Zoufalá nekompetentnost starostky Chomutova – tentokrát v právu shromažďovacím

Den před schůzí Sněmovny, kde se má projednávat narychlo předložená novela
shromažďovacího zákona (tisk č. 823), prohlašují nevládní organizace Iuridicum
Remedium (IuRe) a Liga lidských práv , že ostře odmítají snahy o omezování
shromažďovacího práva. Reagují tak i na další účelové snahy Ministerstva vnitra,
starostů i dalších korunované aktuálním nápadem chomutovské starostky na
preventivní „nepovolování“ žádných demonstrací ve městě. Starostka Ivana Řápková
doslova uvedla: „v Chomutově chceme klid, proto již nebudeme povolovat žádné
demonstrace, ať již ze strany Romů nebo levicových či pravicových extrémistů."

„Předvedla přístup k občanům, který evokuje běloruský režim namísto postoje
správce obce v demokratickém státě. Tak otřesné právní povědomí snad naopak
pomůže v kampani proti účelovému „utahování šroubů“ v shromažďovacím právu,“
komentuje poslední viditelnou snahu omezení práva na pokojné shromažďování
Helena Svatošová, advokátka a pracovnice IuRe. „Zákon, Listina základních práv a
svobod i štrasburský soud jasně říkají, že shromáždění se nepovolují, mohou se
jen výjimečně zakázat, a to je-li naplněn některý ze zákonných důvodů,“ doplňuje
právník Jiří Kopal z Ligy lidských práv.

Na hrozbu shromažďovacímu právu, ať již ze strany starostů, kteří si pletou
svůj úřad s pašalíkem, kde budou místo litery shromažďovacího zákona uplatňovat
své (ne)sympatie k různým shromážděním, či Ministerstva vnitra či nepoučeným
hlasům volajícím po „omezení prostoru pro neonacisty“ již reagoval Výbor pro
občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva. 7.5.2009 přijal
usnesení, kterým nesouhlasí s údajně technickou novelou shromažďovacího zákona
narychlo a bez konzultace předloženou do Sněmovny ministrem pro lidská práva.
Výbor se tématice věnuje dlouhodobě a snahy o podobné novely podrobuje odborné
analýze z hlediska ústavnosti.

Chladnou hlavu vůči podobným návrhům doporučuje dnes na blogu Jiné právo i
dlouholetý občanský aktivista a odborník Petr Uhl. Ilustruje, jak rychle se
snahy proti demonstracím „extrémistů“ uplatní i na další nepohodlné skupiny.
„Nepřijatelná je podle mnohých lidí ale i kritika radaru, potratového zákona či
Romů jako celku. Jiní by zase zakázali propagovat registrované partnerství,
islám či sionismus nebo nadržovat nepřizpůsobivým,“ trefně shrnuje problém snahy
omezit práva jedné, byť odsouzeníhodné, názorové skupiny.

Řada rozhodnutí nezávislých soudů ukazuje, že problém shromažďovacího práva
neleží v legislativě, ale v postupu obcí. „Advokátní kancelář ENWC zpracovala
pro IuRe analýzu, kde shrnula řadu kauz, kdy nezákonné zákazy demonstrací soudy
oprávněně zrušily,“ podotýká Filip Pospíšil z IuRe. Naposledyzrušil Městský soud
v Praze zákaz karnevalu Freedom not Fear proti politice magistrátu, který byl
opřen o zneužití důvodů dopadu na dopravu, a to opět proti nepohodlnému
kritickému shromáždění. Za shromažďovací právo v demokratické podobě se
vyslovila i Rada vlády pro lidská práva – 26.2.2009 přijala podnět ukládající
vládě ze zákona odstranit loni vpašovaný nesmyslný a protiústavní zákaz
maskování obličejů. Zákaz maskování obličejů postihuje karnevaly, alegorické
akce, ale i shromáždění záměrně anonymizovaných osob. „Pacienti s duševní nemocí
sdružení v organizaci Fokus nyní nemohou za práva duševně nemocných demonstrovat
v maskách jako dosud, aniž by byli vystaveni stále handicapujícímu odsouzení
okolí,“ ilustruje dopady zákazu Kateřina Hlatká ze sdružení Fokus Praha.

KAM DÁL?

NNO: Paní primátorko Řápková, nemanipulujte s informacemi, fakty a výkladem
zákona o právu shromažďovacím

Ivana Řápková reaguje na otevřený dopis neziskových organizací

Otevřený dopis neziskových organizací v souvislosti s napadením demonstrace v
Chomutově neonacisty