Zemřela Hilda Pášová
V pondělí 5. března po dlouhé nemoci zemřela ve věku 76 let romská hlasatelka, pedagožka, politička a spisovatelka Hilda Pášová . Poslední rozloučení se bude konat v pondělí 12. března v 11 hodin v kapli sv. Václava na Vinohradském hřbitově.
Hilda Pášová se narodila v roce 1941 v Lučanech v okrese Šaľa na jižním Slovensku, po válce se rodina přestěhovala za prací do pražských Letňan. Na své dětství vzpomínala vždy s láskou, i když to právě díky stěhování neměla lehké. Při nástupu do první třídy neuměla téměř vůbec česky a musela ji opakovat. S životní energií sobě vlastní si ale dokázala český jazyk podmanit, po základní škole odmaturovala na gymnáziu a začala studovat pedagogickou fakultu. Tu sice kvůli úmrtí tatínka nedokončila, ale i přesto se v době, kdyz už měla nárok na důchod a odpočinek, za katedru postavila a odučila mnoho let především na romské střední škole v Kolíně a později i na Střední škole sociální na Praze 3, kde učila český jazyk.
Všeobecně známou se Hilda Pášová stala coby moderátorka pořadu České televize o romské kultuře Točkolotoč.
Natáčela pro Českou televizi i celou řadu reportáží ze života Romů. Po revoluci začala pracovat jako asistentka náměstka ministra na ministerstvu pro vědecko-technický a investiční rozvoj a působila v nově založené romské politické straně ROI (Romská občanská iniciativa). Pášová pracovala i 9 let jako sociální pracovnice na obvodním úřadě v Praze 2 a v Městském centru sociálních služeb a prevence. Zde začala navštěvovat i střední školy, gymnázia a učiliště a přednášela o romské kultuře, literatuře a o historii.
Na pozvání Mileny Hübschmannové často docházela také na přednášky romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde studentům vyprávěla nejen o historii a tradicích své rodiny, ale zasvěcovala posluchače i do svého dialektu romštiny, který sama nazývala ungriki romaňi čhib – maďarská romština. “Až teď, kdy už jsem starší, si uvědomuji, jaká by to byla škoda, aby můj mateřský jazyk pomalu vymizel a zanikl,” napsala Pášová pro Romano džaniben v roce 1995.
Inspirována Milenou Hübschmannovou a také sestřenicí spisovatelkou Terou Fabiánovou napsala povídku, ve které zachycuje události druhé světové války v jejích rodných Lučanech na jižním Slovensku – Te dživen musaj (Život jde dál). V roce 1999 vyhrála s touto povídkou druhé místo v literární soutěži v Lancianu v Itálii a o rok později vyšla v Romano džaniben 4/2000.
Rodině a pozůstalým vyjadřujeme upřímnou soustrast.