Zilli Schmidt, rodným jménem Cäcilie Reichmann, se narodila 10. června 1924 v Durynsku.

Harmonická rodina s pěti dětmi v letních měsících kočovala v oblastech Bavorska a Durynska. Otec jako živnostník provozoval pojízdné kino a matka se věnovala podomnímu prodeji galanterie. Dařilo se jim dobře. Po převzetí moci nacisty otec zprvu neměl strach, protože věřil, že zatýkají jen zločince, tedy se oni nemají čeho obávat. Poklidné a šťastné časy skončily rodině v roce 1939, kdy se již Reichmannovi v okolí Ingolstadtu necítili v bezpečí. Vnímali změnu nálad ve společnosti a zvyšující se represe ze strany policie a státu.

Rozhodli se hledat útočiště nejprve v Čechách, později ve Francii. Při návštěvě Štrasburku neunikla Schmidt zatčení z důvodu, že je „cikánka“. Jen to samo o sobě již bylo trestným činem. Po pobytu v několika vězeních na území Německa, byla Schmidt poslána do tábora v Letech u Písku, odkud se jí podařilo na krátko uprchnout. V březnu 1943 ji jako první z rodiny neminula deportace do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. Na základě tzv. osvětimského výnosu (Auschwitz-Erlass) měli být do tohoto tábora deportováni všichni Romové z území Říše a okupovaných území. Zde byla jen číslem Z1959. Postupně se v tomto tzv. „cikánském rodinném táboře“ shledala se svou rodinou a dcerou Gretel.

Přežití zde bylo téměř nemožné, nelidské životní podmínky, nemoci, hlad, násilí, pokusy na dětech, to vše přineslo utrpení a smrt mnoha Romů. Schmidt se snažila rodině a dětem pomáhat, jak mohla, kradla jídlo, oblečení, několikrát málem přišla o život, ale štěstí stálo na její straně. Úleva z nalezení rodiny však netrvala dlouho. Postupující fronta vedla k deportacím práceschopných Romů do koncentračních táborů na německém území. Poslední vlak, ve kterém Schmidt unikla smrti, odjel 2. srpna 1944. Když vlak naposledy zastavil u „cikánského“ tábora, netušila, že svou dceru Gretel a zbytek rodiny vidí naposledy. Zilli jako by měla předtuchu, chtěla dcerku vzít s sebou, ale otec jí to nedovolil. Nikdo z nich v tu chvíli nemohl vědět, že vlak byl poslední záchranou, a Zilli si to po celý zbytek života vyčítala. Následně bylo v noci z 2. na 3. srpna v plynových komorách zavražděno téměř 3 000 Romů a Sintů. Spolu s nimi i její čtyřletá dcerka Gretel. Schmidt byla odvezena do Ravensbrücku. Odtud se jí podařilo utéct do Berlína a díky falešným dokladům se do konce války skrývala u Vídně.

Konec 2. světové války přinesl radost, i smutek zároveň. Po válce se shledala s oběma bratry a později se vdala za hudebníka Antona Schmidta, přeživšího z koncentračního tábora Neuengamme. Schmidt trpěla depresemi a dalšími zdravotními problémy, ale její muž jí byl oporou. Společně s jeho kapelou cestovali po Německu a snažili se dohnat ztracená léta svého mládí. Pracovala jako pokladní kapely a věnovala se podomnímu prodeji. Chtěla žít.

Nepříjemným procitnutím pro ni však byl dlouholetý boj s německými úřady o odškodnění za utrpení a bezpráví, které na ní bylo nacisty spácháno. Západoněmecké úřady však popíraly rasový motiv stíhání Sintů a Romů a vykládaly jejich pronásledování jako „pouhý“ boj s „asociály“, a proto odmítaly přiznat důstojná finanční odškodnění. Rasové pronásledování Sintů a Romů uznala německá vláda až v roce 1982. Přeživší tak museli komunikovat s úředníky, kteří zpochybňovali pronásledování a genocidu Romů. Nerovný boj s úřady byl vyčerpávající, Schmidt však v boji za spravedlnost nepolevila a v roce 1988 byla svědkyní v soudním procesu proti nacistickému SS-Rottenführerovi Ernst-Augustovi Königovi, který byl vedoucím bloku tzv. „cikánského tábora“ v Auschwitz-Birkenau.

Na sklonku života se Zilli Schmidt rozhodla veřejně sdílet své vzpomínky na nacistické pronásledování, jednak aby genocida Sintů a Romů nezůstala neznámá, dostala se více do společenského povědomí a nebyla zapomenuta, jednak aby se historie neopakovala. První veřejný projev pronesla v roce 2018 v rámci Mezinárodního dne památky obětí romského holokaustu. V roce 2020 jí vyšla autobiografická kniha Bůh měl se mnou plány! Paměti německé Sintky (Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza). V dubnu 2021 ji spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier vyznamenal Řádem za zásluhy Spolkové republiky Německo za politickou angažovanost v boji proti nacistickým zločinům a anticiganismu. Zilli Schmidt zemřela 21. 10. 2022 v Mannheimu.

Nezapomeneme!

Zilli Schmidt: „Kamavas te dživel“

Oktobriste muľa ňemciko Sintiko romňi, has lake 98 berš, e Zilli Schmidt, savi predžiďiľa e nacisticko genocida mujal o Sinti the o Roma. Zijand lakere phare dživipnaske, kana našaďa peskera čhajora u has marďi la diskriminacijaha, e Schmidt sar has imar phuri, kamelas, te lakero leperipen pro Auschwitz the bari dukh, so predžiďile o Sinti the o Roma, nane bisterdo.

E Zilli Schmidt, lakero uľipnaskero nav has Cäcilie Reichmann, uľiľa 10. junoste 1924 andro Durynsko. Lačhi fameľija pandže čhavorenca ľinaje tradelas andro Bavorsko the Durynsko. O dad sar živnostňikos mukhelas e mozi, savaha phirkerelas upre tele, u e daj bikenkerelas pal o khera e galanterija. Dživenas penge mišto. Sar khelde avri o nacista, ta o dad na daralas, bo paťalas, kaj phanden andre bertena ča olen, so keren e bibacht, u lenge na kampel te daral, bo dživen mištes. Lengero lačho dživipen agorisaľiľa andro berš 1939, kana imar o Reichmannovci andro thana paš o Ingolstadtos chudle te daral. Dikhenas, sar maškar o nipi hin imar aver kedva u baron o represiji, save kerelas e policija the o štatos.

Duminde penge, kaj jekhfeder hin te džal andre aver them. Peršones gejle pro Čechi, paľis andre Francija. Sar gejle andro Štrasburkos, chudľa la Schmidt e policija ča vašoda, bo has „cikánka“. Ča lekeri nacija has imar trestno. Peršo la phandle andro buter berteni andre Ňemecko, paľis la Schmidt bičhade andro lagros Lety paš o Piskos, khatar pro na but ďivesa, denašľa. Marcoste 1943 la sar perša khatar e fameľija deportinde andro koncentračno lagros Auschwitz II-Birkenau. Has dino avri, sar oda vičinenas, osvjenčinsko ľil (Auschwitz-Erlass), u vašoda bičhavenas  savore Romen khatar e Riša the khatar o thema, so has tel o ňemcika nacista, te bičhavenas andre kada lagros. Odoj has imar ča numeris Z-1959. Paľis andre kada, sar phenenas, „cikansko fameľijakero taboris“ avle o manuša khatar lakeri fameľija the lakeri čhaj e Gretel.

O dživipen odoj has igen pharo, nasvaľipena, bokh, demavipena, medicinska eksperimenti le čhavorenca, kada sa murdarďa but romane manušen. E Schmidt kerelas, so džanelas, čorlas o chaben, o uravipen, buterval šaj muľa, aľe e bacht has paš late. Has rado, kaj hiňi la fameľijaha, aľe kavka oda na ačhiľa. Sar džalas e fronta dureder, ta lenas le manušen khatar kada lagros, so birinenas te kerel buťi andro koncentračna lagri andre Ňemecko. Agorutno mašina, savaha e Schmidt gejľas het u vašoda predžiďiľa, džalas andro 2. augustos 1944. Sar e mašina agorutnones terďiľa paš o romano taboris, na džanelas, kaj la čhajora Gretel the la fameľija imar šoha na dikhela. E Zilli sar te džanľahas, kamelas la čhajora te lel peha, kajča o dad la na mukhľa. Ňiko lendar našťi džanelas, sar oda doperela, u e Zilli paľis calo dživipen bajinelas. Raťi le 2. pro 3. augustos andro gazengere komori has murdarde maj 3.000 Roma the o Sinti. Jekhetanes lenca tiš lakeri štare beršengeri čhajori e Gretel. E Schmidt has bičhaďi andro Ravensbrückos. Odari denašľa andro Berlinos u has la o ľila avre naveha, ta avka pes dochudľa paš e Vidňa, kaj pes garuvelas dži andro agor le maribnaske.

Sar o dujto baro mariben agorisaľiľa, has oda bari loš, u paš oda o pharipen. Pal o mariben rakhľa peskere duje phralen u paľis iľa vera le lavutariha le Antoninoha Schmid, savo predžiďiľa o lagros andro Neuengsmme. La Schmidt has o depresiji the aver nasvaľipena, no lakero Rom la ľikerelas. Jekhetanes leskera bandaha phirenas pal e Ňemecko u kamenas te dživel pengere terne berša, so našade andro lagros. Kerelas buťi sar pokladňička andre lengeri lavutariko banda, u bikenkerelas pal o khera. Kamelas te dživel.

Bari bibacht has butberšengero mariben le ňemcikone amtenca vaš o love vaš lakeri bari dukh the le nacistenca tele marde manušengere čačipena andro mariben. Andro zapadno Ňemecko o amta phenenas, kaj nane čačo, hoj le Sinten the le Romen kidenas andro lagri vaš lengeri nacija. Phenenas, kaj oda has „ča ajso mariben“ le asocijalenca, u vašoda lenge na kamenas te del paťivale love sar reparaciji. O ňemecko rajaripen phenďa, kaj rasovo bibachtaľipen mujal o Sinti the o Roma andro dujto baro mariben has čačo, aľe has oda nasig – andro berš 1982. Ko predžiďiľa, phirelas pro amta, kaj lenge phenenas, kaj e genocida mujal o Roma nane čačipen. Kajso mariben le amtenca na has paťivalo, e Schmidt pes dureder marelas vaš peskere manušengere čačipena u andro berš 1988 has sar svedkiňa sar has o sudos le nacistoha SS-Rottenführeroha Ernst-Augustos Königoha, savo has sar šeralo andro sar phenenas „cikansko taboris“ andro Auschwitz II-Birkenau.

Sar has imar phuri, ta e Zilli Schmidt kamelas, te o manuša džanen lakero leperipen pal oda, sar la o nacista lenas palal, anglunes vašoda, te e genocida mujal o Sinti the o Roma o manuša džanen, te pes pal kada del buter duma maškar o nipi, u paľis tiš, kaj pes kada imar šoha ňikda te na ačhol. Peršones delas duma anglo manuša andro berš 2018 pro Maškarthemutno ďives, kana pes leperen o manuša marde le holokaustoha. Andro berš 2020 lake dine avri autobiograficko genďi Bůh měl se mnou plány! Paměti německé Sintky / O Del pre ma na bisterďa! Leperipen ňemcika Sintkatar. (Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza). Andro aprilos 2021 la spolkovo prezidentos o Frank-Walter Steinmeier diňa o ašaripen vaš lakeri politicko aktivita mujal nacisticko bibachtaľipen u o anticiganismos – Řád Spolkové republiky Německo. E Zilli Schmidt muľa čori 21. 10. 2022 andro Mannheimos.

Na bisteraha!

Do romského jazyka přeložila Eva Danišová.

Článek vyšel v Romano voďi 6/2022. Ještě do konce roku si časopis můžete objednat pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.