Změny v zákoně o podpoře bydlení ohrozí jeho funkčnost, uvádí odborníci. Romové čelí diskriminaci, zákon o bydlení i na to musí reagovat, dodává Fuková
Pozměňovací návrhy k zákonu o podpoře bydlení, jehož třetí čtení je na programu Sněmovny v pátek, mohou podle odborníků výrazně omezit jeho efektivitu. Iniciativa Za bydlení varuje, že kvůli změnám bude pomoc dostupná jen menší části lidí ohrožených bytovou nouzí. Kritiku vyjadřují i zástupci Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Podle zmocněnkyně Lucie Fukové se Romové na trhu s bydlením dlouhodobě potýkají s diskriminací, a pokud zákon nebude reflektovat realitu, nepomůže těm, kteří to nejvíce potřebují.
Poslanci, kteří pozměňovací návrhy podali, tvrdí, že zúžení je nutné. Podle nich nelze za současného stavu pomoci všem, protože není dostatek dostupných bytů. Obávají se také neefektivního využití prostředků na asistenci pro sociálně slabé rodiny.
Norma počítá se vznikem kontaktních míst, která mají pomáhat lidem v bytové tísni hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Kontaktní místa mají vzniknout v obcích s rozšířenou působností. Vzniknout má podle vládního návrhu dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Norma předpokládá asistenci v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a minimalizuje rizika pro majitele a sousedy.
Pozměňovací návrhy podle iniciativy Za bydlení vytváří několik problematických opatření. Jedním z nich je nastavení příjmového stropu lidí a rodin na 1,43 životního minima, což je příliš přísné, a pomoc tak nebude moci využívat značná část obyvatelstva ohrožených bytovou nouzí. Dalším problematickým navrhovaným opatřením je ale i zkrácení asistence v bydlení ze tří na dva roky. Iniciativa uvedla, že to je nedostatečné pro osoby, které mohou potřebovat delší podporu. Třetím problémem je pak podle ní zapojení úřadu práce do procesu posuzování podpůrných bytových opatření, které přidává další byrokracii a odloží účinnost klíčového prvku zákona minimálně o dalších šest měsíců.
Zástupci romské menšiny upozorňují na diskriminaci v bydlení
Romové se dlouhodobě potýkají s nerovným přístupem na trhu s bydlením, což je podle odborníků nutné zohlednit i v připravovaném zákoně. Zástupci Rady vlády pro záležitosti romské menšiny proto apelují na to, aby legislativa reflektovala realitu, ve které se nacházejí nejen Romové, ale i další zranitelné skupiny.
„Romové se na trhu s bydlením potýkají s vysokou mírou diskriminace, proto patří mezi zvláště zranitelné skupiny. Společně s Výborem pro zaměstnanost, zdraví a sociální otázky jsme od začátku upozorňovali, že je nezbytné tuto skutečnost v zákoně reflektovat,“ uvedla zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Podobný postoj zaujímá i Alena Gronzíková, členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a předsedkyně výše zmíněného výboru. Podle ní je klíčové, aby zákon skutečně pomohl těm, kteří jsou v bytové nouzi. „Nejsou nám lhostejné osudy nikoho ze zranitelných skupin. Věříme, že zákon bude přijat v podobě, která těmto lidem skutečně pomůže,“ uvedla.
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny doporučila Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), aby do seznamu zvláště potřebných osob zahrnuly i ty, kteří čelí diskriminaci na trhu s bydlením na základě svého etnického původu. Zároveň schválila svou účast na přípravě metodiky, která by měla předejít překážkám při prokazování diskriminace.
Méně příjemců, efektivnější pomoc? Návrh vyvolává spory
Mezi zastánce přísnějších pravidel patří například poslanec Jiří Havránek (ODS), který argumentuje omezenými kapacitami dostupného bydlení. Již dříve Hospodářským novinám ke svému návrhu řekl, že není možné vyhovět všem například kvůli nedostatku nabízených bytů pro žadatele o asistenci. K dispozici budou podle něj je dva až tři tisíce bytů, zatímco lidí, kteří spadají do bytové nouze, jsou statisíce. “Podporovat jejich očekávání považuji za chybu, a naopak vidím jako správné toto zúžení. Dokážeme tak pomoci těm, kteří jsou na tom nejhůř,“ řekl Havránek.
Silvia Doušová (STAN) ČTK sdělila, že výrazné zúžení cílové skupiny a zkrácení asistence na dva roky navrhlo na poslední chvíli ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Doušová ale sama nechce, aby byl okruh zájemců zúžen, a chtěla by, aby asistence mohla trvat tři roky. Přestože její návrh zúžení příjemců obsahuje, jde podle ní o nouzovou variantu, kdy v případě, že by prošel návrh MPSV, byla zachována alespoň délka podpory asistence.
Navrhované změny jdou proti smyslu zákona také podle bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který na podobě normy před svým odvoláním pracoval. “Budu apelovat na to, aby byl zákon schválen v původní podobě, která skutečně pomůže lidem, a ne jen developerům, jak to prosazuje současná vláda,” napsal Bartoš na síti X.
Socioekonom Akademie věd a odborník na problematiku bydlení Martin Lux ČTK řekl, že větší příjmové zacílení smysl dává, nelze ale podle něj vytvořit nároky, které za několik let nelze uspokojit. Pokud by se podle něj cílová skupina omezila příliš, může to mít naopak negativní důsledky. Konečný efekt je ale možné zjistit jen z podrobné analýzy dat. Neví ale, zda takový rozbor předkladatelé pozměňovacích návrhů provedli.
