Žena čekala na odškodnění za protiprávní sterilizaci 16 měsíců, ministerstvo mělo rozhodnout do 60 dnů. Případ řešil ombudsman
Žena čekala na rozhodnutí o přiznání odškodnění za protiprávní sterilizaci 16 měsíců, ministerstvo zdravotnictví na rozhodnutí mělo přitom 60 dní. Věcí se zabýval veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, kterému si žena na postup ministerstva stěžovala. Vyplývá to z evidence stanovisek ombudsmana. Ministerstvo průtahy ohledně žádostí o odškodnění omlouvá značným množstvím žádostí a malým počtem pracovníků.
“Šetřením jsem dospěl k závěru, že ministerstvo pochybilo tím, že nerozhodlo o žádosti stěžovatelky o odškodnění protiprávní sterilizace ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení řízení,” konstatoval ombudsman. Žena podala žádost o odškodnění v dubnu 2023, následně až v červenci si ministerstvo požádalo o zdravotnickou dokumentaci. Ještě v květnu 2024 žena v telefonickém hovoru potvrdila, že ministerstvo žádné rozhodnutí nevydalo. Ministerstvo ochránci následně sdělilo, že o žádosti stěžovatelky rozhodlo 20. srpna a rozhodnutí nabylo právní moci v září.
Ministerstvo má na rozhodnutí o odškodnění ze zákona 60 dní. “Připouštím, že zákonná šedesátidenní lhůta k rozhodnutí je takzvaně lhůtou pořádkovou, s jejímž marným uplynutím zákon nespojuje například nezákonnost rozhodnutí. Upozorňuji však, že pokud řízení trvá dlouho, účastníci řízení mohou žádat o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení,” uvedl Křeček.
Ombudsman už dříve opakovaně uváděl, že odškodné za protiprávní sterilizace provází ze strany ministerstva pochybení. Ministerstvo podle něj například nestíhalo žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem. Ministerstvo průtahy omlouvalo značným množstvím žádostí, malým počtem pracovníků i tím, že žádosti obsahují chyby, kdy v nejednoznačných případech bylo potřeba odborné posouzení zdravotnické dokumentace.
Ministerstvo zdravotnictví obdrželo do začátku ledna, kdy končila lhůta pro podání, 2266 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace žen. Žádosti bylo možné podávat od roku 2022, před koncem lhůty stanoveným na začátek letošního roku přibylo ještě množství nových. V době přijetí zákona o odškodném odborníci odhadovali, že se odškodnění bude týkat zhruba 400 žen.
Systematické sterilizace žen zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. O odškodnění podle zákona mohli oběti žádat od roku 2022 do konce roku 2024. Politici se však shodují na nutnosti lhůtu prodloužit o další dva roky. O takovém návrhu by měla v nejbližší době hlasovat sněmovna.
