Změnit nebo zachránit život. Projekt Saste Roma se zaměřuje na zdraví ve vyloučených lokalitách

Jak projekt Saste Roma vlastně vznikl a kdo za ním stojí?

Za vznikem projektu stojí Skupina veřejného zdraví, která funguje pod Cerebrovaskulárním výzkumným programem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zdravotní osvětou se zabýváme dlouhodobě a projekt Saste Roma jsme viděli jako skvělou příležitost, jak naši činnost rozšířit mezi skupinu, na kterou jsme se doposud cíleně nezaměřovali. 

Na projektu se podílí přibližně třicet odborníků. Úzce spolupracujeme s lékaři z naší a dalších tří nemocnic, s psychology, sociology, pedagogy, zástupci romských neziskových organizací jako DROM či ARA Art a specialisty na romskou kulturu. Nedílnou součástí jsou také mediátoři Státního zdravotního ústavu (SZÚ), kteří mají přímý kontakt s vyloučenými komunitami a pomohou nám připravené tiskoviny distribuovat.

Proč se projekt zaměřuje právě na zdraví lidí ohrožených sociálním vyloučením a Romů? 

Zdraví obyvatel ve vyloučených lokalitách, kterými jsou často Romové, je oproti většinové populaci opravdu špatné. Mají zhruba o 18 let kratší život a mnohem častěji trpí prakticky všemi závažnými chorobami od infarktu přes cukrovku až po infekční onemocnění. V projektu tedy vidíme velký smysl. 

Výzva k vytvoření projektu přišla od Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví, které jsou zprostředkovateli tzv. Norských fondů. Tyto instituce problematiku nerovností ve zdraví vnímají a snaží se ji řešit. Dlouhodobou vizí je nerovnosti snížit, což bude mít ve výsledku pozitivní dopad na celou českou populaci.

Ten rozdíl v délce života je opravdu značný. Jak je možné ho zmírnit? 

Hlavním cílem projektu Saste Roma je předávat důležité informace, které mohou změnit a v některých případech i zachránit život. Chceme lidi navést k tomu, aby dbali o své zdraví a zároveň si všímali i stavu ostatních okolo, ať už členů rodiny, nebo přátel. Lidé často své zdravotní problémy přecházejí, pokud je ale k návštěvě lékaře motivuje jejich blízký, je větší šance, že k němu opravdu půjdou. Lékaři dnes umí léčit opravdu velké množství zdravotních potíží, pokud k nim ale člověk sám nepřijde, nemohou mu pomoct.

Při šíření osvěty se snažíme pokrýt co nejvíce komunikačních kanálů. Informace k lidem putují pomocí sociálních sítí, webu, brožur, osvětových akcí, hudebních videoklipů, článků v médiích i prostřednictvím klasických letáčků a plakátů. Například díky videoklipu Koutek od rappera MC Geye se lidé dozvědí, jak poznat a reagovat na mrtvici.

Nejen o mrtvici, ale i dalších onemocněních si může každý zjistit víc na webu www.sasteroma.com nebo na našem Facebooku či Instagramu. Teď na podzim začneme ve spolupráci s mediátory SZÚ šířit ve vyloučených lokalitách vzdělávací materiály a pak plánujeme plakátovací kampaň v Brně. Ta vyvrcholí MHD reklamou a programem na Světový den mrtvice, který chystáme na 27. října.

Mohou vás lidé třeba s žádostí o radu kontaktovat přímo?

Naše výstupy a kampaně se mezi komunitu dostanou ve velkém až tento podzim. Zatím nás tedy nikdo z veřejnosti nekontaktoval, to ale ani není cílem projektu. Projekt by měl fungovat tak, že námi předané informace „pošťouchnou“ lidi k tomu, aby sami navštívili lékaře, případně aby se obrátili na svého místního mediátora zdraví.

Máte tedy nějaké ohlasy od lidí, na které projekt cílí? 

Od těch, se kterými jsme se setkávali v přípravné fázi, byla skvělá zpětná vazba. Nejen že všichni byli příjemní a dobře se nám s nimi spolupracovalo, ale vítali, že takový projekt vůbec vzniká. Krásné komentáře máme také na YouTube pod videoklipem Koutek, ve kterém mimo jiné hlavní hrdiny příběhu hráli kluci z kapely Romstar Vyškov.

Na Facebooku zveřejňujete některé konkrétní příběhy. Jak se o nich dozvídáte?

Příběhy pacientů sbírala přímo v terénu kolegyně Marcela Ely. Kontakt nám zprostředkovali koordinátoři a mediátoři zdraví ze Státního zdravotního ústavu. Nakonec se nám podařilo sesbírat deset výpovědí, které ukazují, jak je zdraví důležité. Na mě osobně zapůsobil příběh pana Ladislava, kterého v pouhých čtyřiceti šesti letech postihl srdeční infarkt. Projevil ale silnou vůli a dokázal takřka ze dne na den přehodnotit a změnit svůj styl života. Přestal kouřit, zhubl, přestal se stresovat a co víc, ke zdravějšímu životnímu stylu přivedl i svou rodinu, ve které má velkou oporu.

Projekt běží od loňského roku – máte údaje o tom, kolik lidí se díky němu vydalo k lékaři, třeba jen preventivně nebo se svými zdravotními potížemi, které už měli delší dobu?

Takové údaje zatím nemáme, ale ráda vám odpovím za dva roky, až projekt vyhodnotíme. Pokud se ale díky projektu o své zdraví začne více zajímat i jen několik lidí, kteří třeba namotivují ke sportu či návštěvě lékaře i své blízké, tak víme, že naše práce měla a má smysl. Pevně věříme, že si naše aktivity najdou své publikum a podaří se nám projektem podpořit co nejvíc lidí.

Mohla byste blíže popsat důvody, proč mnozí lidé z vyloučených lokalit své zdraví zanedbávají nebo se mu příliš nevěnují, ať už vědomě, například z pocitu, že nejde o nic vážného, nebo nevědomě, protože třeba nemají informace o tom, že mohou chodit pravidelně k lékaři i preventivně apod.?

Z našeho vlastního průzkumu vyplývá, že lidé z vyloučených lokalit ke svému zdraví často přistupují jako většinová populace. Umí rozpoznat, že s jejich zdravím něco není v pořádku, ale návštěvu lékaře odkládají. Obávají se nepříjemné diagnózy, nechtějí ztrácet čas v čekárně, mohou se za své potíže stydět nebo čekají, jestli se problém nevyřeší sám od sebe. U Romů zároveň platí, že v mnoha ohledech dají na úsudek své komunity. Pokud pro ni zdraví a prevence nejsou důležité, ani oni jim nedají prioritu. Dalším důvodem je také nižší zdravotní gramotnost – lidé plně neznají svá práva pojištěnce, hůř se orientují v systému zdravotní péče nebo neumí přesně svůj problém popsat. S tím by jim měl pomoct náš projekt.

Jaké to tedy má na jejich zdraví a celkově délku života dopady?

Určitě neprozradím nic nového, ale většinou platí, že čím později se zdravotní problém začne řešit, tím déle trvá jeho odstranění a zvyšuje se riziko trvalých následků. Navíc v případě neléčené cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo třeba cholesterolu si člověk zadělává na pořádný problém, který může skončit fatálně a ukončit předčasně život. Například vysoký krevní tlak je nejzávažnější rizikový faktor pro vznik mrtvice a srdečního infarktu, lidé ho přitom často neřeší nebo o něm kvůli zanedbávání preventivních prohlídek ani neví. Pak mohou být zaskočení komplikací, kterou jim tato nemoc náhle přinese.

Na jaké zdravotní oblasti je podle vás nejdůležitější se zaměřit?

Náš projekt informuje o deseti onemocněních. Z hlediska akutnosti a našeho primárního zaměření vnímám jako zásadní rozpoznání a reakci na mozkovou mrtvici a srdeční infarkt, kde jde o minuty. Více do hloubky se zabýváme také duševním zdravím, které je v sociálně vyloučených komunitách často tabuizované. Obecně se ale nedá říct, která oblast je nejdůležitější – hlavně proto, že onemocnění jsou často propojená, jedno vede k druhému. Kromě předávání samotných informací je ale zásadní zaměřit se na podporu v přístupu ke svému zdraví. Naučit lidi nepodceňovat své zdravotní potíže a řešit je včas.

Existují i údaje o tom, na jaké nemoci nejčastěji sociálně vyloučení lidé trpí a umírají? 

Napříč celou populací jsou nejčastějšími příčinami úmrtí kardiovaskulární onemocnění – tj. srdeční infarkt nebo mrtvice. Lidé z vyloučených lokalit však mají oproti většinové populaci dvakrát více přidružených onemocnění jako cukrovka, obezita nebo vyšší krevní tlak. Z tohoto důvodu u nich tato závažná onemocnění častěji udeří v nižším věku. Dále pozorujeme výrazný podíl infekčních chorob, především žloutenky a TBC. Oproti majoritě je častěji trápí i deprese – 15 % vs. 6 %. Mají rovněž větší sklony k užívání alkoholu, nikotinu a dalších návykových látek. Česká republika dokonce v rámci Evropy drží prvenství v počtu kuřáků ve vyloučených lokalitách. Denně kouří téměř 60 % z nich, nevyjímaje děti a těhotné ženy. Kouření cigaret přitom významně přispívá k celé řadě onemocnění a u matek často stojí za nižší porodní váhou miminka a dalšími zdravotními komplikacemi dítěte. 

Projekt je plánován jako tříletý – jaké jeho cíle a aktivity považujete za zásadní a chystá se třeba po jeho závěrečném vyhodnocení nějaké další pokračování?

Z aktivit bych vyzvedla vzdělávací e-learning, díky kterému se školáci nejen z vyloučených lokalit naučí, jak reagovat na závažná onemocnění. Aktuální verzi e-learningu velmi pečlivě vyvíjíme už rok a od prosince se do ní školy budou moct zdarma zapojit na webu www.programhobit.cz. Zásadní bude také distribuce tištěných brožur a letáků přímo ve vyloučených lokalitách, které jsme se jejich obyvatelům snažili „ušít na míru“. Doufáme, že těmito i dalšími aktivitami se podaří naplnit hlavní cíl – tedy předat informace o prevenci onemocnění. I po skončení projektu bude většina našich výstupů stále dostupná a na osvětě onemocnění samozřejmě budeme pracovat dál. Také plánujeme užší spolupráci s vybranými mediátory zdraví SZÚ ve vyloučených lokalitách, což je osvědčený model ze zahraničí, který přináší dobré výsledky.

Rozhovor vyšel v časopise Romano voďi 4/2022. Ještě do konce roku si ho můžete objednat pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.