Žháři na nás útočili a pak jsem přišla o děti, tvrdí svědkyně

Na začátku května pokračoval u Krajského soudu v Plzni soudní proces ve věci údajné organizované skupiny používající názvy „Krev a čest“ anebo „Combat 18“. Někteří členové skupiny podle obžaloby mimo jiné provedli žhářský útok na ubytovnu obydlenou převážně romskými rodinami v západočeské Aši. V tomto případě hrozí obžalovaným Tomášovi K. a Michalovi P. až výjimečné tresty za 18 násobný rasově motivovaný pokus o vraždu. O případu jsme informovali například zde a zde a zde.

Poprvé u soudu vypovídala jedna z tehdejších obyvatelek ubytovny Romana M. V noci 26. února 2012 se stala se přímou svědkyní, když se podle svých slov v noci vydala hledat svou šestnáctiletou dceru. Při návratu domů viděla, jak dva maskovaní muži zapalují před domem lahve a házejí je do hlavního vchodu domu a oken dvou bytů. Svědkyni byly po útoku odebrány děti do dětského domova a podle svých slov začala spáchat trestnou činnost. Dnes je ve výkonu trestu.

Podpálili i jedinou únikovou cestu z ubytovny

Deník MF DNES ji cituje slovy: „Stáli tak jeden a půl nebo dva metry od budovy, já byla asi tři metry od nich. Když lahve zapalovali, jeden se na mě podíval, ale dál jeli podle svého. První zapálenou skleněnou láhev vhodili do okna bytu v přízemí. Na zamčenou mříž před vchodovými dveřmi hodili zapálenou plastovou láhev. Hned začal hořet koberec v chodbě. Další skleněná láhev nebyla zapálená, ta letěla do dalšího okna,“ popsala žena, na kterou útočníci nepůsobili podnapilí, jak později tvrdili u policejního výslechu. „Neutíkali, ale normálně odešli.“ Obyvatelé pak nejdřív hasili požár v chodbě, aby lidé mohli ven. Až pak se hasil požár v okně jednoho z pokojů.

Drobná žena před soudem tvrdila, že jí žhářský útok úplně převrátil život. Policie ji krátce poté, co se její dvouletá dcera při požáru nadýchala kouře, vzala na výslech, jelikož jako jediná mohla poskytnout popis útočníků. Mezitím se její dcera doma začala dusit, podle lékařských zpráv měla horečnaté křeče. Jedna ze sousedek malou holčičku oživovala, přivolaná záchranka ji odvezla do nemocnice. Když ji po několika dnech pouštěli, nešla domů, ale do kojeneckého ústavu u Plzně. Na základě předběžného opatření byly rodině odebrány další tři děti do dětského domova, odkud se měly vrátit domů, až se vyřeší bydlení. K tomu však nedošlo, rodiče se pak z ubytovny odstěhovali. Romana M. byla v době útoku těhotná. Po porodu odebrala sociálka do ústavní péče i novorozeně. Případnou kauzální souvislost mezí žhářským útokem a onemocněním malého dítěte policie neprošetřila.

Zmocněnec ani lékařský znalec zatím za poškozenými nesmí

Zmocněnec poškozené se několikrát pokusil dojednat vyšetření dětí znalcem kvůli případným psychickým následkům na jejich zdraví, což však vedení dětského domova vždy odmítlo – stejně jako osobní návštěvu zmocněnce, který děti zastupuje před soudem. Proto podal už v dubnu návrh, aby soud vyšetřením dětí pověřil soudního znalce. O návrhu prozatím nebylo rozhodnuto.

Michal P. v únoru řekl před soudem, že nechtěl nikomu ublížit. „V životě jsem neházel zápalnou láhev. Nevěděl jsem, co se stane, když ji hodím do domu,“ tvrdil Poláček při výslechu na policii. Obžalovaný Tomáš K. se několik měsíců po útoku dohodl na náhradě škody za rozbité okno s rodinou, která v pokoji bydlela. V květnu to soudu potvrdila pracovnice probační a mediační služby, která dohodu na podnět obžalovaného zprostředkovala. Tehdy se sešla i s Romanou M., od které se dozvěděla o zdravotních následcích útoku na její dvouletou dceru. Té však mediátorka žádné finanční odškodnění od obviněného nezprostředkovala.

Policie podezřelé sledovala už před útokem

Před soudem se promítaly i videozáznamy o předstíraném prodeji mezi Janem B., údajnou hlavou organizované skupiny a utajovaným svědkem z roku 2011, tedy z doby před žhářským útokem. Hlavní obžalovaný tehdy policistovi dovezl trička s nacistickou propagandou, převzal za ně finanční částky a dlouho se spolu bavili o neonacistické scéně. Přitom mimo jiné tvrdil, že už zabili pět lidí a že je třeba posílit násilnický boj proti Romům. Jeho obhájce namítal, že na záznamu často není dobře rozumět slovům policisty, jehož hlas byl záměrně zkreslen, aby ho nikdo nemohl identifikovat. Jelikož se tím pádem nedá vyloučit, že ho policista cíleně vyprovokoval k takovýmto výrokům, soud by neměl záznam uznat jako důkaz.

Jako svědek obhajoby vypovídal kolega a známý obžalovaného Tomáše K. Ten se podle něho v posledních letech změnil k lepšímu. Rozhoduje sám za sebe, nečeká na to, že někdo bude rozhodovat za něj. V minulosti měl tři romské spolupracovníky, se kterými vždy vycházel dobře. Na dotaz zmocněnce svědek potvrdil, že znal cílový objekt žhářského útoku, že se tam „žilo těžce“ a že to byla „ubytovna pro romské občany“. Tomáš K. v únoru před soudem tvrdil, že měl zlost na Romy, protože mu jeden z místních Romů údajně kdysi „přebral“ manželku. Svědek, který podle vlastních slov zná obžalovaného už dlouho, o tom nikdy nic neslyšel, bývalá manželka Tomáše K. prý s Romem nechodila. Soudní řízení bylo odročeno na příští týden. Chystají se výslechy dalších svědků i znalců z oboru extremismu a chemie.