Zemřel papež František. Vedl církev vstřícnější k menšinám, byl hlasem proti nerovnostem i válkám
Papež František zemřel dnes ráno ve věku 88 let. Oznámil to Vatikán. Papež se od poloviny února léčil se zánětem průdušek a zápalem plic, déle než měsíc byl v nemocnici. Věřící naposledy krátce pozdravil při nedělním velikonočním kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Jeho úmrtí vyvolalo ve světě mnoho reakcí, politici včetně českého premiéra Petra Fialy vyzdvihují jeho osobnost, víru a starost o chudé.
“V 7:35 se římský biskup František vrátil do domu Páně,” uvedl kardinál komoří Kevin Farrell, který oficiálně ověřuje smrt papeže. Kardinál komoří povede Vatikán do zvolení nového papeže.
Oznámení o úmrtí Františka, který vedl katolickou církev od roku 2013, vyvolalo řadu reakcí ze světa. Francouzský prezident Emmanuel Macron zemřelého papeže označil za člověka skromnosti, polský premiér Donald Tusk za vřelého a citlivého muže, pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz vyzdvihl jeho péči o nejslabší. Italská premiérka Giorgia Meloniová chce pokračovat v cestě vytyčené papežem, španělský premiér Pedro Sánchez poukázal, že papež usiloval o sociální spravedlnost.
“Svou pokorou a čistou láskou k chudým inspiroval miliony lidí daleko za hranicemi katolické církve,” uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Předseda Evropské rady Antónia Costy uvedl, že papeže se staral “o velké globální výzvy naší doby – migraci, klimatické změny, nerovnosti, mír”.
“Byl to muž hluboké víry, který se snažil proměňovat církev tak, aby mohla lépe plnit své poslání v současné společnosti,” uvedl český premiér Petr Fiala. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského byl papež “hlasem soucitu, spravedlnosti a naděje v neklidném světě”.
Americký viceprezident J. D. Vance, kterého papež přijal v neděli, vyjádřil soustrast milionům křesťanů, kteří milovali dnes zesnulého papeže. Na úmrtí reagovali také izraelský prezident Jicchak Herzog, íránská diplomacie, indický premiér Naréndra Módí a další politici z celého světa.
Argentinský kardinál Jorge María Bergoglio byl zvolen papežem v březnu roku 2013 po rezignaci Benedikta XVI. Hlavními tématy jeho pontifikátu byla kritika nerovností, starost o uchování přírody, vstřícný postoj k migrantům a kritika “budování zdí”, reforma fungování církve včetně vstřícnějšího postoje k některým menšinám, například LGBT+ lidem. Papež také kritizoval války v Pásmu Gazy a na Ukrajině. Některé jeho výroky však vyvolaly v Izraeli i na Ukrajině kritiku. Byl také prvním církevním hodnostářem z Latinské Ameriky, který se stal papežem.
V Římě se krátce po oznámení papežovy smrti rozezněly zvony. Podle obvyklého scénáře budou papežovy ostatky připraveny do rakve, která bude vystavena v bazilice svatého Petra.
Začíná také období devítidenního smutku, přípravy na pohřeb i na volbu nového papeže kardinály, kteří se shromáždí v konkláve. Volební proces musí začít 15. až 20. den po papežově úmrtí. Je jisté, že o nástupci Františka nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků. Jediný český kardinál Dominik Duka totiž překročil hranici 80 let, která je stanovena pro volbu papeže.
