Oslavy Mezinárodního dne romského jazyka nabídnou autorská čtení v šesti městech po České republice
Mezinárodní den romského jazyka, který připadá na 5. listopadu, nabídne v úterý v několika městech ČR autorská čtení romských spisovatelů z klubu Paramisara (Vypravěči). V Praze svou tvorbu představí básnířka a držitelka Ceny Mileny Hübschmannové za zvláštní přínos pro romský jazyk Renata Berkyová a prozaička Iveta Kokyová. Autorská čtení budou i v Brně, Ostravě nebo Liberci a doprovodí je debaty a romské melodie. Akci pořádá společnost Ara Art spolu s organizací Slovo 21, která organizuje mimo jiné i mezinárodní romský festival Khamoro. V tiskové zprávě o tom informoval ředitel Ara Art David Tišer.
“Cílem je připomenout především samotným Romům, jak bohatý a krásný náš jazyk je. Motivovat je, aby ho používali, kultivovali a předávali dál. Nejde totiž jen o romštinu jako takovou, ale obecně o význam mateřského jazyka, jak pro každého z nás jednotlivě, tak pro celý romský národ. Protože jak napsal Emil Cina v jedné ze svých básní: když ztratíme naši romskou řeč, odcizí se nám naše vlastní duše,” uvedl Tišer, ředitel společnosti Ara Art, romista a autor koncepce oslav Mezinárodního dne romského jazyka.
Marginalizace romského jazyka, jejíž kořeny sahají hluboko do historie, asimilační politiky různých států a represivní opatření namířená proti používání romštiny vedly například v českém prostředí ve většině případů až k tomu, že se v rodinách přestal mateřský jazyk předávat z generace na generaci. Obavy z možných problémů, kterým byli mluvčí romštiny vystaveni především ve školách a v dalších veřejných institucích, odsunuly romštinu na samý okraj společenského zájmu.
Zvrat v tomto trendu přineslo úsilí české lingvistky Mileny Hübschmannové, která výzkumu, kodifikaci a obecně propagaci romského jazyka věnovala většinu svého profesního života. Především díky ní existuje už bezmála tři desetiletí akreditovaný seminář Romistiky při Katedře středoevropských studií Filosofické fakulty University Karlovy.
Podrobný program oslav Mezinárodního dne romského jazyka v každém ze šesti měst, včetně lokací, časů, přehledu účinkujících a medailonků autorů najdete v přiloženém dokumentu a na adrese https://www.araart.cz/denromskehojazyka2019.
Vstup na všechna autorská čtení v rámci letošních oslav je zdarma.
Renata Berkyová, která se svými texty vystoupí v Praze v kavárně a galerii Lastavica, vystudovala romistiku na Karlově univerzitě a ještě během studia získala v roce 2006 za svou poezii ocenění Mileny Hübschmannové, zakladatelky oboru romistiky na UK. Berkyová při tvorbě intimní a milostné lyriky čerpá zejména ze svých vnitřních prožitků a ztvárňuje témata, která jsou jí blízká. Básně publikovala na zpravodajském portálu Romea.cz a v rámci projektu Romové píší.
Po boku Berkyové v Praze vystoupí prozaička Iveta Kokyová. Prošla literární dílnou s interetnickým přesahem pořádanou Novou scénou Národního divadla. K povídkové tvorbě v dvoujazyčné verzi ji přivedla až romistka Hana Syslová. Ve své tvorbě čerpá především ze svého dětství, z příběhů o rodině a autentických zážitků. Její povídky Šukar rat / Krásná noc a Imaginární pes vyšly v časopise Romano voďi. V současné době pracuje na své nové knize. Iveta Kokyová působila mimo jiné jako moderátorka romské televize Romea TV.
V Liberci vystoupí se svou tvorbou Irena Eliášová, která se narodila na Slovensku a psát začala až v pozdějším věku. Za svou první knihu Naše osada – smutné, veselé i tajemné příběhy Romů, kterou vydala v roce 2008, získala ocenění. Mezi její další knihy patří povídka Listopad, novela Slunce zapadá už ráno nebo knížka pohádek pro děti. Kromě toho přispívá svými texty i do několika časopisů. Je členkou Obce spisovatelů.
Romská prozaička Ilona Ferková bude číst ze své tvorby v Rokycanech. Její autorskou prvotinou je povídková kniha Mosarďa peske dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům, následovala sbírka Čorde čhave / Ukradené děti. Ilona Ferková je také zastoupena v antologii romské prózy Čalo voďi / Sytá duše. Látku pro svá díla čerpá z reálných příběhů Romů ve svém bezprostředním okolí. Reflektuje v nich zejména důsledky asimilační politiky komunistického režimu (odebírání dětí do ústavů, nucené sterilizace apod.). Ilona Ferková patří k nejvýznamnějším představitelům romské literární tradice 90. let 20. století. V roce 1999 převzala jako předsedkyně občanského sdružení Asociace romských žen Rokycany poděkování Nadace dobré vůle, v rámci udělení Ceny Olgy Havlové.
V České Třebové si budou moci zájemci poslechnout čtení autorky Evy Danišové. K povídkové tvorbě ji přivedlo vyhlášení literární Ceny Mileny Hübschmannové v roce 2007. Ve své tvorbě čerpá především z dětství, které prožila s prarodiči a jimž prostřednictvím povídek vzdává hold. Na příkladu názorových střetů mezi pokrokovým dědečkem a babičkou ctící tradice zdařile zaznamenává proměny způsobu života Romů v Československu 2. pol. 20. století. Její povídka Pal miro papus / O mém dědečkovi vyšla v časopise romistických studií Romano džaniben (2008).
Gejza Horváth, který si přichystal čtení ze své tvorby pro Brno, vyrůstal v osadě Kolínovce poblíž města Krompachy. K muzice ho přivedl otec a spolu s rodinou hrál už jako dítě. Od roku 1980 se Gejza Horváth věnuje hudbě profesionálně. Zúčastnil se mnoha festivalů a přehlídek jak doma, tak i v zahraničí (Německo, Francie, Švýcarsko, Španělsko, Skotsko, Maďarsko, Rakousko). Skládá písně a jako autor hudby spolupracuje s několika romskými soubory. Působí také jako textař, aranžér a redaktor romského týdeníku. Příležitostně publikoval v časopisech povídky v romštině. Soubor Trispras je jeho literárním debutem.
Eva Kropiwnická, romská spisovatelka žijící v Karviné, přečte úryvky ze svých textů v Ostravě. Pracovala jako asistentka prevence kriminality u Městské policie v Karviné. Předtím šest let působila jako terénní pracovnice při karvinském magistrátu a vyučovala romštinu na střední škole. Věnuje se také literární činnosti a většinu svých děl píše v romštině. Jedna z povídek Evy Kropiwnické má název O Boženě a Evgenkovi, romsky Pal e Božena the o Evgenkus. Jedná se o pravdivý příběh o jedné romské ženě z Karviné.
