelskému působení Ruské federace proti České republice. Tato média podle zprávy záměrně šíří předsudky proti etnickým, národnostním, náboženským a sexuálním menšinám.
“Tato sdělení nebyla už regionálně či časově omezená, ale byla vsazována do globálního rámce jako nesmiřitelný a dlouhodobý střet několika kulturních či civilizačních entit definovaných mj. národnostním či náboženským klíčem. Přímo či nepřímo ze zpráv často vyplývá, že jedinou správnou civilizační entitou, která má naději na přežití, je současná Ruská federace,” uvedlo ministerstvo vnitra.
Předsudečné útoky jsou velmi závažné a často zůstávají stranou pozornosti. Stali jste se obětí předsudečného násilí? Volejte na bezplatnou telefonní linku organizace In IUSTITIA 800 922 922 nebo kontaktujte organizaci ROMEA.
Podle ministerstva také loni české úřady zaznamenaly diverzní působení, tedy podvratnou činnost, s přispěním cizí státní moci a také šíření poplašných zpráv, jejichž cílem byla dílčí destabilizace společnosti nebo narušení chodu státních institucí. “Projevem těchto aktivit jsou případy sabotáží, které se zaměřují zejména na objekty či subjekty poskytující nebo podílející se na humanitární a vojenské pomoci Ukrajině. Několik případů však mířilo na cíle nesouvisející s válkou na Ukrajině se zjevným záměrem šířit paniku, strach, kompromitovat nebo narušit důvěru v domácí bezpečnostní složky a instituce,” uvedlo ministerstvo.
Za významný precedens označuje dokument rozsudek proti šéfredaktorovi serveru Vlastenecké noviny, který byl podmíněně odsouzen za hanobení romských obětí požáru v Bohumíně. Kromě dvouletého podmíněného trestu mu soud uložil i peněžitou pokutu.
Zpráva rovněž poukazuje na předsudečné motivy v předvolební kampani některých politických stran. Výslovně zmiňuje kampaň hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), kterou Krajský soud v Brně označil za xenofobní, rasistickou a morálně pokleslou. Podle soudního vyjádření kampaň „přesahovala meze elementární slušnosti“ a „podceňovala míru inteligence voličů“.
Děti, radikalizace, násilí – nová bezpečnostní výzva
Podle ministerstva vnitra přibývá případů individuální radikalizace, zejména mezi nezletilými a mladistvými, které nejsou vázány na konkrétní ideologii. Bezpečnostní složky zaznamenaly zvýšený počet výhrůžek násilím ve školách, často sdílených v online komunitách. „Právě existence radikálních online komunit, výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. I proto jsme přišli s vládním preventivním programem Bezpečné dětství,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Policie rovněž evidovala výrazné zapojení mladistvých do násilné trestné činnosti. Dětí do 18 let, které spáchaly násilný trestný čin, bylo v loňském roce 1080. Vražd se podle údajů policie dopustily celkem v deseti případech. V souvislosti s tím mluvil policejní prezident Martin Vondrášek o výrazném nárůstu incidentů, zejména výhrůžek ve školách. Kriminalitu dětí a mladistvých označila při svém nástupu do funkce za prioritu i nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Celkově zpráva konstatuje, že tradiční extremistická pravice a levice ztratily mobilizační potenciál a jejich činnost byla v roce 2024 okrajová. Výraznější veřejné akce neproběhly a aktivita antisystémového hnutí postupně slábla. Přesto přetrvávají bezpečnostní hrozby spojené s hybridními operacemi cizí státní moci, šířením poplašných zpráv, diverzní činností a sabotážemi. Závažným případem byla například loňská snaha o zapálení autobusů Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Z hlediska statistik trestných činů s rasovým podtextem bylo v roce 2024 odsouzeno celkem 63 osob. Podíl těchto deliktů na celkovém počtu pravomocně odsouzených činil 0,14 %. Oproti roku 2023 šlo o nárůst o 13 osob.
DOKUMENT
