Zpráva o extremismu: Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se proměnila, Rusko má v ČR solidní základnu pro šíření svého vlivu

Z dokumentu vplývá, že Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací a cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. 

„Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky u nás získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu. Sledované období opět přálo tzv. antisystémovému hnutí. To však narazilo na roztříštěnost, absenci vize i krátkou životnost hlavních představitelů, kteří se veřejnosti rychle „okoukají“,“ uvádí ve zprávě ministerstvo. Scéna podle něj opět kopírovala kremelský pohled na válku na Ukrajině.

 „Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Zastánci kremelského režimu se stali i někteří dřívější pravicoví extremisté. „Nenávistná rétorika vůči určitým skupinám obyvatel se stala pouze jednou ze složek mozaiky proruské propagandy. Prioritním cílem už není rozdmýchávat negativní emoce vůči migrantům, muslimům, Židům, Romům či LGBT+ komunitě, ale zajistit další hodnotový posun a podporovat pozitivní obraz Ruska,“ píše se ve zprávě.

Její autoři upozorňují i na to, že od ledna do konce června bylo možné sledovat i sérii nenávistných projevů proti Ukrajincům a policejní specialisté na extremismus upozorňují na nárůst antisemitských incidentů, zejména v online prostoru. Ve veřejném prostoru i nadále rezonoval konflikt v Gaze. „K přímým projevům podpory Hamásu či schvalování či obhajování teroristického útoku ze 7. října 2023 však ze strany propalestinských aktivistů nedocházelo,“ uvádí ministerstvo.

V prvním pololetí letošního roku policie podle zprávy o extremismu evidovala sto nenávistně motivovaných trestných činů, stíhala celkem 72 osob, přičemž se nejčastěji jednalo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.